Ceny ropy pokračují ve výrazném poklesu kvůli obavám, že hospodářský útlum v USA a v Evropě sníží poptávku po palivech. Vrátily se tak na úrovně z doby před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu.
Americké ropné společnosti ExxonMobil a Chevron vykázaly díky růstu cen energií ve druhém čtvrtletí rekordní čisté zisky. Chevron zisk meziročně více než ztrojnásobil na 11,6 miliardy dolarů (téměř 279 miliard korun), zisk Exxonu pak činí 17,9 miliardy (dolarů 430 miliard korun) a meziročně se téměř zečtyřnásobil.
Španělští zákonodárci dostali na stůl návrh nového zákona. Pokud jej schválí v navrhované podobě, Španělé uvalí dodatečnou daň na bankovní sektor ve výši 4,8 procenta a 1,2 procenta na domácí prodeje energií. Zákon počítá i s penalizacemi, pokud firmy přenesou platby na klienty.
Benzin je nyní nejlevnější za celé období od 19. května, nafta pak za celou dobu od 9. června. V příštích sedmi dnech pohonné hmoty zlevní zhruba jen v polovičním rozsahu, tedy o 40 až 50 haléřů na litr.
Sankce západního světa na dovoz ruské ropy po moři se stává i možností pro loďaře dříve se soustředící na přepravu íránské ropy. V poslední době se k surovině z Ruska obrátilo hned jedenáct lodí, které dříve přepravovaly ropu z Íránu. K zatajení přepravy sankcionované ropy využívají i plavbu, při níž vypínají své satelitní transpondéry, aby maskovaly svůj pohyb, uvedla agentura Bloomberg.
Inflace, nejistota a strach z vleklého konfliktu na Ukrajině a zhoršení vztahů s Čínou jsou hlavními body, které Američané vytýkají úřadujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi. Podle magazínu The Economist dokonce hrozí, že kvůli veřejnému mínění USA již neschválí žádnou větší pomoc Ukrajině.
Save gas for a safe winter. Tak zní slogan chystaného krizového plánu na šetření s plynem kvůli očekávaným propadům v dodávkách cenné suroviny.
Americký prezident Joe Biden nedokázal při své návštěvě Saúdy přesvědčit, aby se zavázali k výraznějšímu navýšení těžby ropy. Klíčový cíl jeho výpravy do blízkovýchodního regionu zůstal nenaplněn. Což pro Česko znamená hlavně jedno: pohonné hmoty moc zlevňovat nebudou, ba dokonce i citelně zdraží.
Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
Řidičům v Česku nyní tak jako nikdy hrozí zdražování, jaké nepamatují. Největší americká banka JP Morgan totiž prognózuje, že cena ropy může v důsledku ruské odvety za nové sankce, které Západ nyní chystá, vyletět až na úroveň 380 dolarů za barel (9019 korun). Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za necelých 112 dolarů za barel (2 658 korun).
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný, nebo vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři 👨 Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan.
Mezinárodní ratingová agentura S&P 📉 snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie ze stupně AA- na A+. Informoval o tom server listu Financial Times. Agentura očekává, že dluh Francie v nadcházejících letech vzroste více, než se původně předpokládalo. To zvyšuje tlak na premiéra Sébastiena Lecornua. Již před měsícem úvěrový rating z AA- na A+ snížila také agentura Fitch.
