Best in diesel. Nafta v Česku zdražovala nejrychleji v EU. Mohou za to pumpaři?
Nafta v Česku v srpnu meziměsíčně zdražila zhruba o 14 procent, nejvýrazněji v celé Evropské unii. Nabízí se otázka, zda si čerpadláři po konci regulace marží nezačali vynahrazovat předchozí omezení. Do cen se ale promítl také návrat vyšší spotřební daně. Samotné evropské prvenství proto k jednoznačnému verdiktu nestačí.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, přibližně o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení. 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, a pumpaři si tak v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy je stát omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Skončila regulace i daňová úleva
Červencový zlom měl totiž dvě příčiny. Od 20. července přestala platit nejen regulace marží, ale také mimořádné snížení spotřební daně z nafty o 1,939 koruny na litr. Po započtení DPH odpovídala tato daňová úleva přibližně 2,35 koruny na litr konečné ceny. Část následného zdražení tak připadá na návrat ke standardní sazbě spotřební daně.
Pohonné hmoty jsou v Česku poprvé dražší než před zavedením mimořádných vládních opatření. Zatímco na jaře kabinet kvůli podobným cenám kontroloval marže a snížil spotřební daň z nafty, nyní další zásah nechystá. Ekonomicky to může být správné rozhodnutí, vláda by však měla vysvětlit, proč dnes na srovnatelnou situaci reaguje jinak.
Lukáš Kovanda: Benzín a nafta zdražily nad dubnovou úroveň. Vláda už ale zasahovat nechce
Názory
Je také třeba správně číst statistiku Eurostatu. Srpnových zhruba 14 procent neznamená, že litr nafty mezi 1. a 31. srpnem o tolik zdražil. Jde o meziměsíční změnu cenové hladiny, tedy o srovnání srpnových cen s červencovými. Červencové údaje přitom ještě zčásti zachycovaly období nižší daně a regulovaných marží. Srpnový růst proto odráží i cenový skok, který nastal už po 19. červenci.
Podle ČSÚ se nafta v srpnu prodávala v průměru za 44,98 koruny za litr, nejdráže od října 2022. Celá kategorie pohonných hmot a maziv byla meziročně dražší o 26,2 procenta, zatímco v červenci meziroční růst činil 16,8 procenta.
Vyšší ceny ještě nedokazují vyšší marže
Podezření, že se čerpadláři po skončení regulace začali na řidičích „hojit“, samotné srpnové prvenství nepotvrzuje. Pro takový závěr by bylo nutné oddělit vliv vyšší spotřební daně, DPH a změn velkoobchodních cen nafty. Teprve zbývající rozdíl by mohl napovědět, jak se vyvíjely distribuční a maloobchodní marže. Ani ten by však bez dalších údajů nebylo možné automaticky ztotožnit s vyšším ziskem čerpacích stanic.
Určité vodítko nabízí vývoj v dalších evropských zemích. Už v červenci nafta meziměsíčně zdražila v Polsku o 13,4 procenta, v Německu o 12,7 procenta a v Řecku o 12,1 procenta. V celé EU přitom růst dosáhl 4,3 procenta. Výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi mohou souviset se změnami daní, podpůrných opatření i s odlišným tempem promítání velkoobchodních cen do cen u stojanů. Samy o sobě mimořádný růst marží nedokazují.
Z největšího poklesu k nejprudšímu růstu
V Česku je pozoruhodné především načasování obratu. Ještě v červnu zde nafta meziměsíčně zlevnila o 11,3 procenta, což byl největší pokles v celé EU. O několik týdnů později skončila regulace i daňová úleva a Česko se následně přesunulo na opačný konec evropského žebříčku.
Ukončení státních zásahů tedy nabízí podstatnou část vysvětlení srpnového růstu. Nelze ho však celý připsat vyšším maržím čerpacích stanic. Návrat vyšší spotřební daně cenu přímo ovlivnil, zatímco příspěvek velkoobchodních cen a případných změn marží by bylo potřeba samostatně vyčíslit.
Stát se k regulaci vrací
Vláda od října regulaci znovu zavádí. Marži tentokrát stanovuje na 2,50 koruny na litr, tedy ještě níže než v předchozím režimu. Současně opět snižuje spotřební daň z nafty o 1,939 koruny na litr. Maximální cena se má počítat z třídenního průměru velkoobchodních cen společností Orlen, MOL a ČEPRO a kotací Platts s připočtením regulované marže.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta, největší tlak na ceny přicházel z dopravy a bydlení. Pohonné hmoty meziročně zdražily o více než čtvrtinu a nafta byla nejdražší od října 2022. Proti tomu ale výrazně zlevnily některé potraviny – máslo téměř o 39 procent a mléko či vepřové maso zhruba o čtvrtinu.
Inflace v Česku: Češi platí víc za dopravu a bydlení, máslo je ale skoro o 40 procent levnější
Money
Ani obnovení těchto opatření samo o sobě nedokazuje, že čerpadláři v srpnu nepřiměřeně zvyšovali marže. Výmluvné je však pořadí událostí: v červenci stát ukončil daňovou úlevu i regulaci marží a po mimořádném zdražení nafty obě opatření od října vrací.
Označení „Best in diesel“ tak má pro české řidiče hořkou příchuť. Za evropským prvenstvím stojí souběh více vlivů včetně návratu vyšší daně. Jak velký díl zdražení připadá na stát, velkoobchodní trh a čerpací stanice, samotný žebříček Eurostatu neprozradí.
