Ukrajinský zákaz přepravy ropy ruské společnosti Lukoil přes ukrajinské území může mít výrazný dopad na Maďarsko. V zemi, která pokrývá 70 procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska, hrozí výrazný nárůst cen a výpadky provozů. Problémy by mohly nastat během několika týdnů, napsal dnes server Politico s odkazem na oslovené analytiky. Ukrajinské opatření se dotýká i Slovenska.
Geologové a vrtaři Moravských naftových dolů (MND) dokončují nejhlubší vrt za uplynulá tři desetiletí. Průzkum se koná u obce Krumvíř na Břeclavsku. Finální hloubka je 4,34 kilometru a kompletně vyvrtáno bude v druhé polovině června. Průzkumný vrt slouží k objevení významného ložiska ropy a plynu na jižní Moravě.
Česká republika se závislosti na ruské ropě zbaví nejpozději do poloviny příštího roku. O zrušení výjimky na dovoz ruské ropy chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat ihned poté, co bude dokončen projekt rozšíření italského ropovodu TAL. Práce na něm se nyní naplno rozběhly.
Ceny komodit na světových trzích se v letošním roce vesměs zvyšují. Výrazně zdražila měď, nikl, zlato, stříbro a hlavně kakao, zvýšila se ale i cena ropy a elektřiny. Naopak zlevnilo uhlí, sójové boby nebo kukuřice. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce května vykazuje nárůst o 5,5 procenta.
Energetické a těžební společnosti MND podnikatele Karla Komárka klesly loni tržby na čtvrtinu, činily necelých 56 miliard korun. Také zisk se propadl z 3,2 miliardy na 806 milionů korun. Důvodem je pokles cen energií na velkoobchodním trhu. Zatímco tržby se vrátily zhruba na úroveň let 2018 až 2020, zisk byl i přes pokles výrazně vyšší než v řadě předchozích let, vyplývá z výroční zprávy, na kterou upozornil Ekonomický deník.
Saúdská Arábie se chystá v neděli formálně spustit sekundární nabídku akcií svého ropného gigantu Aramco. Nabídka by mohla vynést více než deset miliard dolarů (229,4 miliardy korun), a zařadit se tak mezi největší tohoto druhu za několik let. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Ceny průmyslových výrobců v dubnu letos poprvé vykázaly meziroční nárůst, a to o 1,4 procenta. To je zhruba v souladu s očekáváním. Klíčovým důvodem je růst cen ropy na světových trzích a související vzestup cen paliv coby výrobního faktoru, který svým rozsahem převyšuje vliv poklesu cen energií typu elektřiny či plynu. Naopak zemědělci pokračovali ve výrazném zlevňování, které však není tolik patrné na pultech obchodů.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun.
Uplynulý týden se nesl na vlně mohutných výprodejů na světových burzách. Výhled na vyšší sazby po delší dobu v kombinaci s dalšími rozbroji na Blízkém východě začínají podrývat důvěru investorů. Po delším čase se hlavní americký index S&P 500 podíval pod hladinu 5000 bodů. Růst tržní volatility tak rozhodně nemusí být u konce.
Izrael nedal na nabádání spojenců v čele se Spojenými státy a v pátek nad ránem místního část podnikl odvetné útoky na Írán. Ten na něj zaútočil o minulém víkendu drony a raketami. Izrael nyní udeřil přesto, že se mu – ve spolupráci se spojenci USA, Británií, Francií a Jordánskem – podařilo víkendový íránský atak takřka zcela neutralizovat, takže z něj učinil spíše symbolickou záležitost, ba až fiasko.
V případě otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem by cena ropy mohla vystoupat až na dvojnásobek, barel černého zlata by tak stál 180 dolarů, varují analytici. Investoři zatím ale zůstávají obdivuhodně klidní. Cena ropy stagnuje či mírně klesá. Ve středu se barel severomořské ropy Brent obchodoval pod 89 dolary.
