Výzkumníci vyřešili záhadu vzniku jednoho zajímavého minerálu, v laboratoři dokázali řídit jeho utváření, a nabízejí tak možnosti lepší výroby materiálů pro polovodiče, solární panely a další technologie.
Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 - zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice.
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Objev DNA, možnost její editace, digitalizace, archivace. Možnost replikovat většinu lidských myšlenek a jejich přenes do jiné entity, biologické či umělé. To jsou všechno principy, které znějí jako sci-fi. Ale velká část z nich již sci-fi není. Povedlo se je zrealizovat, ačkoli ty nejkontroverznější z nich zatím jen na myších. Jak by za několik let či dekád mohlo vypadat digitální kopírování osobnosti, představila na SingularityU Czech Summitu Divya Chander, neurovědkyně přednášející na Singularity University.
Ze školy si to obvykle pamatujeme tak, že včela nám dává med a ještě opyluje rostliny, včetně zemědělských plodin, takže je moc užitečná. Jenže v měnícím se světě je vše stále složitější – tahle včela na opylování nebude stačit nebo už nestačí. Zčásti snad pomůže věda, ale ještě lepší by byla dobrá ochrana přírody.
Tuňák má vynikající maso. Je to ryba, které se ne náhodou přezdívá „mořská kráva”, protože maso je hovězímu vizuálně podobné a navíc chutná méně „rybně”. Tuňáka si rádi dají i ti, kdo na ryby moc nejsou. Má málo kostí, maso je delikátní, jeho úprava má mnoho variant, takový lehce propečený steak z tuňáka potěší každého gurmána.
Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.
Americký vědecký tým představil nově vyvinutý postup jednorázové a přitom doživotní antikoncepce kočičích samiček. Což je důležité pro pohodlí majitelů koček, avšak také pro ochranu přírody.
Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí, píše web BBC.
Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Podle polské tiskové agentury PAP také zrušil jeho vazbu. Policie zatkla muže, kterého úřady identifikovaly jako Volodymyra Z., na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
Předseda ANO Andrej Babiš je znovu jediným vlastníkem společnosti Agrofert, vyplývá z notářského zápisu pořízeného ve středu a zveřejněného ve Sbírce listin, na který upozornil Ekonomický deník. Druhý ze svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil Agrofert v roce 2017, Babišovi vydal zhruba deset procent akcií firmy, potvrdil serveru mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. První svěřenský fond se rozpustil koncem loňska, na Babiše tak tehdy přešlo asi 90 procent akcií Agrofertu.
Číst více
