Ve věku 94 let zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, uvedl server The New York Times. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson. Existenci této „božské částice“ se dalším vědcům podařilo potvrdit až v roce 2012.
První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce, řekl zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil. O vyjádření informovala agentura Reuters.
Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.
České vysoké učení technické v Praze oznámilo, že se jako první instituce v ČR připojilo ke kvantové počítačové síti IBM, takže bude moci ještě více využívat tyto výpočetní postupy. Kvantové počítače umožňují množství složitých výpočtů, které mimo jiné dokážou modelovat průběh chemických reakcí nebo třeba pomáhají vytvářet nové léky.
Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsala firma podle agentury Reuters v pondělí na síti X. Čipy mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat.
Pacient po mozkové smrti byl v USA po tři dny připojen ke geneticky upraveným játrům prasete. Je to nový pokus, jak z transplantací, závislých do vysoké míry na náhodě, udělat standardní byznys biotechnologického průmyslu.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA úspěšně přistál na Měsíci. V přímém přenosu o tom informovala JAXA, která přistávací manévr vyhodnotila jako „hladký“ a nyní ověřuje stav zařízení. Japonsko se stalo pátým státem, který dokázal svůj modul dopravit na přirozenou oběžnici Země.
Díky patentu českého vědce může výroba součástek pro vodíkové elektromobily vyžadovat až desetkrát méně platiny. Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy udělal průlom ve vývoji katalyzátorů palivových článků vodíkových aut, uvedly ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Česká vodíková technologická platforma (HYTEP).
Skupina vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche zkoumá slibný objev nové třídy antibiotik, která fungují i proti obtížně léčitelným infekcím způsobeným velmi odolnými bakteriemi.
Nemůžeme vědět, jestli přicházející rok přinese úplně nový průlom do některé vědní oblasti. Můžeme však odhadnout, ve kterých už známých oborech dojde k posunům, jež budou mít přímý nebo nepřímý dopad na náš budoucí život.
Počítač dokáže navrhnout nové hmoty s požadovanými vlastnostmi. Pak je sice stejně musejí vyzkoušet lidé v laboratoři, ale ušetřit si tak mohou spoustu času.
Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Podle polské tiskové agentury PAP také zrušil jeho vazbu. Policie zatkla muže, kterého úřady identifikovaly jako Volodymyra Z., na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
Předseda ANO Andrej Babiš je znovu jediným vlastníkem společnosti Agrofert, vyplývá z notářského zápisu pořízeného ve středu a zveřejněného ve Sbírce listin, na který upozornil Ekonomický deník. Druhý ze svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil Agrofert v roce 2017, Babišovi vydal zhruba deset procent akcií firmy, potvrdil serveru mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. První svěřenský fond se rozpustil koncem loňska, na Babiše tak tehdy přešlo asi 90 procent akcií Agrofertu.
Číst více
