V rámci oslav 17. listopadu by neměla zapadnout víra v lepší ekonomické zítřky pro Česko, které již několik let bojuje s poklesem reálných mezd a poměrně nízkým nebo žádným ekonomickým růstem. Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů slibem, že Česko dožene na úrovni platů Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem a podnikatelů. Z toho čtvrtina z chce v příštím roce zvyšovat zaměstnancům mzdy stejně jako letos a 11 procent hodlá přidávat ještě více.
Přes 2700 nemocničních lékařů na Slovensku, což je více než polovina jejich celkového počtu, začalo hromadně podávat výpovědi, vyplývá z vyjádření lékařského odborového sdružení (LOZ). Krok zdůvodňuje neřešením problémů ve zdravotnictví a rovněž konsolidačním balíčkem, kterým vláda snížila tempo růstu platů zdravotníků. Nový ministr zdravotnictví Kamil Šaško v reakci odmítl platové požadavky lékařů a řekl, že nebude své kroky přizpůsobovat diktátu.
Příslušníkům bezpečnostních sborů, jako jsou například policisté nebo hasiči, by se měl v příštím roce zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách.
K protestům praktických lékařů, vyhlášeným na konec října, se přidají i ambulantní specialisté. Také oni nesouhlasí s podobou úhradové vyhlášky na příští rok a chtějí proto zavřít na dva dny ordinace. Ve středu o tom informoval předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko. Praktičtí lékaři naplánovali protest od úterý 29. října do středy 30. října. V tyto dny by měly být ordinace zavřené, na jejich dveřích by měly být uvedené kontakty pro případ akutní nouze.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že předložil návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. Jeho obdobná platová předloha leží ve Sněmovně od konce listopadu 2021, poslanci ji dosud nezačali projednávat. Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musejí politici znovu zabývat v souvislosti s květnovým verdiktem Ústavního soudu.
Vláda začne jednat o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců. Není ale jisté, zda debatu dokončí, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že kabinet zákonem pouze reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, jinak by se platy neupravovaly. Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by platy vrcholných politiků mohly příští rok vzrůst o víc než 13 procent.
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z výpočtu ČTK z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni.
Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli novinářům premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.
Celkové množství peněz na zvýšení platů učitelů se příští rok zvýší o sedm procent, u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru bude vyšší o pět procent.
Odbory dostaly příslib záruky růstu platů po další tři roky, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na chystaný protest policistů. S odboráři hovoří a dále bude, plánovaný protest před úřadem vlády týden před krajskými a senátními volbami ale podle něj může vypadat jako vyjádření politického názoru. Volby do Poslanecké sněmovny budou příští rok na podzim, podle jejich výsledku se rozhodne o složení nové vlády.
