České pivo je v ohrožení. Ječmen a chmel zachraňují vědci
Sladovnický ječmen je zásadní surovina pro výrobu piva a jeho kvalitu v posledních letech negativně ovlivňují klimatická změna a výkyvy počasí. Na pomoc se mu vydávají vědci.
Nový výzkumný program Pro ječmen má pomoci zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy, zvýšit jeho odolnost a stabilizovat sklizně tak, aby se daly lépe dlouhodoběji předvídat. Projekt, na kterém se podílí Plzeňský Prazdroj, Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita, zemědělská organizace JTZE a další partneři, je založen na kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií.
„Naším cílem je pomoci zemědělcům se stabilizací kvality ječmene. To by měl přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti plzeňského Prazdroje. Za posledních třicet let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu, aktuálně zaujímá přes sedm procent orné půdy.
Ivo Pavliš se z profese ajťáka před osmi lety postupně přeorientoval na sládka. Pivo měl vždycky rád, ale jen jako konzument. V roce 2016 s manželkou obrodili dávno zapomenutý pivovar v Lomnici, která leží severně od Brna a dali mu netradiční název - Genius noci.
Obyčejný byznys: Genius noci, minipivovar rodiny Pavlišových, sbírá ocenění a roste
Zprávy z firem
Pomoc českému ječmeni je další z programů, který má posílit pozici českého pivovarnictví. Prvním je projekt Pro chmel, který již přináší výsledky. Jeho vyhodnocení se poprvé uskutečnilo loni koncem roku. Výzkumný projekt funguje rovněž pod patronací Prazdroje a podílí se na něm spolu s Microsoftem a Chmelařským institutem.
„Po dvouletém měření vlivu počasí na růst chmele máme první výsledky. Vědci zjistili, kolik vody během sezony potřebuje chmelová rostlina, aby prospívala. Chmelaři teď také vědí, jak dlouho vydrží voda v půdě a kdy chmel s ohledem na předpověď počasí začne usychat. To jim pomáhá rozhodnout, kdy a v jakém množství zavlažovat. Loňské zkušenosti ukazují, že změna taktiky zavlažování na základě získaných dat přinesla na zapojené chmelnici v Chrášťanech zvýšení úrody až o čtyřicet procent,” řekl k uvedenému projektu Tučník.
Chmelový projekt funguje
Poznatky z prvního roku měření projektu Pro chmel loni na jaře aplikoval Václav Burger, jeden ze zapojených pěstitelů, a díky datům kompletně upravil závlahu na své chmelnici v Chrášťanech.
„Sledovali jsme vývoj vlhkosti v půdě za loňský rok a zjistili jsme, že chmel nám úplně vyčerpal vodu zejména v hlubších vrstvách půdy. Tato voda se tam však nevrátila během celého podzimu, zimy a ani jara, protože srážky byly nedostatečné. Ze zkušeností víme, že vláha po dešti drží v půdě dlouho. Proto jsme se rozhodli upravit strategii zavlažování a začali jsme se závlahou už v březnu. Půdu jsme tak výrazně nasytili vodou ještě před sezonou na jaře, kdy jí ještě máme dostatek. A vláha nám v půdě vydržela i v době, kdy ji chmel potřeboval,“ říká Burger.
Češi milují pivo. A umí ho i skvěle uvařit a načepovat. Gurmet Pavel Maurer radí, kam si v Praze skočit na excelentní plzničku nebo dvě. Třetí už ale leze hodně do peněz. 
Víme, kde si v Praze dáte nejlepší plzničku
Enjoy
Díky tomu byl výnos na chmelnicích, kde využili data z projektu, 2,1 tuny chmele na hektar, navíc ve výborné kvalitě, zatímco v minulých letech z těchto chmelnic činil pouze 1,1 – 1,4 tuny na hektar. Výnos z nezavlažovaných chmelnic loni byl 1,45 t chmele z hektaru.
Do projektu Pro chmel je již třetím rokem zapojeno šest chmelnic na Žatecku. Zemědělští vědci a technici na nich instalovali půdní sondy, meteostanice a časosběrné kamery. V sezóně jsou pak speciální senzory napojeny přímo na rostliny chmele. Tyto přístroje celoročně měří klimatické podmínky na chmelnicích a ve vegetačním období snímají vliv vnějších podmínek na růst plodiny, která je zásadní pro chuť a vůni piva.
Letos na jaře vznikne k online databázi a závlahovému modelu i aplikace, která bude k dispozici všem zapojeným pěstitelům. Současně chtějí partneři do projektu přizvat i další farmáře, kteří by také získali přístup k aplikaci a díky tomu mohli na svých chmelnicích efektivněji zavlažovat. To má pomoci zachovat kvalitu i výnosy tuzemského chmelařství, které je třetím největším producentem chmele na světě.
Evropská komise představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. 
Zemědělci to dokázali. Eurokomisaři jim vyjdou vstříc, představili návrhy na zjednodušení předpisů
Zprávy z firem
Výroba masa v Česku loni klesla o 2,6 procenta na 435 908 tun. Je to nejnižší úroveň nejméně od roku 2000, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Přímý nákup mléka od výrobců loni naopak stoupl o 1,6 procenta na 3138 milionů litrů.
Češi opouští maso. Jeho výroba loni klesla na nejnižší úroveň od roku 2000
Zprávy z firem
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
