Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se vloni snížily zhruba o 24 procent na 8,822 bilionu rubů (asi 2,2 bilionu korun) z 11,586 bilionu rublů v předchozím roce. K poklesu přispěly nižší ceny ropy, vyplývá z údajů ruského ministerstva financí, na které se odvolává agentura Reuters.
Budoucnost je vždy nejistá, nicméně se hodí mít o nadcházejícím vývoji ucelenou představu. Ta se samozřejmě nemusí nutně naplnit. I tak je výhodné mít možnost porovnat, zda se ekonomická realita ubírá lepším či horším směrem oproti našim očekáváním. Makroekonomická predikce JTIS předpokládá návrat americké ekonomiky k příznivému standardu v průběhu příštího roku. Hlavní rizika pro hladký průběh zachycují alternativní scénáře.
Klidnější vánoční sezona je za rohem a je to znát i na trzích. Událostí týdne bylo bezesporu zasedání členů kartelu OPEC+, to mělo rozhodnout o nastavení těžebních limitů ropy pro rok 2024. Tématem na trzích bylo rovněž Německo, které se dostalo do významné rozpočtové krize. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval opět v rozpětí 4500 až 4600 bodů.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera zjevně v reakci na debatu na sociálních sítích potvrdil, že Česko obnovilo dovoz plynu z Ruska. Potvrdil tak informace z účtu ekonoma Lukáše Kovandy, uveřejněné krátce předtím včera na sociální sítí X.
Finanční trhy si prožívají lepší období, rally pokračuje a zdá se, že závěr roku by se mohl nést na pozitivní vlně. Investoři se asi nejvíce radují z poklesu cen ropy a snížení rizika plynoucího z konfliktu na Blízkém východě. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil až k úrovním okolo 4400 bodů. Na pražské burze reportoval své výsledky za třetí čtvrtletí energetický gigant ČEZ.
Kreml letos na svou vojenskou kampaň na Ukrajině získal téměř miliardu eur (zhruba 24 miliard korun) navíc prodejem svých ropných produktů, a to i navzdory unijním sankcím. Napsal to s odkazem na své zdroje a shromážděné analýzy a vyšetřování server Politico, podle kterého to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech zavedených v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu.
Saúdská Arábie a Rusko v neděli potvrdily, že budou pokračovat v dobrovolném omezení těžby ropy do konce roku. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na saúdskoarabské ministerstvo energetiky a ruského vicepremiéra Alexandra Novaka. Obě země dodaly, že těžební škrty revidují příští měsíc a zváží, zda je prodloužit, prohloubit nebo zvýšit. Na trhy s ropou doléhají obavy ohledně poptávky a hospodářského růstu.
Rafinérie v Litvínově dokáže technologicky zvládnout přechod výhradně na jinou ropu než ruskou. Potvrdil to říjnový třítýdenní test, při němž litvínovská rafinérie poprvé ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu, informoval mluvčí skupiny ORLEN Unipetrol Pavel Kaidl.
Britské ropné společnosti BP ve třetím čtvrtletí kvůli výraznému snížení tržních cen energií klesl čistý zisk na tři miliardy dolarů (69,2 miliardy korun) z 8,15 miliardy dolarů ve stejném období loni. Společnost uvedla, že prodloužila program odkupu svých akcií v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Výsledky zaostaly za odhady analytiků.
Světová poptávka po fosilních palivech dosáhne vrcholu do roku 2030. Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To zároveň zpochybňuje důvody pro zvyšování investic do produkce fosilních paliv. Ve zprávě o výhledu energetiky ve světě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Americká ropná společnost Chevron koupí menšího konkurenta Hess. Hodnota transakce, která se uskuteční formou výměny akcií, činí 53 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Hess má významná aktiva v Guayaně a v těžbě z břidlic ve Spojených státech. Akcie Chevronu v reakci na oznámení ztrácejí v premarketu kolem tří procent.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
