Zeptali jsme se favoritů prezidentské volby, Petra Pavla a Danuše Nerudové, jakého prezidenta Česká republika potřebuje a proč právě oni jsou tou správnou volbou. Redakce Newstream oslovila také Andreje Babiše, ten ale rozhovor odmítl.
Prezidentská volba se blíží a už za deset dní budeme vědět, kdo postoupil do druhého kola. Při naplnění nepravděpodobných scénářů pak možná budeme vědět jméno toho, kdo v březnu na Hradě nahradí Miloše Zemana. Devítka kandidátů odpovídá téměř všude na všemožné otázky včetně toho, jestli na pizzu patří ananas. Ale o reálných ekonomických plánech víme pomálu. Přitom toho prezident může v ekonomice docela dost. Nevěříte? Tady jsou jeho hlavní ekonomické pravomoci.
Zbývají necelé dva týdny do prezidentských voleb. Čeká nás v posledních dnech ostré fáze kampaně fair play nebo ještě dojde na nějaké ostré útoky? Zamýšlí se komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost a související návrhy. Janeček je z odmítnutí Ústavním soudem zklamaný. České televizi řekl, že do dalších voleb už zřejmě nepůjde.
Asi pětina voličů, kteří se chystají jít k volbám, není rozhodnuta, komu dá příští týden v prezidentských volbách hlas. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. V porovnání s loňským podzimem podíl voličů bez jasného favorita výrazně klesl, na přelomu září a října činil 44 procent.
Hlavní favorité již utrácejí desítky milionů korun. Za co nejčastěji? Kdo je největším dárcem odborového předáka Josefa Středuly? A kolik peněz do kampaně ze svého nasypal například Karel Diviš?
Téměř patnáct tisíc Čechů je podle ministerstva zahraničí odhodláno volit svého prezidenta i z ciziny. Stihli se zapsat na zvláštní seznamy voličů na českých zastupitelských úřadech. Alternativou pak je požádat o voličský průkaz. „Korespondenční volba je pořád v nedohlednu. Nám, kteří žijeme venku, to přitom neuvěřitelně komplikuje život časově i finančně,“ říká Češka žijící v New Yorku Marie T. Zapsat na voličské seznamy se nestihla, dojela si pro voličský průkaz do Prahy.
Rok 2022 byl rokem války, energetické krize, ale také Danuše Nerudové. Alespoň to naznačují data tuzemských internetových vyhledávačů.
Předseda ANO Andrej Babiš by se podle volebního modelu agentury Median poprvé ocitl až na třetím místě, a nedostal by se tak do druhého kola prezidentské volby. Na prvním místě by byl generál Petr Pavel se ziskem 28 procent a druhá bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta.
Havel, Klaus a Zeman. To byla velká prezidentská trojka, která v dobrém i špatném definovala našich 33 demokratických let po sametové revoluci. Nový prezident nebo prezidentka může ukončit období velké politické trojky a zahájit éru Druhé polistopadové republiky. A nejen symbolicky, ale taky reálně pootočit kormidlo politiky a nasměrovat společnost do budoucna. Bylo by to potřebné a nadějné.
Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď, plus náhrady v téměř stejné výši jako plat. Vyplývá to z příslušného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Politikům se zvednou rovněž náhrady.
Spojené státy se připravují vyslat své vojenské síly na ✈️ leteckou základnu v syrském Damašku, píše agentura Reuters s odkazem na šest informovaných zdrojů. Podle nich má tento krok pomoci s uplatňováním bezpečnostní dohody, kterou Washington zprostředkovává mezi Izraelem a Sýrií.
Evropská komise zahájila antimonopolní ☝ vyšetřování s cílem posoudit, zda německá společnost Deutsche Börse a společnost Nasdaq porušily pravidla hospodářské soutěže při obchodech s finančními deriváty. Deutsche Börse je mimo jiné provozovatelem frankfurtské burzy cenných papírů a Nasdaq je největší ryze elektronický burzovní trh v USA.
Čistý zisk letecké společnosti Air France-KLM ve třetím čtvrtletí 📉 klesl o sedm procent na 768 milionů eur (18,7 miliardy korun). Důvodem bylo podle prohlášení společnosti náročné prostředí způsobené vyššími náklady a nižší poptávkou po cestování do USA. Aerolinky však zatím ponechaly beze změny své finanční cíle na celý rok.
