Muskova firma Neuralink už dloube lidem do hlavy. První člověk dostal mozkový čip
Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsala firma podle agentury Reuters v pondělí na síti X. Čipy mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat.
Studie posoudí funkčnost aparátu, který byl navržen tak, aby lidem s kvadruplegií, neboli ochrnutím všech čtyř končetin, umožnil ovládat zařízení myšlenkami, uvádí web společnosti. Zkoumat bude také bezpečnost implantátu. Podle informací zpravodajského webu BBC studie potrvá šest let a během ní má být do části mozku, která ovládá pohyb, implantováno 64 ohebných vláken tenčích než lidský vlas.Společnost uvádí, že tato vlákna umožňují implantátu napájenému baterií, kterou lze bezdrátově nabíjet, zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, jež dekóduje, jak se člověk hodlá pohybovat.
V první fázi je podle Neuralink cílem umožnit lidem ovládat počítačový kurzor nebo klávesnici pouze pomocí myšlenek. První produkt společnosti Neuralink by se měl jmenovat Telepathy, neboli Telepatie, uvedl Musk v samostatném příspěvku.
[[Twitter status: https://twitter.com/elonmusk/status/1752098683024220632]]
„Představte si, že by Stephen Hawking dokázal komunikovat rychleji než rychlopísař nebo dražitel. To je cíl,“ dodal Musk s odkazem na britského astrofyzika, jehož tělo bylo kvůli amyotrofické laterální skleróze zcela ochrnuté a neschopné řeči. Vědec, který proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a býval někdy označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, zemřel ve věku 76 let v březnu 2018.
Zařízení Telepathy podle Muska umožní uživateli „pouze myšlenkami ovládat telefon, počítač a skrze to skoro jakékoliv zařízení“.
Neuralink má však konkurenci, přičemž některé ze společností vyvíjející implantáty mají za sebou více než 20letou historii, připomíná BBC. V této souvislosti zmiňuje například společnost Blackrock Neurotech, která v roce 2004 zavedla první z mnoha neurálních rozhraní propojujících mozek s počítačem. Další společnost, Precision Neuroscience, kterou založil spoluzakladatel Neuralinku, se také snaží pomáhat lidem s ochrnutím; její implantát se podobá velmi tenkému kousku pásky, který se umisťuje na povrch mozku a jehož zavedení je podle společnosti výrazně jednodušší.
Výsledky přinesla i stávající zařízení. Ve dvou nedávných amerických vědeckých studiích byly implantáty použity k monitorování mozkové aktivity, když se člověk pokoušel mluvit. Tuto aktivitu bylo možné dekódovat a pomoci mu tak s komunikací.
Pacient po mozkové smrti byl v USA po tři dny připojen ke geneticky upraveným játrům prasete. Je to nový pokus, jak z transplantací, závislých do vysoké míry na náhodě, udělat standardní byznys biotechnologického průmyslu.
Vědci zkoušejí novou cestu k využití orgánů zvířat pro člověka
Zprávy z firem
Hlavní témata lednového čísla odborného měsíčníku Science Robotics připomínají obsah sci-fi knížky. Roboty se v nich vyskytují v poněkud neobvyklých rolích. Ale nastiňují, co všechno se v tomto oboru dá čekat a uplatnit v praxi.
Co je nového v robotice? Robot běhá jako pes, staví vesmírnou konstrukci a roste jako liána
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
