Pět ministrů financí zemí Evropské unie vyzvalo k zavedení daně z mimořádných zisků energetických společností. Reagují tak na prudký růst cen paliv způsobený válkou s Íránem. Vyplývá to z dopisu adresovaného Evropské komisi, který získala agentura Reuters.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Moskva od 1. dubna znovu zavede zákaz vývozu benzinu, který má trvat do konce července. Opatření má zabránit růstu cen pohonných hmot na domácím trhu a zajistit dostatek paliv v době napjaté situace na globálních energetických trzích.
Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Rychlý růst cen pohonných hmot přiměl českou vládu otevřít debatu o možné regulaci marží čerpacích stanic. Zatímco kabinet hledá řešení, okolní státy ve střední Evropě se spíše opírají o daňové úpravy nebo tržní mechanismy a přímou regulaci cen využívají jen výjimečně.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedl to na svém facebooku. Společnost Orlen sdělila, že podniká v souladu se zákony a ceny jsou určovány trhem. Benzin Natural 95 za poslední týden v Česku podle údajů společnosti CCS zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 koruny za litr.
Polsko výrazně snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Úleva bude ještě citelnější, protože zároveň klesne na zákonné minimum i spotřební daň, ze které se DPH dále počítá.
Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.
Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí 30 dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
