Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.

Vlády letos vydávají dluhopisy rekordním tempem. Podle propočtů agentury Bloomberg si od začátku roku vypůjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy přibližně 10,5 bilionu korun. Objem prodaných dluhopisů tak překonal i úroveň z první poloviny roku 2020, kdy si státy ve velkém půjčovaly na podporu ekonomik zasažených lockdowny během pandemie covidu-19.

Za prudkým nárůstem emisí stojí především vyšší veřejné výdaje. Vlády navyšují rozpočty na obranu, modernizují infrastrukturu a investují do energetických projektů. Dalším tlakem na veřejné finance je stárnutí populace i dražší obsluha dluhu v prostředí vyšších úrokových sazeb.

Výdaje rostou od finanční krize

Rozpočtové deficity se v mnoha zemích zvyšují už od globální finanční krize. Během pandemie prudce vzrostly, protože vlády financovaly podpůrné programy a centrální banky držely úrokové sazby na historicky nízkých úrovních. Nyní se deficity znovu prohlubují.

Lukáš Kovanda: Pětiletá sázka na stát? V turbulentní době může bolet

Názory

Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky? K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné, komentuje státní emisi ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Hlavním důvodem zvýšeného objemu emisí dluhopisů jsou především rostoucí veřejné výdaje, a tím i vyšší potřeba financování,“ uvedl hlavní analytik Danske Bank Jens Peter Sörensen. Jako příklady zmínil vyšší výdaje na armádu, infrastrukturu a přechod na čistší zdroje energie.

Německo a další evropské země vyčlenily stovky miliard eur na nákup zbraní a munice. Evropská unie zároveň uvolnila fiskální pravidla, aby členským státům umožnila více investovat do obrany a energetických projektů zaměřených na snížení závislosti na fosilních palivech.

Evropa spoléhá na syndikované emise

Objem peněz získaných prostřednictvím syndikovaných emisí je stále výrazně nižší než objem dluhopisů prodaných v běžných státních aukcích. Významný vliv na to má zejména Spojené státy, jejichž ministerstvo financí vydává dluhopisy výhradně prostřednictvím standardních aukcí.

V Evropě je však běžné, že si státy najímají banky, které dluhopisy prodávají investorům formou syndikované emise. Tento postup může být v období zvýšené volatility na trzích méně rizikový. Správcům státního dluhu zároveň dává větší kontrolu nad načasováním prodeje.

Největším emitentem státních dluhopisů na trhu syndikovaných emisí byla v osmi z posledních deseti let Itálie. První místo drží i letos. Za prvních šest měsíců roku si tímto způsobem podle Bloombergu půjčila téměř 70 miliard eur.

Německo, Británie i Srbsko lámou rekordy

Výrazně aktivní je letos také Německo, které změnilo svá fiskální pravidla, aby mohlo navýšit výdaje na obranu a infrastrukturu. Prostřednictvím tří syndikovaných emisí už získalo 14 miliard eur.

Británie, Belgie a Srbsko letos uskutečnily největší syndikované emise dluhopisů ve své historii. Mezi deset největších emitentů se letos zařadily také Austrálie a Mexiko.

Kryštof Míšek: Nové státní dluhopisy jako past. Stát může zopakovat drahou chybu z inflační krize

Názory

Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Poptávka investorů přitom zůstává silná, zejména po dluhopisech s kratší splatností. Podle portfolio manažera společnosti TwentyFour Asset Management Johna Owena vlády využívají příznivých podmínek na trhu k tomu, aby zvládly náročný harmonogram refinancování starších dluhů a zároveň financovaly vyšší veřejné výdaje.

Vyšší sazby komplikují plánování

Dluhopisové trhy ovlivňuje také nejistý vývoj inflace a úrokových sazeb. Inflační šok spojený s konfliktem na Blízkém východě zvýšil výnosy dluhopisů a zhoršil výhled světové ekonomiky. Pro vlády to znamená dražší financování a složitější plánování budoucích emisí.

Evropská centrální banka má tento týden podle očekávání analytiků poprvé od roku 2023 zvýšit úrokové sazby. Ke zpřísnění měnové politiky by letos podle očekávání trhu mohl přistoupit také americký Fed. Další vývoj však zůstává nejistý.

Lukáš Kovanda: Inflace znovu straší trhy. Češi mohou víc sázet na protiinflační dluhopisy

Názory

Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Napětí na Blízkém východě eskalovalo na konci února, kdy Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. V důsledku konfliktu je zablokovaný Hormuzský průliv, klíčová námořní trasa pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu. Před válkou přes něj proudila přibližně pětina světové spotřeby ropy. Následný prudký růst cen ropy přispěl ke zvýšení inflace v řadě zemí.

Trumpova administrativa chce deportovat až milion lidí ročně. Kongres nyní její imigrační politice otevřel cestu k dalším penězům: návrh za 70 miliard dolarů už čeká jen na prezidentův podpis.

Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, který poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Opatření před týdnem schválil Senát, nyní tak učinila i Sněmovna reprezentantů těsným poměrem 214 ku 212 hlasům. Republikáni k přijetí návrhu využili svou těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů, zatímco demokraté měli k návrhu výhrady.

Desítky miliard pro ICE a hranice

Návrh počítá s asi 38 miliardami dolarů pro Úřad pro imigraci a cla (ICE), s 26 miliardami dolarů pro pohraniční stráž a dalšími pěti miliardami dolarů na nepředvídané náklady.

AFP poznamenala, že Trumpova deportační agenda tak získá stabilní přísun peněz do fiskálního roku 2029. Prezidentova administrativa usiluje o deportaci milionu lidí ročně.

Republikáni potřebovali jednotu

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson potřeboval ke konečnému prosazení legislativy od republikánů téměř dokonalou docházku a jednotu.

V předchozích týdnech schválení návrhu brzdily neshody ohledně vyčlenění miliardy dolarů na bezpečnost Bílého domu, včetně Trumpova tanečního sálu, a fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (37,6 miliardy korun) na ochranu prezidentových stoupenců, kteří se domnívají, že byli neoprávněně vyšetřováni. Tyto plány se ukázaly být příliš sporné a byly zrušeny.

Imigrace jako téma voleb

Zákon se nyní týká pouze imigrační politiky, kterou republikáni považují za zásadní téma před listopadovými volbami do Kongresu.

Poté, co federální imigrační agenti v lednu zastřelili Američany Renée Goodovou a Alexe Prettiho v Minneapolisu, Trump souhlasil s požadavkem demokratů, aby byl návrh týkající se financování DHS vyjmut z širšího zákona o výdajích.

Kongres nakonec v dubnu schválil plán financování DHS s podporou demokratů, ale ICE a pohraniční stráž podle tohoto plánu nezískaly pravidelné financování.

Další peníze po „velkém krásném zákonu“

Republikány ovládaný Kongres loni v létě vyčlenil na ICE a pohraniční stráž dalších téměř 140 miliard dolarů (2,9 bilionu korun) přijetím „velkého krásného zákona“, jak ho označoval Trump, o daních a výdajích.