Vláda předvádí s platy politiků a soudců úplné brikule. V roce 2023 zmrazila politické i soudcovské platy. Chtěla veřejnosti předvést, že je s lidem na jedné lodi. Nyní ovšem protáhla sněmovnou opětovné zvýšení platů. Ovšem jak pro koho.
Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), řekla místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrová. Nově by tak podle ní mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.
Je to jako přes kopírák. Nějaká profesní skupina, policajti, doktoři, učitelé, poslanci, soudci, soudní zaměstnanci, kuchařky ve školách, prostě kdokoliv placený z peněz daňových poplatníků, který má pocit, že by mu měl stát přidat, začne vyhrožovat stávkou. Nátlaková metoda od lidí, kteří možná dosud nepochopili, že za A jsou placeni z daní pracujících, a za B, že neexistuje nárok na dorovnávání inflace.
Americká zábavní společnost Walt Disney urovnala žalobu kvůli rozdílům ve mzdách a ženám z Kalifornie, které pobíraly na stejných pozicích výrazně méně peněz než jejich mužští kolegové, doplatí 43,3 milionu dolarů (přes miliardu korun), uvedla agentura Reuters. Dohodu ještě musí potvrdit soudce.
Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
V rámci oslav 17. listopadu by neměla zapadnout víra v lepší ekonomické zítřky pro Česko, které již několik let bojuje s poklesem reálných mezd a poměrně nízkým nebo žádným ekonomickým růstem. Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů slibem, že Česko dožene na úrovni platů Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
Nejbohatší člověk světa Elon Musk, který bude mít brzy na starosti šetření v americkém státním aparátu, jde ve svém byznysu příkladem. Lidem platí málo a rád vyhazuje. Ale ti, kdo vydrží, na tom mohou i pohádkově zbohatnout.
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1400 korun. Na přidání se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Poté navrhl, že by se platy politiků mohly příští rok zvýšit o 6,9 procenta. Předáci to kritizují. Požadují teď pro pracovníky státu a veřejné sféry stejné navýšení jako u ústavních činitelů, jinak hrozí protesty. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Do přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.
Hasiči a policisté dostanou přidáno 2500 korun, sdělil po jednání s odbory bezpečnostních sborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce získají dalších 1000 korun jako stabilizační příspěvek. Hasičům a policistům, kteří pracují ve směnném provozu, by se měly platy zvednout ještě o trochu více. Zástupci odborů doplnili, že by se navýšení mělo týkat i ostatních bezpečnostních sborů. Výsledek jednání považují za posun, spokojeni jsou částečně.
Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem a podnikatelů. Z toho čtvrtina z chce v příštím roce zvyšovat zaměstnancům mzdy stejně jako letos a 11 procent hodlá přidávat ještě více.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters. Po porážce Fideszu expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Na stranickém sjezdu Fideszu ale hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI.
Číst více
