Lukáš Kovanda: Hormuz se otevírá, levná nafta nikde. Babišovy zásahy do cen zůstanou
Ropa z Perského zálivu znovu proudí ve větším objemu, úleva u čerpacích stanic ale nemusí přijít stejně rychle. Trh tíží vyčerpané zásoby, nedostatek nafty i obavy z další eskalace války, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hormuzský průliv je po sedmi měsících prakticky otevřený, hlásí největší americká banka JPMorgan. Ropa se přesto drží kolem 100 dolarů za barel. Na první pohled je to paradox: jestliže omezený průjezd touto klíčovou tepnou ropného obchodu způsobil letošní cenový šok, jeho zprůchodnění by přece mělo ceny výrazně srazit.
Jenže otevřenější průliv ještě neznamená uzdravený ropný trh. A už vůbec není zárukou rychlého zlevnění nafty u českých čerpacích stanic.
Tankery proplouvají. Jistota stále chybí
Podle údajů společnosti Kpler se vývoz ropy z Blízkého východu v září zvýšil na nejvyšší úroveň od začátku války. Stále však zůstává zhruba o 3,2 milionu barelů denně pod únorovou předválečnou úrovní. Výrazně se zotavily také toky přes Hormuz. Banky JPMorgan a Goldman Sachs již hovoří o přibližování celkových dodávek předválečným hodnotám.
Data jsou nová ropa a umělá inteligence změní svět víc než železnice, elektřina a kolo dohromady. Alespoň s takovými očekáváními pracují AI firmy, jejich zakladatelé, investoři, politici a v podstatě již skoro každý, kdo o vývoji světa alespoň občas přemýšlí. AI firmy se tak skutečně již chovají jako ropní giganti, alespoň v tom, že ve snaze utéct ostatním ignorují následky. A když dojde k průšvihu, pokrčí rameny a řeknou: Sorry. A to je docela problém.
Stanislav Šulc: AI firmy už připomínají ropné giganty. Kašlou na bezpečnost a pak se suše omlouvají
Názory
Cena ropy ale neodráží jen počet tankerů, které průlivem proplují dnes. Zohledňuje také pravděpodobnost, že jím budou bezpečně proplouvat za týden, za měsíc či za půl roku. A právě tato jistota zatím chybí.
Americko-íránská jednání zůstávají komplikovaná a trh nadále započítává riziko nové eskalace či opětovného omezení dodávek. Brent se tak ve středu 30. září pohyboval kolem 103 dolarů za barel. Obchodníci zkrátka potřebují víc než zprávu, že tankery opět proplouvají. Potřebují věřit, že to tak zůstane.
Vyčerpaný bezpečnostní polštář
Druhým problémem jsou zásoby. Svět během konfliktu spotřeboval významnou část bezpečnostního polštáře, který mu dříve umožňoval výpadky dodávek lépe zvládat.
Členské země Mezinárodní energetické agentury se dohodly na uvolnění přibližně 400 milionů barelů ze strategických rezerv. Americká strategická rezerva nyní obsahuje méně než 284 milionů barelů, nejméně od roku 1982. Spojené státy přitom nabízejí k zapůjčení dalších až 40 milionů barelů.
Donald Trump staví obchodní politiku na clech, nátlaku a tvrdém vyjednávání i s nejbližšími spojenci. Šéf JPMorgan Jamie Dimon přichází s téměř opačným receptem. Spojené státy by podle něj měly s Evropou vytvořit obří zónu volného obchodu a postupně do ní přizvat další demokratické spojence. Podmínku ale má: Evropa se musí konečně ekonomicky reformovat, posílit obranu a přestat být strategicky závislá na ostatních.
Dimon si vypůjčil Trumpův slogan a obrátil ho proti jeho clům. Evropě nabízí „velkou a krásnou“ dohodu
Politika
Obnovení dodávek je proto jen část řešení. Zásoby, které během války pomáhaly tlumit cenový náraz, bude nutné znovu doplnit. Návrat tankerů sám o sobě ztracený polštář neobnoví.
Ropa je drahá. Nafta má ještě větší problém
Napětí navíc nelze hledat pouze na trhu se surovou ropou. Ještě výraznější nedostatek panuje u některých rafinérských produktů, především nafty a dalších středních destilátů. Právě na tento problém upozorňuje Mezinárodní energetická agentura.
Cena nafty v USA se na začátku září dostala přes 200 dolarů za barel, zatímco Brent se tehdy pohyboval kolem 105 dolarů. Mimořádné rafinérské marže ukazují, že nestačí dostat ropu z vrtu na tanker. Je třeba ji také zpracovat a dopravit výsledné palivo tam, kde chybí.
Zvýšení některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Nyní ministryně připravuje další varianty, řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní zásadní úsporu nepřineslo.
A je to tady. Vyhnout se zvýšení některých daní nebude možné, tvrdí Schillerová
Politika
Pro české řidiče je to podstatný rozdíl. Pokles ceny ropy nemusí automaticky přinést stejně výrazné zlevnění nafty. Pokud zůstává napjatý trh s hotovými palivy, úleva u stojanů může přicházet pomaleji.
K vysokým cenám přispívá také dražší lodní doprava, vyšší pojistné a slabší těžba. Sedm klíčových členů OPEC+ v srpnu těžilo dohromady zhruba o pět milionů barelů denně méně než v předválečném únoru.
Rychlý konec zásahů? Zatím předčasné očekávání
Obnovování toků přes Hormuz cenu ropy nepochybně tlačí dolů. Samo o sobě však nestačí k návratu Brentu například k 70 či 80 dolarům za barel. Takovému zlevnění by pomohl další růst těžby a vývozu, uklidnění trhu s rafinérskými produkty, pokles přepravních nákladů i obnova zásob. Především však musí zesílit důvěra, že současné zlepšení bezpečnostní situace vydrží.
Proto zatím není důvod očekávat, že česká vláda rychle odvolá zásahy do cen pohonných hmot, které zavádí od 1. října, včetně snížení spotřební daně z motorové nafty. Pravděpodobnějším scénářem je, že opatření Babišova kabinetu zůstanou v platnosti alespoň do konce října.
Zprůchodnění Hormuzu je dobrá zpráva. Konec drahých pohonných hmot ale samo o sobě neohlašuje.
