Cena dieselu na evropských burzách vystřelila nad 200 dolarů za barel, což je úroveň, která byla naposledy překonána bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. Rychlý růst cen zvyšuje riziko dalšího zdražování pohonných hmot i v Česku, kde se nafta už nyní pohybuje blízko rekordních hodnot. Situaci navíc může dál zhoršit prohlubující se ropný šok a pokračující blokáda Hormuzského průlivu.
Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Rychlý růst cen pohonných hmot přiměl českou vládu otevřít debatu o možné regulaci marží čerpacích stanic. Zatímco kabinet hledá řešení, okolní státy ve střední Evropě se spíše opírají o daňové úpravy nebo tržní mechanismy a přímou regulaci cen využívají jen výjimečně.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedl to na svém facebooku. Společnost Orlen sdělila, že podniká v souladu se zákony a ceny jsou určovány trhem. Benzin Natural 95 za poslední týden v Česku podle údajů společnosti CCS zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 koruny za litr.
Polsko výrazně snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Úleva bude ještě citelnější, protože zároveň klesne na zákonné minimum i spotřební daň, ze které se DPH dále počítá.
Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.
Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí 30 dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
Úřady ve Slovinsku kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích zavedly dočasná omezení při tankování: 50 litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci, napsala agentura Reuters. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil premiér Robert Golob.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Policie navrhla obžalovat společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Serveru iROZHLAS.cz potvrdil podání obžaloby státní zástupce Adam Bašný z Úřadu evropského veřejného žalobce, který kauzu dozoruje.
Číst více
Zaměstnanci České televize (ČT) chystají kvůli návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií výstražnou stávku. Uskuteční se 22. června. Napsal to dnes Deník N. Do stávky se může zapojit kdokoliv z televize. Vedení ČT nebude protestu bránit, napsal zaměstnancům podle serveru zástupce ředitele Milan Fridrich.
Číst více
Pražská burza v úvodu týdne oslabila, index PX klesl 📉 o 0,12 procenta na 2524,11 bodu. Z předních emisí oslabily pojišťovna VIG, Erste Bank a Komerční banka, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank posílily.
Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne ❌. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy.
Číst více
Česká měna dnes oslabila k euru i dolaru. Oproti předchozímu závěru k euru o dva haléře na 24,21 Kč/EUR a k dolaru o pět haléřů na 20,97 Kč/USD.
Německá automobilka Opel, která patří do automobilové skupiny Stellantis, investuje do roku 2030 v Německu více než jednu miliardu eur 💶(24,2 miliardy korun). Automobilka to oznámila v tiskové zprávě a dodala, že v domovském závodě Rüsselsheim bude vyrábět novou generaci svého nejprodávanějšího kompaktního vozu Astra.
Číst více
Armádní pilot a záložní astronaut 👨🚀 Aleš Svoboda by měl letět na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
Evropská unie navrhuje uvalení nových sankcí proti Rusku na dalších více než 80 osob a subjektů, mimo jiné i z vojensko-průmyslového sektoru. Během neformálního jednání ministrů obrany na Kypru to uvedla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Návrhem by se příští týden v pondělí měli zabývat ministři zahraničí na své schůzce v Lucemburku.
Vláda dnes schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 2️⃣4️⃣ miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví úspory. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší.
Ukrajinská armáda letos znovu ovládla 6️⃣0️⃣0️⃣ kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl dnes její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o 100 kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.