Společnost oznámila, že v příštích třech měsících koupí zpět své akcie v hodnotě 3,5 miliardy dolarů (zhruba 77 miliard korun). Upozornila, že hodnota odkupů akcií tak bude už čtrnácté čtvrtletí za sebou činit minimálně tři miliardy dolarů.
Výše cel by se podle amerického prezidenta pohybovala od 25 do 50 procent. „To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat,“ zdůraznil.
Česko poprvé v praxi využije nově rozšířený ropovod TAL. První zvýšené dodávky neruské ropy by měly dorazit do Česka po stočení tankeru v italském Terstu ve druhé polovině dubna. Země tak bude dominantně zásobována ropou západní cestou ropovody TAL a IKL. Nahradí se tím zastavené dodávky ropy z ruského ropovodu Družba. Uvedl to státní provozovatel ropovodů Mero.
Koho těší levné pohonné hmoty v ČR, má uspokojení z toho, že Česko jako jedna z mála zemí EU skrze ropu takřka už tři roky financuje Rusko a jeho válku na Ukrajině. Přitom se takto radují paradoxně často ti politici, kteří se jinak tváří jako proukrajinští.
Cena ropy Brent od začátku roku oslabila o šest procent a za poslední rok ztratila téměř pětinu své hodnoty. Analytici varují, že hlavními faktory poklesu jsou obchodní spory, celní války a rostoucí nabídka na trhu, která může vést k dalšímu tlaku na ceny.
V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října 2021, tedy ještě od doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Ve středu stál v průměru 34,89 koruny za litr, před týdnem byl o 53 haléřů dražší. Nafta během týdne zlevnila o 54 haléřů na 34,34 koruny za litr, levnější byla naposledy loni v listopadu.
Britská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a naopak se zaměří na těžbu ropy a plynu.
Britská ropná společnost BP zvažuje prodej své divize pro výrobu maziv Castrol. Transakce by mohla divizi ohodnotit asi na deset miliard dolarů (přes 240 miliard korun). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg.
Čína zavedla dodatečná cla na dovoz vybraného zboží ze Spojených států. Reaguje tak na opatření, k němuž minulý týden sáhla administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura Kjódó. Clo nad rámec už zavedených poplatků se liší podle konkrétních položek a dosahuje až 15 procent v případě amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG), desetiprocentním poplatkem je pak zatížen dovoz ropy, zemědělských strojů či některých aut.
Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Od zvolení nového amerického prezidenta jsme se dočkali jeho několika silných výroků, které souvisejí s ropným sektorem. Během své inaugurační řeči zopakoval svůj politický slogan „Drill, baby, drill“ a tím dal jasně najevo, že jeho slova z předvolební kampaně nebyla pouhou vábničkou na voliče. Čeho chce tedy Trump v rovném sektoru dosáhnout?
Bílý dům řekl viceprezidentu J.D. Vanceovi, aby si dal pauzu od sociálních sítí. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Číst více
