Ceny ropy i zemního plynu se drží vysoko, stejně jako marže rafinérských společností. Ty díky tomu dosahují skutečně tučných zisků. Extrémně se tak daří také britské BP, která reportovala výsledky za druhé čtvrtletí. Dividendu zvedne o deset procent, což je výrazně víc, než čekali analytici.
Benzin je nyní nejlevnější za celé období od 19. května, nafta pak za celou dobu od 9. června. V příštích sedmi dnech pohonné hmoty zlevní zhruba jen v polovičním rozsahu, tedy o 40 až 50 haléřů na litr.
Sankce západního světa na dovoz ruské ropy po moři se stává i možností pro loďaře dříve se soustředící na přepravu íránské ropy. V poslední době se k surovině z Ruska obrátilo hned jedenáct lodí, které dříve přepravovaly ropu z Íránu. K zatajení přepravy sankcionované ropy využívají i plavbu, při níž vypínají své satelitní transpondéry, aby maskovaly svůj pohyb, uvedla agentura Bloomberg.
Inflace, nejistota a strach z vleklého konfliktu na Ukrajině a zhoršení vztahů s Čínou jsou hlavními body, které Američané vytýkají úřadujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi. Podle magazínu The Economist dokonce hrozí, že kvůli veřejnému mínění USA již neschválí žádnou větší pomoc Ukrajině.
Save gas for a safe winter. Tak zní slogan chystaného krizového plánu na šetření s plynem kvůli očekávaným propadům v dodávkách cenné suroviny.
Americký prezident Joe Biden nedokázal při své návštěvě Saúdy přesvědčit, aby se zavázali k výraznějšímu navýšení těžby ropy. Klíčový cíl jeho výpravy do blízkovýchodního regionu zůstal nenaplněn. Což pro Česko znamená hlavně jedno: pohonné hmoty moc zlevňovat nebudou, ba dokonce i citelně zdraží.
Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
Řidičům v Česku nyní tak jako nikdy hrozí zdražování, jaké nepamatují. Největší americká banka JP Morgan totiž prognózuje, že cena ropy může v důsledku ruské odvety za nové sankce, které Západ nyní chystá, vyletět až na úroveň 380 dolarů za barel (9019 korun). Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za necelých 112 dolarů za barel (2 658 korun).
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Evropská unie na svém mimořádném summitu na začátku června přijala již šestý balík protiruských sankcí jako odvetu za vpád Moskvy na Ukrajinu. Klíčovou otázkou bylo embargo na ruskou ropu, z jejíhož prodeje Kreml výrazně financuje agresi vůči Ukrajině. Jak vypadají dosavadní sankce? Podívejte se na jejich přehled včetně ruské reakce, jak jej sestavila BBC a server newstream.cz.
Maďarský MOL šokuje a zavádí maximální denní odběr pohonných hmot 50 litrů. Může se to dotknout také Čechů, kteří přes Maďarsko vyrazí na každoroční dovolenou do Chorvatska. MOL měl limit již doposud, ale činil 100 litrů na den, což se běžných řidičů nedotklo.
Pražská burza v závěru týdne 📉 ztrácela. Index PX dnes klesl o 0,62 procenta na 2151,87 bodu. Dolů ho táhly akcie energetické společnosti ČEZ i celého bankovního sektoru. Dařilo se naopak nápojářské Kofole nebo zbrojovce Colt CZ. Aktivita na trhu byla nízká. Za celý týden index PX posílil o 0,77 procenta.
Všechny rozvodny přenosové soustavy v Česku jsou 👍 zpět v provozu. Nyní se postupně obnovují dodávky elektřiny v distribučních sítích jednotlivých krajů. Oznámil před 15:00 provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Výpadky elektřiny postihly kolem poledne části Prahy, Liberecký, Ústecký a Středočeský kraj a východ Čech. Přesnou příčinu potíží zatím energetici neznají.
Kvůli rozsáhlému výpadku ⚡ elektřiny v Česku se dnes v 16:00 sejde Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Premiér Petr Fiala (ODS) na síti X uvedl, že dal ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) souhlas k jeho svolání. Fiala doplnil, že za prioritu pokládá obnovení dodávek elektřiny a bezpečnost občanů. Rakušan dříve napsal, že ÚKŠ uvedl do pohotovosti.
Dolní komora nizozemského parlamentu ✅ schválila návrh zákona zpřísňující pravidla pro žadatele o azyl. Stalo se tak měsíc poté, co se kvůli sporům o migrační politiku rozpadla nizozemská vláda vedená protiimigrační Stranou pro svobodu (PPV) Geerta Wilderse. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je schválit i horní komora, kde mohou rozhodující roli sehrát křesťanští demokraté, kteří s návrhem nesouhlasí, napsala dnes agentura AP.
