Vítězové a poražení Trumpovy vlády: Vládnou Microsoft, Meta, a Rheinmetall, poraženým je Apple
Akcioví investoři za vlády Donalda Trumpa značně mění preference. Rezignovali na vše spojené se životním prostředím, naopak se ještě více snaží vsázet na technologický sektor, ale také do zbrojení. Ukazuje to analýza The Financial Times, z níž se jasně ukazuje, komu Trump „pomohl“, a komu naopak ublížil. Vítězů je celá řada, stejně tak i poražených.
Technologický sektor. Ale jen vyvolení
Donald Trump miluje technologie, tedy rozhodně to platí pro nového Donalda Trumpa, který podporuje kryptoměny, miluje sociální sítě a miliardáře, kteří se před ním sklonili nebo mu pomohli k opětovné volbě. A tato láska se přelévá také do největších vítězů, které Trumpova nová éra vynesla na výsluní. Z analýzy The Financial Times vyplývá, že v průběhu Trumpovy vlády od ledna zatím nejvíc vydělala dvojice technologických společností – Microsoft a Meta. Autoři analýzy ale připomínají, že zejména na růstu Microsoftu nemá politika ani rétorika Donalda Trumpa příliš velký vliv. Microsoftu se spíše daří nadále růst díky investicím do umělé inteligence a cloudových řešení.
V případě Meta Platforms již tvůrci analýzy vidí vliv Trumpových politik výrazně vyšší. Zatímco předvolbami patřil Zuckerberg k velkým Trumpovým nepřátelům, po volbách zakladatel Facebooku otočil, vyšel Trumpovi několikrát vstříc a ten jej tak podporuje. Minimálně tím, jak i prostřednictvím viceprezidenta J. D. Vance tlačí zejména na Evropu, aby ani náhodou nepřemýšlela nad nějakými regulacemi sociálních sítí. Případné regulace by se totiž právě Zuckerbergova impéria dotkly velmi silně.
Trump však svou lásku ani náhodou nešíří na technologický sektor rovnoměrně. Největším poraženým (alespoň co se týče změny tržní kapitalizace) je Apple. A i v tomto případě vidí Financial Times poměrně velký vliv politiky amerického prezidenta – zejména obchodní spory s Čínou a uvalení plošných cel může značně ublížit byznysu Applu. Nicméně v prvním čtvrtletí se to zatím neprojevilo, protože zákazníci značně nakupovali s očekáváním, že po zavedení avizovaných cel porostou ceny.
Masivní cla, obchodní války, ale také rozpočtová pravidla, která ještě více prohloubí deficit státní kasy. Tak vnímají politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa zástupci některých velkých investičních fondů, kteří kvůli tomu opouštějí americké trhy. Vítězem jsou i evropské akcie.
Velcí investoři se štítí Ameriky. Trumpova politika jim nevyhovuje, Evropa ano
Trhy
Palantir a Rheinmetall jako rakety
Velké firmy přidaly velké stamiliardy, nebo o ně přišly. To neplatí pro menší firmy, které však rostly mnohem rychleji nikoli v nominálním vyjádření, ale procentuálním. Touto optikou je jasným vítězem jiný sektor – zbrojní, eufemisticky označovaný za obranný. A vítězi tu jsou zejména dvě firmy – německý Rheinmetall a Palantir, spoluzaložený vlivným zákulisním hráčem americké populistické pravice Peterem Thielem.
Německý Rheinmetall podle Financial Times patří k hrstce firem, kterým se daří profitovat z napětí mezi USA a Evropskou unií. Investoři do německé zbrojařské firmy mohou být spokojení, za pár měsíců akcie vyrostly o více než 200 procent. V růstu je pravděpodobně již částečně započítána očekávána megainvestice německé vlády do vlastní obrany, která se může vyšplhat až k půl bilionu eur. Odborníci však očekávají, že růst akcií právě Rheinmetallu ještě neskončil, protože bude patřit k těm společnostem, jež budou nadále profitovat z nárůstu investic do zbraní evropských členských zemí NATO, jež nově mají investovat ročně nikoli dvě, ale pět procent svých HDP.
Nicméně možná ještě zajímavější je Palantir, založený mentorem dnešního viceprezidenta Peterem Thielem. Jde o společnost vyvíjející nejmodernější zbrojní systémy, které od ní nakupuje a nadále bude nakupovat zejména americká vláda. A tento vztah jen tak neskončí. Palantir rostl masivně již před volbami, od nástupu Trumpa k moci však přidal dalších téměř 90 procent hodnoty.
V minulém týdnu se trhy pokoušely přiblížit svým lokálním maximům – a to i navzdory rostoucím geopolitickým rizikům, zejména zhoršujícím se vztahům mezi USA a Čínou. Bývalý prezident Donald Trump znovu veřejně zpochybnil vyjednávací ochotu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, což jen podtrhuje, jak zásadním tématem se v posledních měsících stávají kritické suroviny. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem úrovně 6000 bodů.
Týden tradera: Peking obviňuje USA z porušení dohody, PMI padá
Trhy
Paradox? Posilují i čínské akcie
A pak tu je ještě jeden zajímavý vedlejší efekt Trumpovy vlády – mezi nejrychleji rostoucími firmami (procentuálně i nominálně) najdeme hned několik čínských firem. O více než 100 procent například vzrostla Guotai Haitong Securities, finanční společnost, které se podařilo posílit na počátku obchodní války mezi Čínou a USA.
A značný růst zaznamenal také čínský Tencent. U něj sice tvůrci analýzy Trumpovi nepřiznávají příliš velký vliv, a pokud by tu nějaký byl, měl by být spíše negativní kvůli řadě stále platných sankcí vůči čínskému technologickému sektoru, které USA, ale i další země aplikují. Obliba Tencentu ze strany investorů souvisí spíše s úspěchem tamního technologického sektoru, který se pozvolna emancipuje navzdory právě sankcím, což potvrdil například úspěch modelu umělé inteligence DeepSeek a také rostoucí kvalita místních producentů čipů.
Vlády USA, Japonska i Velké Británie čelí obřímu problému. Výnosy jejich dlouhodobých dluhopisů jsou nejvýš za poslední dvě dekády a investoři o ně ztrácejí zájem. Obsluha dluhu se tak může již brzy stát jednou z nejpalčivějších otázek pro vlády velké části států.
Státy začínají mít velký problém. Obsluha dluhu podstatně zdražuje
Trhy
Hoka boty v problémech
Apple rozhodně není jedinou společností, která je bita Trumpovým programem America First. V nominálním vyjádření se značně snížila hodnota také firem Alphabet (vlastník Google, YouTube či operačního systému Android). A samozřejmě výrazně se propadla také Tesla, u ní však šlo zejména o dopad nepopularity jejího CEO Elona Muska kvůli jeho působení v úřadu DOGE, ale také kvůli podpoře krajní pravice v Německu.
K nejvíce postiženým pak patří podle Financial Times také vlastník výrobců populárních obuvnických značek Hoka či UGG Deckers Outdoor. Tyto boty se vyrábějí zejména v zemích jihovýchodní Asie a kvůli clům jim značně roste cena.
Současné hospodářské problémy připravily německý průmysl během jednoho roku o více než 100 tisíc pracovních míst. Největší újmu utrpěl automobilový sektor, který přišel o více než 45 tisíc pracovních míst. Vyplývá to podle agentury DPA z analýzy poradenské společnosti EY.
Německý průmysl během jednoho roku přišel o více než 100 tisíc pracovních míst
Zprávy z firem
Musk: USA potřebují novou politickou stranu
Politika
