Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsala firma podle agentury Reuters v pondělí na síti X. Čipy mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat.
Pacient po mozkové smrti byl v USA po tři dny připojen ke geneticky upraveným játrům prasete. Je to nový pokus, jak z transplantací, závislých do vysoké míry na náhodě, udělat standardní byznys biotechnologického průmyslu.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA úspěšně přistál na Měsíci. V přímém přenosu o tom informovala JAXA, která přistávací manévr vyhodnotila jako „hladký“ a nyní ověřuje stav zařízení. Japonsko se stalo pátým státem, který dokázal svůj modul dopravit na přirozenou oběžnici Země.
Díky patentu českého vědce může výroba součástek pro vodíkové elektromobily vyžadovat až desetkrát méně platiny. Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy udělal průlom ve vývoji katalyzátorů palivových článků vodíkových aut, uvedly ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Česká vodíková technologická platforma (HYTEP).
Skupina vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche zkoumá slibný objev nové třídy antibiotik, která fungují i proti obtížně léčitelným infekcím způsobeným velmi odolnými bakteriemi.
Nemůžeme vědět, jestli přicházející rok přinese úplně nový průlom do některé vědní oblasti. Můžeme však odhadnout, ve kterých už známých oborech dojde k posunům, jež budou mít přímý nebo nepřímý dopad na náš budoucí život.
Počítač dokáže navrhnout nové hmoty s požadovanými vlastnostmi. Pak je sice stejně musejí vyzkoušet lidé v laboratoři, ale ušetřit si tak mohou spoustu času.
Výzkumníci vyřešili záhadu vzniku jednoho zajímavého minerálu, v laboratoři dokázali řídit jeho utváření, a nabízejí tak možnosti lepší výroby materiálů pro polovodiče, solární panely a další technologie.
Umělá inteligence by mohla do budoucna pomoci lékařům vyhodnocovat riziko infarktu u pacientů. Zjistili to vědci z anglické Oxfordské univerzity, podle kterých by zkoumaný nástroj AI mohl poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit, zda pacientům hrozí infarkt až deset let dopředu. Nová technologie pomohla zlepšit léčbu u téměř 50 procent zkoumaných pacientů a má potenciál zachránit tisíce životů, uvádí odborníci.
Ruská věda se v důsledku agrese proti Ukrajině vytrácí ze světového kontextu. Ruští vědci přestávají spolupracovat se západními odbornými institucemi, zůstávají v izolaci nebo aspoň navazují kontakty s kolegy v Číně nebo Indii. Kuriózním dokladem úrovně nových spojenectví je fakt, že Ruská akademie věd založila ústav pro výzkum myšlenek nynějšího čínského vůdce Si Ťin-pchinga, první takové výzkumné centrum mimo Čínu.
