Více než polovina české generace Z a téměř dvě třetiny mileniálů odkládají kvůli nepříznivé finanční situaci zásadní životní rozhodnutí. Největší obavy mají z životních nákladů a nedostupného bydlení. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Deloitte.

Nejde jen o dražší nájmy, hypotéky nebo účty za energie. Mladým Čechům se čím dál častěji komplikuje samotné plánování dospělého života. Vlastní bydlení, rodina, kariéra nebo větší životní změny se pro část z nich odsouvají na později.

Podle průzkumu Deloitte Gen Z & mileniálové odkládá kvůli financím zásadní životní rozhodnutí 53 procent českých příslušníků generace Z a 62 procent mileniálů. Největší obavy mají mladí lidé z životních nákladů, nedostupného bydlení, politické nestability, válek a mezinárodních konfliktů.

„Může se zdát, že čeští mileniálové a Gen Z odkládají zásadní životní rozhodnutí, anebo se jim do určité míry vyhýbají. Opak je ale pravdou. V dnešním světě plném nejistot a neustálých změn pouze přijímají jiný přístup – jednají o důležitých věcech s rozvahou a promyšleně,“ říká Andrea Černá, expertka na HR trendy a manažerka ve společnosti Deloitte.

Bydlení v Česku zdražilo za 15 let rychleji než mzdy. Dostupnost vlastního bytu se zhoršila

Money

Ceny bydlení v Česku rostly v posledních 15 letech rychleji než mzdy. Vlastní bydlení mezi lety 2010 a 2025 zdražilo o 158 procent, zatímco průměrné mzdy se za stejné období zvýšily o 106 procent. Dostupnost vlastního bydlení se tak zhoršila.

nst

Přečíst článek

Největší strach? Náklady a bydlení

Životní náklady označilo za jednu z největších obav 43 procent českých mileniálů a 35 procent příslušníků generace Z. Druhým velkým tématem je politická nestabilita, války a mezinárodní konflikty. Ty zmiňuje 31 procent mileniálů a 23 procent Gen Z. Mileniálové se zároveň častěji obávají obecného směřování Česka, zatímco mladší generace má výrazněji starost o duševní zdraví svých vrstevníků.

Podle Černé je patrné, že význam geopolitiky a domácího politického dění oproti loňsku výrazně vzrostl. Zatímco loni se politická nestabilita u generace Z nevešla mezi tři nejzásadnější témata, letos je pro obě skupiny druhou nejčastější obavou.

„Chceme velké investory. A dostat se na miliardu,“ říká Hubinger z fondu Diagram

Reality

Nájemní bydlení šlo stranou, fond Diagram dnes staví hlavně byty na prodej. Spoluzakladatel Martin Hubinger v podcastu Realitní Club popisuje, proč změnili strategii, kde chtějí růst a proč hledají institucionální investory.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Vlastní bydlení se mladým vzdaluje

Nejviditelnější finanční překážkou zůstává bydlení. Vlastní bydlení si podle průzkumu nemůže dovolit 55 procent českých mileniálů a 59 procent příslušníků generace Z. To je více než u jejich vrstevníků ve světě, kde stejný problém zmiňuje 40 procent mileniálů a 51 procent Gen Z.

Téměř polovina respondentů z obou generací v Česku i ve světě zároveň uvádí, že žije od výplaty k výplatě. Finanční nejistotu pociťuje 49 procent českých mileniálů a 38 procent příslušníků generace Z.

„Česko se už několik let řadí mezi země s nejhorší dostupností nového bydlení v Evropě. Nejvíce tato situace dopadá právě na mladou generaci. Stejně jako loni, ani letos zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla rychle zlepšit. Pokud chceme tento trend zvrátit, budeme potřebovat mnohem intenzivnější bytovou výstavbu a současně jednodušší schvalovací procesy,“ říká Petr Hána, ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví ve společnosti Deloitte.

Generace Z: Mladí muži jsou rigidnější než jejich boomerští dědové

Názory

Čekáte, že mladá generace posune svět zase o krok blíže k rovnosti a spravedlnosti? Realita může být složitější. Mladí muži po celém světě se totiž v řadě otázek posouvají ke konzervativnějším a rigidnějším postojům. Nezanedbatelná část z nich se nechce podílet na péči o děti a ženy vnímají jako podřízené partnerky.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Bydlení rozhoduje i o práci

Dostupnost bydlení se mladým lidem nepromítá jen do soukromého života. Ovlivňuje i kariérní rozhodování. U české generace Z má toto téma vliv na výběr práce v 74 procentech případů, u mileniálů v 71 procentech. V obou případech jde o vyšší podíl než u vrstevníků u respondentů ze zbytku světa (69 %, resp. 64 %)

Jinými slovy: práce už pro mladé není jen otázkou platu, oboru nebo smyslu. Stále častěji jde i o to, zda jim vůbec umožní zaplatit život ve městě, kde chtějí nebo potřebují žít.

Duševní zdraví se lepší, stres zůstává

Průzkum zároveň ukazuje, že duševní zdraví mladých se v některých ukazatelích zlepšuje. Jako dobré nebo velmi dobré ho hodnotí 59 procent české generace Z a 55 procent mileniálů. Přibližně pětina respondentů ho ale stále vnímá jako špatné nebo velmi špatné.

„Máme se hůř než naši rodiče,“ shodují se mladší generace. Může za to nedostupné bydlení

Politika

Rozmohl se tu takový nešvar: přepočítávat ceny bytů na lattéčka či avokádové toasty, případně aby starší generace poučovala dnešní mladé, jak si na bydlení vydělat. Přece oni to tak udělali a fungovalo to. Hlasatelé těchto názorů si však neuvědomují, že srovnávají nesrovnatelné. Trh s bydlením se v posledních letech změnil a dosavadní jistoty přestávají platit. Britský průzkum naznačuje, že by si i starší generace dnes ze svých příjmů mohly dovolit sotva kafe a toast. U nás to může být velmi podobné.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Stres zůstává každodenní realitou. Neustále nebo po většinu času se ve stresu cítí 32 procent mileniálů a 29 procent příslušníků generace Z. U mladší generace přitom podíl lidí zažívajících permanentní nebo téměř permanentní stres oproti loňsku klesl, zatímco u mileniálů naopak vzrostl.

„Navzdory narůstajícím vnějším tlakům si velká část mladých z generace Z i mileniálů zachovává pozitivní pohled na budoucnost. Obě generace jsou letos optimističtější ohledně své osobní finanční budoucnosti než ohledně širší ekonomiky. Platí, že se duševní zdraví zlepšuje, ale stres zůstává u mladých lidí každodenní realitou,“ shrnuje Černá.

Aktuálního ročníku průzkumu Deloitte Gen Z & mileniálové se zúčastnilo 22 595 respondentů ze 44 zemí včetně České republiky. Sběr dat proběhl na přelomu let 2025 a 2026. Deloitte do generace Z řadí respondenty narozené mezi lednem 1995 a prosincem 2007, mezi mileniály pak ty, kteří se narodili mezi lednem 1983 a prosincem 1994.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Sudetští Němci poprvé pořádají svůj sjezd v České republice. V Brně mluvili o usmíření, stavění mostů i historickém okamžiku. Bavorský premiér Markus Söder označil setkání za den naděje a radosti, zatímco šéf krajanského sdružení Bernd Posselt zdůraznil, že do Česka přijeli s poselstvím lásky, nikoli nenávisti.

Sudetští Němci přijeli na sjezd do Brna s poselstvím lásky, nikoli nenávisti. V projevu k účastníkům Sudetoněmeckého sjezdu to dnes prohlásil šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernd Posselt. Sjezd sudetských Němců se koná poprvé v České republice, na což poukázal i bavorský premiér Markus Söder. Ten dnešek označil za historický okamžik, den naděje a usmíření a velký svátek radosti.

„Dnešek je příležitostí, skutečnou nabídkou k míru,“ prohlásil Söder. V proslovu hovořil o cestě k usmíření, při níž se nezapomíná na nacistické zločiny. „Brutální, neuvěřitelné,“ řekl o nich.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Hledání nových cest

Söder poukázal na to, že sudetští Němci se velmi brzy vzdali touhy po odplatě a zvolili si cestu stavění mostů. „Místo agrese a odplaty hledají nové cesty,“ řekl. „A za to děkuji Berndu Posseltovi,“ dodal. Bavorští premiéři jsou tradičně patrony sudetských Němců, nad nimiž Bavorsko po odsunu z někdejšího Československa převzalo záštitu.

Söder v závěru řekl, že z Brna odjíždí za českým prezidentem Petrem Pavlem, který ho k sobě pozval. „To je dobré znamení vzájemnosti,“ dodal.

Posselt české návštěvníky pozdravil česky slovy „vážení hosté“. V proslovu hovořil mimo jiné o složité cestě usmiřování a také o odvaze těch českých osobností, které se z české strany k hledání společného přátelství vydaly jako první. „Nebylo to samozřejmé,“ řekl.

Bývalý člen sudetoněmecké mládeže: Do Brna jsem se těšil

Politika

Hubert Rogelböck z Vídně se na Sudetoněmecké dny do Brna těšil. Město zná z dřívějších návštěv a na Sudetoněmecké dny jezdil i v minulosti, třikrát se v minulosti konaly právě i v hlavním městě Rakouska. I když byl k průběhu vzhledem k pozici české vlády skeptický, den mezi sudetskými Němci a Čechy si užíval. Sám byl v Rakousku činný ve spolku sudetoněmecké mládeže přes 20 let.

ČTK

Přečíst článek

Posselt krátce zmínil i protesty proti sjezdu a nevoli, kterou sudetoněmecké setkání v Brně u části české veřejnosti vyvolává. Řekl, že za protesty stojí mimo jiné komunisté. „A právě tito komunisté nás chtějí poučovat, co je svoboda a historická pravda,“ řekl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci to označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Za předchozí více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.