Je to jako přes kopírák. Nějaká profesní skupina, policajti, doktoři, učitelé, poslanci, soudci, soudní zaměstnanci, kuchařky ve školách, prostě kdokoliv placený z peněz daňových poplatníků, který má pocit, že by mu měl stát přidat, začne vyhrožovat stávkou. Nátlaková metoda od lidí, kteří možná dosud nepochopili, že za A jsou placeni z daní pracujících, a za B, že neexistuje nárok na dorovnávání inflace.
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1400 korun. Na přidání se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Poté navrhl, že by se platy politiků mohly příští rok zvýšit o 6,9 procenta. Předáci to kritizují. Požadují teď pro pracovníky státu a veřejné sféry stejné navýšení jako u ústavních činitelů, jinak hrozí protesty. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Do přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.
Hasiči a policisté dostanou přidáno 2500 korun, sdělil po jednání s odbory bezpečnostních sborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce získají dalších 1000 korun jako stabilizační příspěvek. Hasičům a policistům, kteří pracují ve směnném provozu, by se měly platy zvednout ještě o trochu více. Zástupci odborů doplnili, že by se navýšení mělo týkat i ostatních bezpečnostních sborů. Výsledek jednání považují za posun, spokojeni jsou částečně.
Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem a podnikatelů. Z toho čtvrtina z chce v příštím roce zvyšovat zaměstnancům mzdy stejně jako letos a 11 procent hodlá přidávat ještě více.
Přes 2700 nemocničních lékařů na Slovensku, což je více než polovina jejich celkového počtu, začalo hromadně podávat výpovědi, vyplývá z vyjádření lékařského odborového sdružení (LOZ). Krok zdůvodňuje neřešením problémů ve zdravotnictví a rovněž konsolidačním balíčkem, kterým vláda snížila tempo růstu platů zdravotníků. Nový ministr zdravotnictví Kamil Šaško v reakci odmítl platové požadavky lékařů a řekl, že nebude své kroky přizpůsobovat diktátu.
Příslušníkům bezpečnostních sborů, jako jsou například policisté nebo hasiči, by se měl v příštím roce zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách.
K protestům praktických lékařů, vyhlášeným na konec října, se přidají i ambulantní specialisté. Také oni nesouhlasí s podobou úhradové vyhlášky na příští rok a chtějí proto zavřít na dva dny ordinace. Ve středu o tom informoval předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko. Praktičtí lékaři naplánovali protest od úterý 29. října do středy 30. října. V tyto dny by měly být ordinace zavřené, na jejich dveřích by měly být uvedené kontakty pro případ akutní nouze.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že předložil návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. Jeho obdobná platová předloha leží ve Sněmovně od konce listopadu 2021, poslanci ji dosud nezačali projednávat. Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musejí politici znovu zabývat v souvislosti s květnovým verdiktem Ústavního soudu.
Vláda začne jednat o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců. Není ale jisté, zda debatu dokončí, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že kabinet zákonem pouze reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, jinak by se platy neupravovaly. Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by platy vrcholných politiků mohly příští rok vzrůst o víc než 13 procent.
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z výpočtu ČTK z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni.
