Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu.
Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká.
Česko využívá stále více ruské ropy. Za pololetí jí dovezlo nejvíce od roku 2021. Od prosince přitom platí v EU zákaz dovozu ruské ropy, ale Česko a další země mají výjimku.
Ruská ropná společnost Lukoil žádá ruské úřady o povolení odkupu až 25 procent svých akcií od zahraničních investorů se slevou nejméně 50 procent, uvedla agentura Interfax s odvoláním na své zdroje. Podnik se k věci odmítl vyjádřit. Podle výpočtů agentury Reuters odpovídá 25 procent kapitálu Lukoilu přibližně 173 milionům akcií, které mají nyní tržní hodnotu kolem 1,1 bilionu rublů (přes 258 miliard korun).
Rusko by mělo svoji ropu prodávat maximálně za 60 dolarů za barel. Zdá se ale, že tamní obchodníci našli způsob, jak tyto západní sankce dodržet, ale zároveň si ušlý zisk kompenzovat.
Pohonné hmoty v Česku pokračují ve svém zdražování. Benzín za uplynulý týden zdražil o 22 haléřů na 39,39 koruny za litr, takže je nejdražší od loňského listopadu. Nafta nyní vyjde na 37,23 koruny na litr, což značí, že za uplynulý týden její cena vzrostla bez čtyř haléřů o celou korunu. Nafta je nyní nejdražší od letošního února. Během srpna už zdražila bez jednoho haléře o celé tři koruny na litr, benzín za stejnou dobu podražil o 1,50 koruny na litr. K 1. srpnu se zvýšila spotřební daň z nafty o 1,50 na litr, takže rozdíl mezi zdražením právě nafty a benzínu zhruba odpovídá právě navýšení daně u nafty, které u benzínu nenastalo.
Americká ropná a plynárenská společnost Occidental Petroleum se dohodla na koupi dodavatele technologie pro přímé zachycování oxidu uhličitého z atmosféry Carbon Engineering za 1,1 miliardy dolarů, zhruba 24,3 miliardy korun. Akvizice má pomoci firmě Occidental vybudovat řadu zařízení na zachycování oxidu uhličitého, která pomohou při boji proti změnám klimatu, napsala agentura Reuters.
Ruská centrální banka v úterý překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením se snaží zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.
Hodonínská těžařská a energetická společnost MND ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka se bude podílet na těžbě ropy a plynu v Horních Rakousích. Dohodla se s australskou společností ADX, která vlastní potřebnou licenci, že od ní koupí podíl 30 procent na ložisku Anshof za 12 milionů eur, tedy v přepočtu 290 milionů korun. Ložisko je hodnoceno jako perspektivní, naplánované jsou průzkumné vrty, na nichž se bude MND podílet. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Britská ropná společnost BP hospodařila ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 2,59 miliardy dolarů, v přepočtu 56,3 miliardy korun, což je meziroční propad skoro o 70 procent. Důvodem je zejména pokles cen ropy ve srovnání s loňskem. S výrazným propadem se tak potýkají i další velké firmy v tomto odvětví. BP ale zvýší dividendu.
Po měsících cenového poklesu nyní hrozí výrazné zdražení pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Benzín v uplynulém týdnu zdražil o 13 haléřů na úroveň 37,52 koruny za litr a nafta o 16 haléřů na 32,74 koruny za litr. To však bylo patrně jen „zahřívací kolo“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
