Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.
Ruský prezident Vladimir Putin za šest let vydělal téměř 68 milionů rublů (asi 17,4 milionů korun). Tato částka zahrnuje jeho plat, vojenskou penzi, příjem z vkladů v bankách a cenných papírů a také z prodeje pozemku v okolí Moskvy, upozornil ruský list Kommersant s odvoláním na majetkové prohlášení, zveřejněné ústřední volební komisí. Putin se v březnových volbách popáté uchází o zvolení do čela státu a experti pokládají jeho zvolení za jisté. Vojenskou penzi získal jako bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB.
Pokladní v supermarketu bývalo prokleté povolání, které se vyznačovalo nízkým platem a obrovským psychickým tlakem. Z těchto důvodů hledaly obchodní řetězce nové zaměstnance k pokladnám jen velmi těžko. V posledních několika letech se však situace mění k lepšímu. A řetězce se předhánějí v nabídkách. Suma na výplatní pásce roste a přibývá i benefitů.
Juniorní lékaři v Anglii zahájili 3. ledna šestidenní stávku, nejdelší v historii britského zdravotnického systému NHS. Stávka končí dnes. Pohotovostní služby nemocnic dostala pod větší tlak, než pod kterým už byly, a vedla k odkladu či zrušení stovek tisíc návštěv pacientů objednaných k lékaři. Čekací lhůty na zdravotní péči zapříčiněné pandemií covidu-19, stávkami a nedostatkem personálu jsou teď ještě delší; na čekacích listinách NHS je nyní kolem 6,4 milionu pacientů, z toho 42 procent bude čekat déle než 18 týdnů. Britové si pomalu zvykají, že NHS nefunguje, když ji potřebují, píše týdeník The Economist.
Velkoobchod Makro zvýšil od prosince mzdy zaměstnancům v provozu a distribučním centru v průměru o sedm procent. Od července 2021 jde o páté navýšení mezd. Peníze letos zaměstnancům přidávaly i další řetězce. Lidl tento týden oznámil, že od ledna zvedne mzdy všem zaměstnancům na provozních pozicích minimálně o 2000 korun.
Vláda pravděpodobně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18 900 korun. V Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Druhá varianta předpokládá podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí růst o 2100 korun na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.
Na jednání s nespokojenými lékaři podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla nalezena shoda, nabídl jim pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl Fiala po jednání. Svůj protest lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají tehdy, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně.
Vývojáři umělé inteligence ze společnosti OpenAI jsou těžké váhy. Sílu svého hlasu si ověřili v kauze odvolání a znovujmenování šéfa této technologické společnosti Sama Altmana. Inženýrům, kteří měsíčně v přepočtu na koruny inkasují milion a půl, stačilo pohrozit výpovědí, aby tvůrce aplikace ChatGPT vrátili zpět do čela firmy. Ukazuje se, že tito mágové přes algoritmy jsou jednoduše nenahraditelní, píše Bloomberg.
O penězích se v Německu mluví zřídka, a už vůbec ne o platech. Na novém instagramovém fóru je ale všechno jinak: zaměstnanci zde dobrovolně vyvěšují své výplatní pásky. Chtějí mít srovnání, uvádí server t-online.
Je tu další vlna protestů doktorů. Mladí lékaři hrozí, že od prosince nebudou dělat přesčasy. To by bylo celkem pochopitelné, nikdo nechce jen tak dělat přesčasy. Tady je ovšem v pozadí výhrůžka, že když nenastoupí do služby, nebude v Česku dostatečná zdravotní péče a někdo by to mohl odnést životem. Máme tady takové drobné vydírání.
Univerzitě Palackého v Olomouci i Univerzitě Karlově v Praze podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odcházejí akademici, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli po zasedání České konference rektorů (ČKR).
