Josef Středula si ukradl vítězství ve velké nedělní předvolební debatě pro sebe. Ne přelomovými myšlenkami nebo jedinečným vystupováním či snad preferencemi u diváků. Debatu vyhrál tím, že všechny svým odstoupením z voleb totálně překvapil. Vyrazil dech svým podporovatelům, kterých po pravdě moc nebylo. Ale i svým konkurentům. Odstoupení z prezidentské volby v pondělí osobně potvrdil na ministerstvu vnitra.
Zeptali jsme se favoritů prezidentské volby, Petra Pavla a Danuše Nerudové, jakého prezidenta Česká republika potřebuje a proč právě oni jsou tou správnou volbou. Redakce Newstream oslovila také Andreje Babiše, ten ale rozhovor odmítl.
Budoucí prezident podle průzkumů vzejde z trojice favoritů, mezi něž patří bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Na rozdíl od ostatních šesti zaregistrovaných adeptů má tato trojice dlouhodobě dvoucifernou podporu, která se v posledních dvou měsících pohybovala v průměru kolem 26 až 27 procent. Vyplývá to z porovnání průzkumů preferencí kandidátů na hlavu státu. Pětina až třetina dotazovaných nebyla podle průzkumů rozhodnuta, komu dá hlas.
Odborový předák Josef Středula oznámil, že se vzdává kandidatury na prezidenta. Řekl to v dnešním diskusním pořadu České televize, pět dní před prvním kolem voleb hlavy státu. Podpořil kandidaturu bývalé rektorky Mendelovy Univerzity Danuše Nerudové. Poděkoval svým sympatizantům.
Na Andreje Babiše je v této chvíli vsazeno přes dvacet milionů korun u sázkové společnosti Tipsport. Na vítězství generála Petra Pavla, kterého sázková kancelář poněkud trapně uvádí jako Pavla Petra, asi v duchu čert to vem, Petr nebo Pavel, dali lidé přes šestnáct milionů korun. Třetí nejvyšší sázky jsou na Danuši Nerudovou, šest a půl milionu korun.
Skupina Ztohoven vrátí na Pražský hrad prezidentskou standartu, kterou v roce 2015 vyměnila za rudé trenýrky na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana. Podmínkou vrácení je to, že hlavou státu nebude Andrej Babiš.
Prezidentská volba se blíží a už za deset dní budeme vědět, kdo postoupil do druhého kola. Při naplnění nepravděpodobných scénářů pak možná budeme vědět jméno toho, kdo v březnu na Hradě nahradí Miloše Zemana. Devítka kandidátů odpovídá téměř všude na všemožné otázky včetně toho, jestli na pizzu patří ananas. Ale o reálných ekonomických plánech víme pomálu. Přitom toho prezident může v ekonomice docela dost. Nevěříte? Tady jsou jeho hlavní ekonomické pravomoci.
Zbývají necelé dva týdny do prezidentských voleb. Čeká nás v posledních dnech ostré fáze kampaně fair play nebo ještě dojde na nějaké ostré útoky? Zamýšlí se komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost a související návrhy. Janeček je z odmítnutí Ústavním soudem zklamaný. České televizi řekl, že do dalších voleb už zřejmě nepůjde.
Asi pětina voličů, kteří se chystají jít k volbám, není rozhodnuta, komu dá příští týden v prezidentských volbách hlas. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. V porovnání s loňským podzimem podíl voličů bez jasného favorita výrazně klesl, na přelomu září a října činil 44 procent.
Hlavní favorité již utrácejí desítky milionů korun. Za co nejčastěji? Kdo je největším dárcem odborového předáka Josefa Středuly? A kolik peněz do kampaně ze svého nasypal například Karel Diviš?
Americký dolar mírně posiluje vůči euru, obchodníci čekají na výsledek zasedání americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna ztrácí zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1350 dolaru.
V Sixtinské kapli ve Vatikánu začalo konkláve, které vybere 267. hlavu katolické církve. Dnes se uskuteční jedno kolo hlasování, po němž zřejmě ještě nebude známo jméno nástupce papeže Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let.
Číst více
Čistý zisk německého výrobce luxusních automobilů BMW se v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 26,4 procenta na 2,17 miliardy eur 💶 (zhruba 54 miliard korun). Hospodaření automobilky v prvním čtvrtletí negativně ovlivnily slabé výkony v Číně.
Zástupci členských států EU se shodli na změně emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Navrhované změny poskytnou automobilkám více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
Pražská burza po měsíci znovu zakončila obchodování nad 2100 body. Index PX dnes vzrostl 💪 o 1,99 procenta na 2103,61 bodu. Víc než šest procent přidaly akcie Erste Bank, o téměř 2,5 procenta si polepšily cenné papíry Komerční banky. Česká koruna dnes posílila k euru i dolaru.
Společnost Makro Cash & Carry ČR 🛒 snížila 📉 meziročně čistý zisk o 81,8 procenta na 24,6 milionu korun. Tržby jí naopak vzrostly o 4,4 procenta na celkových 36,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do německé skupiny Metro AG, v níž vlastní podíl 68 procent investiční firma EP Global Commerce podnikatelů Daniela Křetinského a Patrika Tkáče.
Bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík podal ústavní stížnost proti rozhodnutí soudů o jeho vzetí do vazby. Soudy podle jeho advokátky porušily klientovo právo na spravedlivý proces, protože odůvodnění rozhodnutí jsou zcela vágní a neurčitá a nesplňují základní náležitosti, které vyžaduje trestní řád. Ludvík je ve vazební cele od konce února, a to v souvislosti s korupční kauzou, jež se týká nemocničních zakázek.
Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal zákon, který nevládním organizacím v zemi přidává nové administrativní povinnosti. Hlava státu tak nevyhověla žádostem občanského sektoru a opozice, aby zákon vetovala.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko vyhlásil amnestii u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Propuštěno bude také 42 osob odsouzených za extremismus, informovala státní agentura Belta s odvoláním na Lukašenkovu kancelář. Na základě trestného činu extremismu jsou v Bělorusku pravidelně posíláni do vězení odpůrci Lukašenkova režimu.
Česká národní banka (ČNB) ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy.
Číst více
