Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Bankám se loni dařilo. ČSOB zvýšila zisk na 19,8 miliardy, rostly i další velké domy

ČSOB
Dušan Kütner / Newstream
 nst
nst

Český bankovní sektor si v roce 2025 udržel vysokou ziskovost. ČSOB zvýšila čistý zisk o pět procent, dvouciferný růst hlásí Moneta a solidní výsledky potvrzují i další velké banky. Růst výnosů zatím převyšuje tempo nákladů a úvěrová aktivita zůstává stabilní.

Skupina ČSOB vykázala za rok 2025 čistý zisk 19,8 miliardy korun, meziročně o pět procent více. Objem aktiv pod její správou vzrostl o 13 procent na 464 miliard korun. Banka tak potvrdila stabilní výkonnost i v prostředí postupně klesajících úrokových sazeb.

Provozní výnosy ČSOB stouply o sedm procent na 48 miliard korun, zatímco provozní náklady bez bankovních daní vzrostly pouze o dvě procenta na 23 miliard. Růst výnosů tak převýšil dynamiku nákladů. Objem úvěrů se zvýšil o osm procent na 1,061 bilionu korun, vklady klientů vzrostly o dvě procenta na 1,391 bilionu korun, uvedla banka ve zprávě.

Bankovní sektor je úspěšný

Dobré výsledky hlásí i další banky. Moneta Money Bank zvýšila čistý zisk na zhruba 6,5 miliardy korun, což představuje meziroční růst o téměř 12 procent. Banka těžila z růstu čistých úrokových výnosů i poplatků a potvrdila pokračující silnou kapitálovou pozici.

Komerční banka v průběhu roku vykazovala stabilní kvartální zisky a podle dosud zveřejněných údajů si udržela solidní provozní výkonnost. Česká spořitelna, největší banka na trhu podle počtu klientů, rovněž generovala vysoké zisky v jednotlivých čtvrtletích a drží silnou bilanční pozici.

Výsledky naznačují, že český bankovní sektor zůstává navzdory ekonomickému zpomalení a tlakům na marže v dobré kondici. Banky těží z robustního úvěrového portfolia, relativně stabilních vkladů a postupného oživení poptávky po financování, zejména v oblasti hypoték a firemních úvěrů.

Skupina ČSOB zahrnuje kromě samotné banky také Hypoteční banku, ČSOB stavební spořitelnu, ČSOB Penzijní společnost, ČSOB Leasing a ČSOB Factoring. Je součástí belgické finanční skupiny KBC, která působí ve střední a východní Evropě.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Trump chce zachránit uhlí. Posílá miliardy na staré elektrárny a brzdí obnovitelné zdroje

Donald Trump
Profimedia.cz
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.

Donald Trump znovu výrazně zasáhl do energetické politiky Spojených států. Ve středu nařídil ministerstvu energetiky, aby finančně podpořilo udržení šesti uhelných elektráren v provozu, a to navzdory dlouhodobému trendu jejich odstavování. Na modernizaci a prodloužení životnosti zdrojů ve státech Kentucky, Severní Karolína, Ohio, Virginie a Západní Virginie má směřovat 175 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 3,6 miliardy korun.

Současně požádal ministerstvo obrany, aby nakupovalo elektřinu vyrobenou z uhlí, čímž chce zajistit stabilní odbyt pro tradiční energetiku. Dalším krokem je odklad plánovaného uzavření dvou starších uhelných elektráren provozovaných společností Tennessee Valley Authority ve státě Tennessee. Tyto zdroje přitom měly být podle dřívějších plánů postupně vyřazeny v rámci přechodu na čistší energetický mix.

Trump své rozhodnutí zdůvodňuje především rostoucí spotřebou elektřiny, kterou podle něj dramaticky zvyšuje rozvoj umělé inteligence a datových center. Administrativa proto vyhlásila stav energetické nouze, jenž má umožnit rychlejší zásahy státu, včetně udělování výjimek ze stávajících emisních a ekologických regulací pro stárnoucí uhelné zdroje.

Podpora uhlí jde ruku v ruce s omezením obnovitelných zdrojů. Prezident zrušil daňové pobídky pro větrné a solární projekty a federální úřady zároveň zpomalily vydávání povolení pro výstavbu obnovitelných elektráren na státních i soukromých pozemcích. Tento obrat znamená výraznou změnu oproti předchozím snahám o dekarbonizaci americké energetiky.

Dopad na finanční a energetické trhy

Oznámení mělo bezprostřední dopad především na energetický sektor. Akcie amerických uhelných společností po zprávě posílily, protože investoři začali započítávat delší životnost uhelných aktiv, stabilnější odbyt elektřiny i možné další federální kontrakty. Růst zaznamenaly také firmy navázané na těžbu uhlí a železniční přepravu surovin.

Naopak pod tlak se dostaly akcie producentů obnovitelné energie, zejména větrných a solárních developerů, u nichž trh reagoval na zrušení daňových úlev a regulatorní nejistotu. Investoři přecenili očekávané výnosy projektů závislých na federální podpoře a rychlém povolovacím procesu.

Na komoditních trzích zpráva krátkodobě podpořila ceny amerického energetického uhlí, zatímco ceny emisních povolenek a „zelených“ investičních instrumentů reagovaly opačně. Analytici zároveň upozorňují, že dlouhodobý dopad může být omezený. Levný zemní plyn a klesající náklady obnovitelných zdrojů zůstávají pro americkou energetiku strukturálně silnějšími faktory než politická podpora jednoho segmentu.

Krok Bílého domu tak znovu otevřel spor mezi energetickou bezpečností, průmyslovou politikou a klimatickými závazky USA, a zároveň ukázal, jak citlivě finanční trhy reagují na politická rozhodnutí v oblasti energetiky.

Související

O špatné kvalitě kotle svědčí dusivý kouř a zápach

Německo ruší striktní zelené kvóty pro budovy. Místo toho bude bio-schodiště

Přečíst článek

Evropa chce vlastní AI infrastrukturu. Mistral investuje miliardy ve Švédsku

Arthur Mensch
ČTK
 ČTK

Francouzská technologická společnost Mistral AI investuje 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun) do výstavby datového centra ve Švédsku. Půjde o první zařízení tohoto typu mimo Francii a zároveň o významný krok směrem k technologické nezávislosti Evropy. Firma uvedla, že nové centrum nabídne plně evropské řešení v oblasti generativní umělé inteligence. O investici informovala agentura Agence France-Presse.

Mistral patří mezi přední evropské hráče v oblasti vývoje pokročilých modelů generativní AI. Přesto její tržby zatím zaostávají za americkými konkurenty, jako jsou OpenAI nebo Anthropic, a stejně jako většina firem v tomto sektoru zatím nevykazuje zisk. Právě evropský původ by se však podle odborníků mohl ukázat jako konkurenční výhoda. Otázky technologické suverenity totiž nabývají pro evropské politické lídry na významu.

Zakladatelé společnosti Mistral Timothee Lacroix, Arthur Mensch a Guillaume Lample

Před dvěma lety založili AI firmu, nyní jsou ze tří třicátníků miliardáři

Tomu se říká úspěch. Tři Francouzi, kteří teprve před dvěma lety založili start-up zaměřený na umělou inteligenci Mistral, se už nyní dočkali pohádkového bohatství. A to díky investici od nizozemské společnosti ASML.

Přečíst článek

Na rozdíl od amerických společností se Mistral nezaměřuje primárně na chatovací nástroje pro běžné uživatele, jako jsou ChatGPT nebo Claude. Jeho strategie cílí především na podnikové zákazníky a firemní aplikace, kde vidí větší potenciál stabilního růstu.

Důvěru v další rozvoj firmy potvrzuje i zájem investorů. Loni v září společnost získala 1,7 miliardy eur a mezi hlavní investory se zařadil také nizozemský technologický gigant ASML. Hodnota Mistralu byla při tomto kole financování stanovena na 11,7 miliardy eur a generální ředitel Arthur Mensch uvedl, že tržby by letos měly překročit jednu miliardu eur. Investice do švédského datového centra tak představuje nejen expanzi firmy, ale i ambici posílit evropskou pozici v globálním závodě o dominanci v oblasti umělé inteligence.

Peníze, ilustrační foto

Kyberšmejdi loni útočili ve velkém. Banky Čechům zachránily přes 12 miliard

Banky v Česku loni ochránily svým klientům rekordních 12,2 miliardy korun, které se podvodníci pokusili odčerpat, uvedla Česká bankovní asociace. Zachráněná částka je o 4,2 miliardy korun vyšší než před dvěma lety a potvrzuje, že bankovní sektor patří mezi lídry v oblasti bezpečnosti plateb.

Přečíst článek

Zakladatel fondu Andreessen Horowitz Marc Andreessen

Vlivný fond Andreessen Horowitz chystá svou největší investici vůbec. Vedle AI to bude i do zbrojení

Investice do technologických titulů zdaleka nejsou u konce. Potvrzuje to nový plán vlivného fondu Andreessen Horowitz, který plánuje do nových technologií napumpovat deset miliard dolarů. Vedle umělé inteligence se přitom chce zaměřit také na zbrojní inovace.

Přečíst článek

Související

Mistral

Evropa posiluje v AI. Mistral vybuduje datové centrum, které bude pohánět 13 800 čipů od Nvidie

Přečíst článek