Česká ekonomika odolává Trumpovi hůře, než se čekalo
Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 procenta, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí. Uvedl to ve svém předběžném odhadu Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta.
„I když to podle meziročního výsledku tak nevypadá, česká ekonomika zpomalila. Oproti prvnímu čtvrtletí se její růst snížil na 0,2 procenta, zatímco v úvodu roku si ještě připisovala mezikvartálně 0,7 procenta,“ komentuje čerstva data statistiků hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodává: „Zpracovatelskému průmyslu – jako největšímu odvětví v českém hospodářství – se tentokrát příliš nevedlo. Opět se ukázalo, že sice firmy mohou hýřit optimismem, ale pokud nemají nové zakázky, nejsou ani výsledky.“
Za mezičtvrtletním růstem stály podle statistiků především výdaje na spotřebu domácností, které zaznamenaly růst už čtvrté čtvrtletí v řadě. Naopak negativní vliv mělo na mezičtvrtletní vývoj saldo zahraničního obchodu.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Uvedlo to ministerstvo s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
Dopad amerických cel. Dohoda zpomalí růst českého HDP o 0,2 bodu
Money
V kontextu hrozby transatlantické obchodní války je však podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy mezičtvrtletní růst pořád úspěchem. Pomohla podle něj skutečnost, že americký prezident Donald Trump v první polovině dubna odložil zavedení takzvaných recipročních cel o 90 dní, tedy až za horizont druhého čtvrtletí. „Prodloužil tak dobu, po kterou se americké firmy a domácnosti mohly předzásobovat za ceny recipročním clem ještě nezatížené. Tato navýšená zahraniční poptávka pomohla Česku vykázat mezičtvrtletní růst, byť tedy nižší, než s jakým se počítalo. Napjatá atmosféra v mezinárodních obchodních vztazích na malou, otevřenou, exportně orientovanou ekonomiku České republiky totiž pochopitelně doléhá nepříznivě, což efekt předzásobování tlumí jen částečně,“ vysvětlil Kovanda.
Americký prezident Donald Trump možná umí vyjednávat, ale že by rozuměl i ekonomice, to zatím nedokázal. Jeho dohoda s Evropskou unií stojí na pochybných základech. Její dopady pocítí i jeho voliči.
Karel Pučelík: Prosím, nemluvte o Trumpovi jako o vítězi
Názory
Ekonomové shodně upozorňují, že aktuální statistika je pouze předběžná a drobné vylepšení výsledků ještě může nastat. „Ani slabší výsledek za druhý kvartál ještě neznamená ohrožení celoročního výhledu ve výši dvou procent,“ upozorňuje Dufek.
Za celý letošek by podle Kovandy česká ekonomika měla přidat 1,8 procenta. Brzdit ji bude nadále napjatá atmosféra v mezinárodních obchodních vztazích. „Nicméně ‚žádná kaše se nemusí jíst tak horká, jak se uvaří‘. Nedělní obchodní ujednání mezi USA a EU například snižuje americké clo na automobily a autodíly z EU z 27,5 na 15 procent, což je příznivá zprava pro českou ekonomiku, silně se o autoprůmysl opírající,“ upozornil Kovanda.
ČNB v aktální makroekonomické prognóze počítá s pro letošek s dvouprocentním růstem HDP. Pro rok 2026 pak odhaduje s růst 2,1 procenta. „Podle posledních výroků viceguvernérky Evy Zamrazilové je nehledě na dnešní čísla pravděpodobné, že výhled bude posunut směrem vzhůru – očekává, že s obchodní dohodou se rizika výrazně snížila a růst se bude letos pohybovat nad 2 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš a dodal: „ V tuto chvíli nemáme důvod měnit náš na tržní poměry poměrně konzervativní výhled pro ekonomiku (2,1 procenta pro rok 2025 a 1,8 procenta pro rok 2026).“
„Je pravděpodobné, že se růst v roce 2026 dostane pod hranici dvou procent, a to nejenom v důsledku nižšího přímého a nepřímého exportu do USA, ale také vlivem pomalejšího oživení v Německu,“ uzavírá Dufek.
Trvalo to jen necelé čtyři měsíce a nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA je upečená. Nakonec bude na evropské zboží uvaleno dodatečné 15procentní clo, což je sice o něco vyšší, než představuje základní americký tarif, ale také o hodně nižší, než jakými cly americký prezident Evropě vyhrožoval.
Stanislav Šulc: Patnáctiprocentní cla pro EU jsou nejlepší ze všech špatných variant
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
