Zákazy a cenové stropy zaměřené na ruskou ropu mají podle Toril Bosoniové z Mezinárodní energetické agentury (IEA) „zamýšlený efekt“ navzdory tomu, že ruský ropný průmysl zvyšuje aktivitu a překvapivě se mu daří i v exportu.
Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí.
Už tuto neděli vstupuje v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, včetně třeba motorové nafty. EU tak vedle ruské ropy, jejíž dovoz námořní cestou zapovídá už od loňského 5. prosince, bude embargovat také právě produkty z ní. Rusko tudíž definitivně ztratí svůj největší vývozní trh pro ropu a ropné produkty.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Ropný a plynárenský gigant Shell vykázal rekordní roční zisky poté, co loni vzrostly ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu. Společnost za rok 2022 oznámila upravený zisk ve výši 39,9 miliardy dolarů (asi 862 miliard korunr), což je nejvíce ve své 115leté historii, uvádí BBC.
Energetická společnost ExxonMobil, která je největším producentem ropy ve Spojených státech, za loňský rok zvýšila očištěný čistý zisk na rekordních 59,1 miliardy dolarů (1,3 bilionu korun) z 36,1 miliardy dolarů v předchozím roce. Jde zároveň o rekordní firemní zisk pro celý západní ropný průmysl.
Cena nafty u českých čerpacích stanic by mohla prudce vzrůst v reakci na zavedení embarga EU na dovoz ruských ropných produktů, plyne z čerstvé analýzy německé Commerzbank. Čtvrtá největší německá banka varuje, že po 5. únoru, kdy embargo vstupuje v platnost, se silný cenový tlak projeví na již nyní napjatém trhu EU.
Celoroční zisk americké ropné společnosti Chevron se loni více než zdvojnásobil na rekordních 36,5 miliardy dolarů (799 miliard korun). Zaostal ale za odhady kvůli odpisům aktiv a poklesu cen ropy a plynu. Uvedla firma.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Druhý týden v novém roce se nesl ve znamení vzestupné tendence na trzích, kdy na pozadí zlepšení v oblasti inflace V USA si investoři přejí méně razantní postup centrálních bank. Přicházející klíčová makroekonomická data zatím nepotvrzují to, že by americká ekonomika až tolik zpomalovala. Zlepšující se situace na energetickém trhu podporuje také německý index DAX, který v posledních dnech dosáhl úrovně kolem 15 tisíc bodů. Ceny evropského plynu se totiž dostaly na úroveň před začátkem konfliktu na Ukrajině.
Pohonné hmoty v Česku nyní zlevňují, ale jde zřejmě jen o „klid před bouří“. Profesionální obchodníci s ropou se totiž shodují, že trh podceňuje dopad post-covidového otevření zejména čínské ekonomiky do světových cen strategické suroviny, a tedy také do cen pohonných hmot v zemích typu Česka. Navíc Rusko stále chystá svoji odpověď na embargo a zastropování cen jeho ropy a ropných produktů v podání Západu. Pokud by odpovědělo citelným omezením produkce ropy, její cena na světových trzích může jít výrazně nahoru. Což by opět zdražilo pohonné hmoty i v Česku.
Kvůli rozsáhlému výpadku ⚡ elektřiny v Česku se dnes v 16:00 sejde Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Premiér Petr Fiala (ODS) na síti X uvedl, že dal ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) souhlas k jeho svolání. Fiala doplnil, že za prioritu pokládá obnovení dodávek elektřiny a bezpečnost občanů. Rakušan dříve napsal, že ÚKŠ uvedl do pohotovosti.
Dolní komora nizozemského parlamentu ✅ schválila návrh zákona zpřísňující pravidla pro žadatele o azyl. Stalo se tak měsíc poté, co se kvůli sporům o migrační politiku rozpadla nizozemská vláda vedená protiimigrační Stranou pro svobodu (PPV) Geerta Wilderse. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je schválit i horní komora, kde mohou rozhodující roli sehrát křesťanští demokraté, kteří s návrhem nesouhlasí, napsala dnes agentura AP.
