Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).
Spotřebitelské ceny v březnu meziročně stouply o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Zdražily především energie, v nichž jsou zahrnuty i pohonné hmoty. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.
Po prudkém čtvrtečním zdražení se ropa na světových trzích vrací k poklesu. Investoři sledují vývoj na Blízkém východě, kde se mísí naděje na příměří s novým napětím mezi Spojenými státy a Íránem.
Pět ministrů financí zemí Evropské unie vyzvalo k zavedení daně z mimořádných zisků energetických společností. Reagují tak na prudký růst cen paliv způsobený válkou s Íránem. Vyplývá to z dopisu adresovaného Evropské komisi, který získala agentura Reuters.
Vláda kvůli současným vysokým cenám pohonných hmot zastropuje marže distributorů paliv, současně sníží spotřební daň na naftu. Stát bude také denně určovat maximální cenu paliv.
Cena dieselu na evropských burzách vystřelila nad 200 dolarů za barel, což je úroveň, která byla naposledy překonána bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. Rychlý růst cen zvyšuje riziko dalšího zdražování pohonných hmot i v Česku, kde se nafta už nyní pohybuje blízko rekordních hodnot. Situaci navíc může dál zhoršit prohlubující se ropný šok a pokračující blokáda Hormuzského průlivu.
Stát připraví opatření k zastropování marží obchodníků s pohonnými hmotami. Podle vlády jsou v některých případech neadekvátní. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Kabinet dnes jednal se zástupci největších distributorů paliv v Česku, kterým představil svůj postoj k maržím. Znovu se s nimi podle premiéra Andreje Babiše (ANO) sejde ve středu. Kromě toho nyní ministerstvo financí připravuje také několik variant pro případné snížení spotřební daně u paliv, ve čtvrtek je projedná vláda na mimořádném jednání.
Ceny ropy zahájily týden dalším růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 středoevropského času připisovala přes dvě procenta a pohybovala se mírně nad 115 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o více než procento, dostala se tak nad 100 dolarů za barel.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Moskva od 1. dubna znovu zavede zákaz vývozu benzinu, který má trvat do konce července. Opatření má zabránit růstu cen pohonných hmot na domácím trhu a zajistit dostatek paliv v době napjaté situace na globálních energetických trzích.
Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Počet obětí dvou zemětřesení, která 24. června zasáhla Venezuelu, přesáhl hranici 4️⃣0️⃣0️⃣0️⃣. Informoval o tom v pátek místního času předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez. Podle něj zemřelo 4118 lidí a 16 740 bylo zraněno. Předchozí bilance ze čtvrtka uváděla 3889 mrtvých.
