Srbští vědci experimentují s moučnými červy ve snaze naučit je rozkládat polystyren. Vedoucí výzkumnice bělohradského institutu biologie doktorka Larisa Ilijinová agentuře Reuters řekla, že výzkumníci objevili schopnost moučných červů trávit různé druhy plastů včetně polystyrenu.
Chudší lidé biologicky stárnou rychleji, ukázala studie, na které se podílela Andrea Dalecká z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají při dosažení věku 20 let života, šíře rozdílů ke stáří ale opět klesá.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Češi vyvinuli vlastní verzi modulárního jaderného reaktoru. Projekt DAVID SMR, na jehož vývoji se podíleli jaderní vědci z Česka, se zaměřuje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Fungovat může ve vybraných průmyslových odvětvích, k odsolování mořské vody či k zajištění dodávek elektřiny nebo jako chlazení pro datacentra, uvedla společnost Czechatom, která je hlavním dodavatelem systému.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii jsou Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů. Oznámil to dnes ve Stockholmu šéf Královské švédské akademie věd Hans Ellegren. Oceněná trojice přispěla k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů, oznámil ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Velké množství nových obrazců umožnilo vědcům rozlišit dva hlavní typy a osvětlit, k čemu obrazce sloužily a proč je civilizace Nazca před 2000 lety vytvořila.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
Hluboko ve vnější kůře Marsu se pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství. Na svém webu to napsala stanice BBC News s odvoláním na novou analýzu dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která zkoumala nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu.
