Šéf IEA: Dlouhá a tuhá zima by mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě
Dlouhá a tuhá zima by mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě, varoval výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Připomněl, že ruská invaze na Ukrajinu prohloubila energetickou krizi v regionu.
„Obzvláště se obávám o trhy se zemním plynem. Pokud budeme mít tuhou a dlouhou zimu, mohou nás čekat velmi těžké časy," řekl Birol na výroční konferenci IEA o energetice v Sönderborgu na jihu Dánska.
Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat. 
Dalibor Martínek: Šest fatálních chyb ministra Síkely
Názory
Vlády i firmy se teď snaží zajistit alternativní dodávky energií. Podle Birola je však stejně důležité, aby vlády přijaly opatření ke snížení spotřeby. Pokud spotřebitelé v Evropě doma sníží teplotu o dva stupně, ušetří se dvacet miliard metrů krychlových zemního plynu, uvedl šéf IEA. To odpovídá objemu, který přichází z Ruska do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1.
V létě bez benzínu a nafty
Na konci května Birol varoval, že Evropa by se kvůli napjaté situaci na trhu s ropou v létě mohla potýkat s nedostatkem pohonných hmot. Současnou situaci srovnal s ropnou krizí v 70. letech, která podle něj tak zásadní dopady neměla. Připomněl, že nynější energetická krize se týká zároveň ropy, plynu a elektřiny.
V pondělí Evropská unie definitivně schválila šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od konce letošního roku.
Inflace v Německu v květnu vystoupila na 7,9 procenta. Je nejvyšší od 70. let, kdy svět svírala první ropná krize. Na vině je válka na Ukrajině, která prodražuje nejen energie. 
Jak za ropné krize. Inflace v Německu je skoro osm procent
Money
Evropa se též dlouhodobě snaží snížit závislost na ruských dodávkách plynu a hledá dodavatele po celém světě. Toto úsilí urychlila po začátku války na Ukrajině. Sedmadvacítka ale není jednotná v tom, zda evropský blok odstřihnout od ruského plynu.
Evropské země se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží postupně přijímanými postihy připravit režim prezidenta Vladimira Putina o peníze, jimiž Moskva financuje válečné tažení. Zatím nejvýraznější zásah by podle politiků měl mít dohodnutý částečný zákaz dovozu ropy. Zejména Polsko či pobaltské státy však chtějí rychle omezit i dovoz plynu.
Evropská unie na svém mimořádném summitu na začátku června přijala již šestý balík protiruských sankcí jako odvetu za vpád Moskvy na Ukrajinu. Klíčovou otázkou bylo embargo na ruskou ropu, z jejíhož prodeje Kreml výrazně financuje agresi vůči Ukrajině. Jak vypadají dosavadní sankce? Podívejte se na jejich přehled včetně ruské reakce, jak jej sestavila BBC a server newstream.cz.
Protiruské sankce: Od koho a proti komu a čemu? Podívejte se na jejich přehled
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
