Českou republiku čeká před druhým kolem prezidentských voleb za necelé dva týdny ostrá kampaň, shodují se média v zahraničí. Tvrdí také, že volební souboj mezi generálem ve výslužbě Petrem Pavlem a bývalým premiérem Andrejem Babišem není zápasem o zachování demokracie v zemi.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) má větší politickou zkušenost. V drtivé většině civilizovaných zemí není hlavou státu voják. Bývalý vysoký představitel armády a NATO Petr Pavel je vládní kandidát. Na adresu obou postupujících do druhého kola volby hlavy státu to v rozhovoru na serveru Blesk.cz řekl prezident Miloš Zeman. Uvedl, že v druhém kole bude volit Babiše.
Přímá volba prezidenta je hodně ošementná záležitost. Proč? Tady jsou tři hlavní důvody, které byly zřejmě ještě před samotným uzákoněním přímé volby. Výsledkem bude vždy rozdělená společnost.
Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) před novináři tvrdě zaútočil na svého protikandidáta, bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla a jeho minulost. Mimo jiné uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem", je ruský prezident Vladimir Putin. Pavel studoval v 80. letech československou vojenskou školu, stejně jako Babiš byl členem komunistické strany. Za svou minulost se Pavel mnohokrát omluvil. Babiš sám stále čelí soudu na Slovensku, u kterého se snaží zpochybnit, že byl vědomým agentem komunistické Státní bezpečnosti.
První kolo přímé volby prezidenta ČR skončilo, začalo sčítání hlasů. Po sečtení hlasů ve třech čtvrtinách okrsků vede bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se 37 procenty hlasů. Na druhém místě byl generál ve výslužbě Petr Pavel se 33,49 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního serveru ČSÚ. Na třetím místě je zatím bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová se 13,77 procenta hlasů. Čtvrtý v pořadí je senátor Pavel Fischer se 6,56 procenta hlasů. Zisk ostatních kandidátů se pohyboval pod pěti procenty. Volební účast činila 67,48 procenta.
Je hotovo. Voliči v prvním kole podle předpokladů dali nejvíce hlasů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi, jejich zisky se nijak dramaticky neliší. Generál Pavel ale má teoreticky větší šanci, že se mu ve druhém kole podaří přetáhnout na svou stranu více příznivců. Podporu mu deklarovali jak Danuše Nerudová, tak i Pavel Fišer. Neznamená to ovšem, že se k němu automaticky přelijí všechny hlasy, které exrektorka a senátor získali, upozorňuje komentátorka newstream.cz Jana Havligerová.
Do druhého kola prezidentských voleb postoupili bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel a předseda ANO a expremiér Andrej Babiš. Po sečtení všech okrsků je dělí nejmenší rozdíl hlasů v dosavadních prvních kolech prezidentské volby. Pavel získal 35,40 procenta hlasů a Babiš 34,99 procenta. Třetí je se ziskem 13,92 procenta voličů ekonomka Danuše Nerudová. Účast voličů byla z dosavadních prezidentských voleb rekordní, činila 68,24 procenta. Druhé kolo se uskuteční za dva týdny, tedy 27. a 28. ledna.
Potřetí v novodobé historii Česka mají lidé v přímé volbě zvolit svého prezidenta. Po dvou vítězstvích Miloše Zemana obsadí Pražský hrad nové jméno. A to je zřejmě důvod vyššího zájmu o letošní první kolo. Jak vypadalo? Podívejte se ve fotogalerii.
Češi v cizině trhají rekordy v prezidentských volbách na zastupitelských úřadech. Obrovský zájem hlásí Německo, Belgie, Británie i Spojené státy americké. Ani menší státy ale nezůstávají pozadu. Velvyslanci i konzulové ve všech 111 voličských místech za hranicemi České republiky zaznamenali mnohem vyšší účast voličů než při posledních volbách prezidenta v roce 2018.
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Zapojení NATO v Íránu nedává smysl, řekl novinářům prezident Petr Pavel. Spojené státy nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států nesplňuje to, na jakých parametrech byla aliance založena, dodal. Odchod Spojených států by podle prezidenta znamenal zásadní zkoušku pro zbytek aliance.
