Státy začínají mít velký problém. Obsluha dluhu podstatně zdražuje
Vlády USA, Japonska i Velké Británie čelí obřímu problému. Výnosy jejich dlouhodobých dluhopisů jsou nejvýš za poslední dvě dekády a investoři o ně ztrácejí zájem. Obsluha dluhu se tak může již brzy stát jednou z nejpalčivějších otázek pro vlády velké části států.
Komplikovaná geopolitická situace, narušené dodavatelské řetězce v důsledku pandemie i obchodních válek, masivní nárůst inflace. Řada problematických událostí značně ovlivňuje globální trhy a přináší novinky, které se na trzích již dekády neobjevily.
Jednou z nich je masivní nárůst výnosů státních dluhopisů, a to i u zemí, jejichž dlužní úpisy dekády nabízely velmi konzervativní výnosy kvůli bezpečnosti investice. Nyní se zdá, že problémy dopadají také na země, jako jsou USA, Japonsko nebo Velká Británie. Dlouhodobé bondy těchto států v posledních měsících kontinuálně rostou a nyní se dostaly na úrovně, kde nebyly dvacet i více let, připomíná server FT.com. Například Japonský 30letý dluhopis překonal hranici tří procent a aktuálně se pohybuje těsně pod ní. Tříprocentní hranici přitom podle dat CNBC třicetiletý japonský dluhopis nikdy nepřekonal.
I americké a britské dluhopisy dosahují mimořádných výšin. Výnos britského 30letého dluhopisu 5,3 procenta je nejvýš od roku 1998, stejně dlouhodobý americký bond je s výnosem 4,9 procenta na úrovni léta 2007.
Květen nám přinesl představení srovnatelné s japonskými zápasy sumo - jen místo sumo zápasníka jsme mohli sledovat Donalda Trumpa, jak se pokouší přetlačit Čínu, Evropu a vlastně celý svět, píše v květnovém shrnutí dění na trzích Marika Čupa. V článku se také dozvíte, jak vypadá za posledních 50 let skóre Warren Buffett vs. index S&P 500, uvidíte příběh akcií prestižní společnosti, které šly za posledních pár měsíců prudce dolů a také jak vypadá na akciových trzích trochu bulváru. 
Stará burzovní poučka přestala platit. Květen byl výjimkou za 35 let
Trhy
„Důsledné sledování drobných detailů aukcí vládních dluhopisů a vyšší výnosy dluhopisů s delší splatností jsou příznaky téhož: kolísajícího apetitu investorů po těchto nástrojích právě ve chvíli, kdy mnoho ministerstev financí plánuje rekordní objem emisí a kdy světová ekonomika vstupuje do nové a nejisté éry,“ komentuje situaci Ian Smith z The Financial Times.
Problém pro vlády
Z dat vyplývá, že investoři skutečně ztrácejí zájem o dlouhodobé dluhopisy, protože zkrátka nejsou ochotni riskovat v tak dlouhém časovém horizontu. Smith upozorňuje, že například poslední aukce 20letých japonských dluhopisů se nesetkala s příliš velkým zájmem investorů, v důsledku toho klesla cena dluhopisů, a naopak narostl jejich výnos. Situace se pak přelila i do dalších dluhových nástrojů a podobnou situaci lze očekávat i u dalších emisí dlouholetých bondů.
To přitom představuje razantní problém pro vlády po celém světě. Smith připomíná, že počítají s vydáním obřího množství dluhopisů, aby pokryly dosavadní závazky a zároveň se adaptovaly na nové geopolitické podmínky, tedy zejména na poptávku po vyšších investicích do zbrojení.
„Je to klasický problém nesouladu nabídky a poptávky, ale v globálním měřítku,“ uvedla Amanda Stittová, analytička společnosti T Rowe Price, která spravuje aktiva v hodnotě 1,6 bilionu dolarů. „Éra levného dlouhodobého financování skončila a vlády se nyní přetahují v přeplněném sále prodejců,“ dodala.
Masivní cla, obchodní války, ale také rozpočtová pravidla, která ještě více prohloubí deficit státní kasy. Tak vnímají politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa zástupci některých velkých investičních fondů, kteří kvůli tomu opouštějí americké trhy. Vítězem jsou i evropské akcie.
Velcí investoři se štítí Ameriky. Trumpova politika jim nevyhovuje, Evropa ano
Trhy
Závody v zadlužování
Nastalá situace tak bude obzvlášť citlivá pro velké státy, které již mají velký dluh. V eurozóně to jsou především Francie, která by podle propočtů měla jen letos na obsluhu dluhu vynaložit 62 miliard eur, což jsou výdaje srovnatelné s vydáními na obranu a vzdělání dohromady.
Právě prohloubení dluhu se pak velkým politickým tématem stává v USA, kde prezident Donald Trump protlačil Kongresem svůj návrh rozpočtových pravidel. A podle odborníků by to mělo přinést dodatečné zadlužení o 2,4 bilionu dolarů v nadcházejících deseti letech.
Šéf investiční společnosti BlackRock Larry Fink prohlásil, že pokud bude ekonomika nadále růst tempem kolem dvou procent, „deficity tuto zemi zahltí“. A zakladatel dalšího obřího fondu Citadel Ken Griffin prohlásil, že je „fiskálně nezodpovědné“ mít deficit šest nebo sedm procent HDP při plné zaměstnanosti.
Zkázu může podle experta Société Générále způsobit zdražení dosud levného japonského financování amerického dluhu i amerických akcií.
ANALÝZA: Světu hrozí finanční Armageddon, varuje matka Komerční banky
Trhy
Pražská burza je jednou z neúspěšnějších burz v Evropě. Umístit na ní akcii své firmy se skutečně vyplatí. Ačkoliv o tom není moc slyšel, lze na ní vložit podíl velmi velké firmy, na české poměry, a velmi na tom vydělat. V současnosti se například mluví o vstupu Rohlíku na pražskou burzu. Zároveň je tématem úvah, kam se nyní, při vládnutí Donalda Trumpa, přesouvá světový kapitál, A jak se to dotýká pražské burzy. „Trh reaguje na nejistotu. Nemá ji rád,“ říká šéf pražské burzy Petr Koblic.
Na pražské burze se dá na české poměry slušně vydělat, říká její šéf Petr Koblic
Leaders
