Pět korun dolů na stojanu zní jako dobrá zpráva. Jen do chvíle, než se ukáže, kdo rozdíl zaplatí. Polsko už několikrát zlevnilo pohonné hmoty pomocí daní a cenových stropů. Pod tlak tím může dostat i českou vládu a rozpoutat závod, v němž se účet pouze přesune. Motorista u pumpy ušetří, stejný člověk ale může účet zaplatit jako daňový poplatník.
Spojené státy uzavřely s Venezuelou rozsáhlou ropnou dohodu, která jim podle Donalda Trumpa zajistí většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů prokázaných zásob. Americký prezident slibuje vyšší dodávky a levnější benzin, Venezuela očekává přes 100 miliard dolarů soukromých investic.
Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.
Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na tři procenta a v eurozóně na 2,9 procenta. Česko se však podle harmonizovaných údajů Eurostatu drží výrazně níž: s inflací 1,3 procenta mělo druhé nejnižší tempo růstu cen v celé EU.
Do Polska se už nejezdí jen pro levnější maso, máslo nebo drogerii. Varšava na druhou polovinu srpna snížila DPH u benzinu a nafty z 23 na osm procent a obnovila regulaci cen paliv. Češi tak mohou za hranicemi ušetřit nejen u pokladny, ale nově také při tankování.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
Ropa zlevňuje, nafta v Česku zdražuje. Zatímco Brent v přepočtu na litr spadl zhruba o 2,50 koruny, česká nafta podle dat CCS podražila o více než korunu. Za růstem může být hojení marží po konci regulace i napjatý světový trh s naftou, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Drahá ropa přinesla největším světovým těžařům mimořádné žně. BP, ExxonMobil a Chevron zvýšily zisky násobně, zatímco Saudi Aramco si polepšilo o 44 procent a za jediné čtvrtletí vydělalo téměř 33 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Americký prezident Donald Trump už ropné firmy za nehorázné zisky kritizoval: „Na vysokých cenách paliv vydělávají příliš mnoho, nelíbí se mi to,“ řekl.
Britská BP výrazně překonala očekávání trhu. Ropný gigant ve druhém čtvrtletí vykázal zisk 5,7 miliardy dolarů, když ceny ropy a plynu táhne vzhůru konflikt mezi USA a Íránem a problémy v Hormuzském průlivu. Podle serveru CNBC tak BP navazuje na silné výsledky dalších ropných obrů, které kvůli vysokým ziskům kritizuje Donald Trump.
Donald Trump se pustil do šéfa Chevronu Mikea Wirtha. Vadí mu, že v rozhovoru pro Fox Business nepřipsal rekordní zisky ropné firmy politice jeho administrativy. Podle agentury Bloomberg prezident zároveň tlačí na ropné společnosti, aby před listopadovými volbami srazily ceny paliv u čerpacích stanic.
Zastropování cen pohonných hmot skončilo 19. července. Bylo to překvapivě umírněné opatření – a přesto špatná zpráva o tom, kam se posouvá hospodářská politika, píše ve svém komentáři Vojtěch Měřínský, investiční analytik DRFG Investment Group.
