Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.

Donald Trump znovu výrazně zasáhl do energetické politiky Spojených států. Ve středu nařídil ministerstvu energetiky, aby finančně podpořilo udržení šesti uhelných elektráren v provozu, a to navzdory dlouhodobému trendu jejich odstavování. Na modernizaci a prodloužení životnosti zdrojů ve státech Kentucky, Severní Karolína, Ohio, Virginie a Západní Virginie má směřovat 175 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 3,6 miliardy korun.

Současně požádal ministerstvo obrany, aby nakupovalo elektřinu vyrobenou z uhlí, čímž chce zajistit stabilní odbyt pro tradiční energetiku. Dalším krokem je odklad plánovaného uzavření dvou starších uhelných elektráren provozovaných společností Tennessee Valley Authority ve státě Tennessee. Tyto zdroje přitom měly být podle dřívějších plánů postupně vyřazeny v rámci přechodu na čistší energetický mix.

Trump své rozhodnutí zdůvodňuje především rostoucí spotřebou elektřiny, kterou podle něj dramaticky zvyšuje rozvoj umělé inteligence a datových center. Administrativa proto vyhlásila stav energetické nouze, jenž má umožnit rychlejší zásahy státu, včetně udělování výjimek ze stávajících emisních a ekologických regulací pro stárnoucí uhelné zdroje.

Podpora uhlí jde ruku v ruce s omezením obnovitelných zdrojů. Prezident zrušil daňové pobídky pro větrné a solární projekty a federální úřady zároveň zpomalily vydávání povolení pro výstavbu obnovitelných elektráren na státních i soukromých pozemcích. Tento obrat znamená výraznou změnu oproti předchozím snahám o dekarbonizaci americké energetiky.

Dopad na finanční a energetické trhy

Oznámení mělo bezprostřední dopad především na energetický sektor. Akcie amerických uhelných společností po zprávě posílily, protože investoři začali započítávat delší životnost uhelných aktiv, stabilnější odbyt elektřiny i možné další federální kontrakty. Růst zaznamenaly také firmy navázané na těžbu uhlí a železniční přepravu surovin.

Naopak pod tlak se dostaly akcie producentů obnovitelné energie, zejména větrných a solárních developerů, u nichž trh reagoval na zrušení daňových úlev a regulatorní nejistotu. Investoři přecenili očekávané výnosy projektů závislých na federální podpoře a rychlém povolovacím procesu.

Na komoditních trzích zpráva krátkodobě podpořila ceny amerického energetického uhlí, zatímco ceny emisních povolenek a „zelených“ investičních instrumentů reagovaly opačně. Analytici zároveň upozorňují, že dlouhodobý dopad může být omezený. Levný zemní plyn a klesající náklady obnovitelných zdrojů zůstávají pro americkou energetiku strukturálně silnějšími faktory než politická podpora jednoho segmentu.

Krok Bílého domu tak znovu otevřel spor mezi energetickou bezpečností, průmyslovou politikou a klimatickými závazky USA, a zároveň ukázal, jak citlivě finanční trhy reagují na politická rozhodnutí v oblasti energetiky.

Francouzská technologická společnost Mistral AI investuje 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun) do výstavby datového centra ve Švédsku. Půjde o první zařízení tohoto typu mimo Francii a zároveň o významný krok směrem k technologické nezávislosti Evropy. Firma uvedla, že nové centrum nabídne plně evropské řešení v oblasti generativní umělé inteligence. O investici informovala agentura Agence France-Presse.

Mistral patří mezi přední evropské hráče v oblasti vývoje pokročilých modelů generativní AI. Přesto její tržby zatím zaostávají za americkými konkurenty, jako jsou OpenAI nebo Anthropic, a stejně jako většina firem v tomto sektoru zatím nevykazuje zisk. Právě evropský původ by se však podle odborníků mohl ukázat jako konkurenční výhoda. Otázky technologické suverenity totiž nabývají pro evropské politické lídry na významu.

Před dvěma lety založili AI firmu, nyní jsou ze tří třicátníků miliardáři

Leaders

Tomu se říká úspěch. Tři Francouzi, kteří teprve před dvěma lety založili start-up zaměřený na umělou inteligenci Mistral, se už nyní dočkali pohádkového bohatství. A to díky investici od nizozemské společnosti ASML.

fry

Přečíst článek

Na rozdíl od amerických společností se Mistral nezaměřuje primárně na chatovací nástroje pro běžné uživatele, jako jsou ChatGPT nebo Claude. Jeho strategie cílí především na podnikové zákazníky a firemní aplikace, kde vidí větší potenciál stabilního růstu.

Důvěru v další rozvoj firmy potvrzuje i zájem investorů. Loni v září společnost získala 1,7 miliardy eur a mezi hlavní investory se zařadil také nizozemský technologický gigant ASML. Hodnota Mistralu byla při tomto kole financování stanovena na 11,7 miliardy eur a generální ředitel Arthur Mensch uvedl, že tržby by letos měly překročit jednu miliardu eur. Investice do švédského datového centra tak představuje nejen expanzi firmy, ale i ambici posílit evropskou pozici v globálním závodě o dominanci v oblasti umělé inteligence.

Kyberšmejdi loni útočili ve velkém. Banky Čechům zachránily přes 12 miliard

Money

Banky v Česku loni ochránily svým klientům rekordních 12,2 miliardy korun, které se podvodníci pokusili odčerpat, uvedla Česká bankovní asociace. Zachráněná částka je o 4,2 miliardy korun vyšší než před dvěma lety a potvrzuje, že bankovní sektor patří mezi lídry v oblasti bezpečnosti plateb.

nst

Přečíst článek

Vlivný fond Andreessen Horowitz chystá svou největší investici vůbec. Vedle AI to bude i do zbrojení

Trhy

Investice do technologických titulů zdaleka nejsou u konce. Potvrzuje to nový plán vlivného fondu Andreessen Horowitz, který plánuje do nových technologií napumpovat deset miliard dolarů. Vedle umělé inteligence se přitom chce zaměřit také na zbrojní inovace.

sta

Přečíst článek