Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nejlepší den v tomto roce, hlásí evropské burzy

Pražská burza měla technické potíže, začátek obchodování se pozdržel
BCPP, užito se svolením
 ČTK

Evropské akcie ve středu výrazně zpevnily a zaznamenaly nejlepší letošní obchodní den. Investoři reagovali na zprávy o dvoutýdenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přišlo jen dvě hodiny před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Panevropský index STOXX Europe 600 vzrostl o 3,9 procenta na 613,50 bodu.

Za růstem stojí především naděje, že by se mohla obnovit doprava v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro vývoz ropy a plynu z Perského zálivu. Právě obavy o dodávky energií byly v posledních týdnech hlavním zdrojem nervozity na trzích.

Nejvíce rostly banky a průmysl

Nejvíce z růstu těžily akcie firem z oblasti cestovního ruchu, průmyslu a bankovnictví. Výrazně posílily zejména německé akcie, když index DAX přidal 5,1 procenta, což je jeho největší denní zisk od roku 2022. Silný růst zaznamenaly také francouzský index CAC 40, který vzrostl o 4,5 procenta, a britský FTSE 100 se ziskem 2,5 procenta.

Centrální banky začaly vyprodávat zlato

Kdo neprodal, nejspíš prohloupil. Cenu zlata ovlivňují Turci, kteří se ho zbavují ve velkém

Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.

Přečíst článek

Energetické firmy ztrácely

Opačný vývoj byl patrný u energetických firem. Pokles cen ropy se výrazně projevil na akciích těžařů, když například britské BP a Shell odepsaly zhruba šest procent. Ztráty zaznamenaly i další společnosti jako TotalEnergies, Eni nebo Repsol.

Pozitivní nálada se přelila i do Prahy. Index PX posílil o více než tři procenta a dostal se na nejsilnější hodnoty za více než měsíc. „Optimismu na trzích odpovídala i nadprůměrná aktivita investorů,“ uvedl makléř Wood & Company Hoang Long Le.

Analýza Lukáše Kovandy: Ropa psala „mírový“ scénář. Trump jen reagoval

Ropný trh v posledních dnech vyslal neobvyklý signál. Cena fyzické ropy Dated Brent výrazně překonala termínové kontrakty a ukázala na akutní nedostatek suroviny „tady a teď“. Právě tento skrytý tlak mohl zásadně ovlivnit politická rozhodnutí. Příměří tak může být spíše reakcí na ropnou tíseň než výsledkem diplomatického průlomu.

Přečíst článek

Banky táhly růst, ČEZ ztrácel

Hlavními tahouny růstu byly finanční tituly. Erste Bank si připsala více než šest procent, Komerční banka a Moneta rostly zhruba o čtyři až pět procent. Naopak energetická společnost ČEZ oslabila a odepsala kolem dvou procent. V červených číslech skončil i Photon Energy.

Colt na rekordu, koruna posiluje

Na historické maximum se dostaly akcie zbrojovky Colt CZ, které překonaly hranici tisíc korun. Dařilo se i dalším titulům, například Doosan Škoda Power, Kofola nebo Philip Morris ČR. Optimismus se projevil i na měnovém trhu, kde česká koruna posílila k euru i dolaru.

Investoři nyní sledují, zda příměří vydrží a otevře cestu k trvalejšímu uklidnění konfliktu, který se naplno rozhořel na konci února po útoku amerických a izraelských sil na Írán. Další vývoj na trzích tak bude do značné míry záviset právě na geopolitické situaci.

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Přečíst článek

Související

Palaščák: Ekonomika brzdí, ukazují to měřáky energií

Jan Palaščák
se svolením Jana Palaščáka
 nst
nst

Zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák má originální metodiku ekonomické predicke: stav elektroměrů ukazuje budoucí vývoj HDP. A vypadá to, že ekonomika ztrácí dech. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák.

Chladnější leden jednoznačně ovlivnil výsledky spotřeby plynu a elektřiny v prvním kvartálu letošního roku. „U obou komodit jsme zaznamenali meziroční nárůst. Spotřeba elektřiny sice nadále roste už 19 měsíců v řadě, ale tempo jejího růstu se oproti předchozím měsícům zpomalilo. To může naznačovat určité ochlazení ekonomické dynamiky,“ uvedla firma Amper Meteo.

Výroba OZE (bez bioplynových elektráren) meziročně klesla, především kvůli výrazně podprůměrnému výkonu vodních elektráren. To se podle Amper Meteo může v následujících měsících negativně promítnout do cen elektřiny. Paradoxně však byla letos cena elektřiny zatím o 6 procent nižší, a to i navzdory chladnějšímu počasí. 

První kvartál letošního roku byl ovlivněn hlavně chladnějším lednem. Naopak únor a březen patřily k teplotně nadprůměrným. Teplotní průměr počítaný pro potřeby energetiky (zaměřeno na místa s vyšší spotřebou) byl meziročně o 0,4 °C chladnější. Meziročně byl leden chladnější o 3,3 °C, ale únor teplejší o 1,9 °C a březen o 0,2 °C.  

S plynem se šetří, ale méně

Spotřeba plynu v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta, významnou roli v tom však sehrálo počasí. Po jeho zohlednění by růst činil podle Amper Meteo jen 2,3 procenta. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v lednu, a to o 18,8 procenta, respektive o 5 procent po očištění o vliv počasí. V únoru a březnu naopak spotřeba meziročně klesla. Po přepočtu na stejné počasí by únor vykázal mírný růst, zatímco březen by představoval mírný pokles. 

„Oproti období před energetickou krizí (2017-2021) spotřebováváme nadále méně plynu, i když tentokrát pokles nebyl tak výrazný jako v minulých kvartálech. Reálný pokles byl jen okolo 10 procent, kdy ještě před dvěma roky to bylo více než 17 procent. Ochota šetřit plynem v Q1/2026 byla tedy menší, což se pravděpodobně vzhledem ke geopolitické situaci v dalších kvartálech opět změní. Očekáváme, že současná vyšší cenová hladina plynu se udrží déle než v řádu týdnů. Mezi mezinárodními analytiky převažuje shoda, že i při kupříkladu přijetí příměří v íránském konfliktu na trhu zůstane nejistota průjezdnosti Hormuzského průlivu, která se projevuje primárně vyššími cenami pojištění tankerů a pojišťovny zůstanou patrně opatrnější po delší dobu,“ odhaduje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.  

S elektřinou se nešetří

Spotřeba elektřiny ze sítě meziročně roste už od třetího čtvrtletí 2024 a vždy prakticky o stejné číslo, s výjimkou loňského prvního čtvrtletí. „V posledním kvartálu byl nárůst o 2,7 procenta a po očištění o vliv počasí to bylo o 2,2 procenta. Stejně jako v případě spotřeby plynu došlo k nejvyššímu nárůstu v lednu (+8,1 procenta). To platilo i po přepočtu na stejné teploty vzduchu jako vloni (+4,2 procenta). Další měsíce se pohybovaly na velmi podobných číslech jako v únoru a březnu minulého roku. Oproti období 2017–2021 byla spotřeba nižší o 2,7 procenta a po očištění o 3,3 procenta. Jedná se tak o nejmenší úsporu od Q2/2022,“ konstatuje datový analytik Kamil Rajdl z Amper Meteo.

V uplynulém roce meziroční změna spotřeby elektřiny po očištění o vliv počasí naprosto přesně seděla s nárůstem HDP. Pokud by to takto platilo i nyní, tak pozorujeme ochladnutí ekonomiky a pokles růstu z 2,7 procenta v roce 2025 na současných 2,2 procenta. Samozřejmě je to jen odhad na základě tohoto pomocného ukazatele, ale ani ostatní makroekonomické signály nejsou s naším odhadem v rozporu. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák

Jan Palaščák: Ceny paliv letí nahoru. Co má dělat vláda? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru

Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

SMR Rolls-Royce

Jan Palaščák: Jaderná sázka EU. Jsou malé reaktory fantasmagorie, nebo geniální tah?

Přečíst článek

Jan Palaščák: Ceny paliv letí nahoru. Co má dělat vláda? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru

Přečíst článek

Kdo neprodal, nejspíš prohloupil. Cenu zlata ovlivňují Turci, kteří se ho zbavují ve velkém

Centrální banky začaly vyprodávat zlato
Pixabay
Stanislav Šulc

Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.

Se začátkem války na Blízkém východě se mnozí ptali na jednu otázku: Jak je možné, že cena zlata klesá? Obvykle totiž při podobných geopolitických otřesech cenný kov rostl. Nicméně tentokrát nejenže klesal, ale zlato dokonce padalo nejrychleji od roku 2008.

Jedním z důvodů byl masivní výprodej cenného kovu ze strany turecké centrální banky, uvádí list The Financial Times. Podle deníku totiž za čtyři týdny od začátku války turecká centrální banka postupně prodala nebo vyměnila zlato v hodnotě 20 miliard dolarů, tedy zhruba 52 tun kovu. To spolu s dalšími operacemi se zlatem, na kterých se banka podílela, výrazně promluvilo do jeho ceny. A zlato tak za první čtyři týdny války odepsalo více než 11 procent, což byl nejhorší měsíc za 18 let.

Důvodem byla snaha ochránit liru před dalším propadem, který hrozil kvůli otřesům v geograficky blízké oblasti.

Státy potřebují likviditu

Turci přitom nejsou jediní, kdo zlato začíná výrazněji využívat v aktuálním problematickém klimatu. „Vedle Turecka zvažují výprodej části zlatých rezerv také centrální banky Ruska a Polska. Důvodem je ochrana měny, případně navýšení fiskálních výdajů,“ dodává server FT.com. Rusko takto prodalo již v lednu 15 tun zlata, Polsko zatím pouze zvažuje možnost prodat část zlatých rezerv a výdaje využít na zbrojení.

„Výprodeje ze strany centrálních bank jsou jednoznačně hlavním důvodem, proč cena zlata spadla o tisíc dolarů,“ potvrzuje pro FT.com Nicky Shiels, analytik MKS Pamp. A totéž si myslí také turecký ekonomický komentátor Uğur Gürses, podle něhož 50 tun zlata, které se v takto krátkém čase dostanou na trh, výrazně pohnou s cenou.

Centrální banky přestaly pumpovat miliardy

Připomeňme, že právě centrální banky v letech 2022 až 2024 masivně nakupovaly zlato a postupně pomohly dostat zlato na stále vyšší úrovně. Rekordního objemu dosáhly nákupy v roce 2024, kdy potřetí v řadě překonaly nákupy ze strany centrálních bank 1000 tun zlata. Již vloni se ale poprvé od roku 2020 meziročně snížil objem zlata, který banky nakoupily, stále to ale bylo nad 800 tunami. Letos tak poprvé trh čelí masivnějšímu výprodej ze strany centrálních bank, což může pro část trhu představovat důležitý signál, že další růst již nelze čekat.

Aktuálně se cena zlata pohybuje mírně nad 4700 dolarů za trojskou unci. Přitom ještě na konci ledna se cena přehoupla přes 5500 dolarů. Zejména v průběhu března pak cena výrazně klesala.

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Přečíst článek

Vladimír Holovka z XTB

Důraz na globalizaci slábne, investičně mohou být zajímavé komodity, říká Vladimír Holovka z XTB

Investiční trhy jsou na první pohled relativně klidné, pod povrchem ovšem bublají rizika. Pokud se nenaplní velká očekávání kolem umělé inteligence, mohou přijít výprodeje v řádech desítek procent. „U investorů, kteří nemají dlouhé horizonty, bych byl opatrnější. Zvážil bych diverzifikaci do produktů staré ekonomiky, třeba do energetiky“ říká regionální ředitel XTB Vladimír Holovka.

Přečíst článek

Související

Zlato

Zlatá horečka centrálních bank nekončí. Pokles ceny může spustit nové nákupy

Přečíst článek
nVidia

Týden tradera: Nvidia zachraňuje náladu na trzích. Obavy ze stagflace ale sílí

Přečíst článek