Po letech zdrženlivosti po finanční krizi z roku 2008 vyplácí americké banky svým generálním ředitelům rekordní odměny. Šéfové největších bank na Wall Street letos obdrželi roční kompenzace přesahující 40 milionů dolarů, čímž překonali rekordy z let 2006 a 2021.
Za rok 2023 šlo na zdravotní péči v Česku 642 miliard korun. To je nejnovější údaj statistického úřadu z letošního října. Většinu platí lidé z odvodů. Bezplatná zdravotní péče, kterou má v programovém prohlášení i vznikající vláda, je chiméra. Všude se těžce platí.
Téměř 70 procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma hodlá přidat od pěti do deseti procent. Nejvyšší šanci na růst mezd mají zaměstnanci velkých a středních firem. Vyplývá to z průzkumu Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony.
Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.
Český automobilový sektor má za sebou rekordní rok 2024, kdy se vyrobilo téměř 1,45 milionu osobních vozů. O něco méně se dařilo se v letošním první pololetí.
Vláda se s odbory opět nedohodla na růstu platů. Jde o platy téměř sedmi set tisíců zaměstnanců, učitelů, zdravotníků, úředníků. Jde o zvýšení výdajů státu o desítky miliard korun. Proti letošku by mělo být navýšení podle návrhu vlády o 27 miliard korun, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl ministr Marian Jurečka, který jednání s odbory vede.
Vláda s odbory ve středu zatím neuzavřela dohodu o růstu platů. Padl nový kompromisní návrh na zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. Jednání bude ještě pokračovat. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle odborů je možná shoda s kabinetem na přidání o devět procent hůř odměňovaným profesím. Pro ostatní zaměstnance odbory chtějí růst o šest procent, uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Ženy v České republice nadále čelí výrazným překážkám na trhu práce. Podle Global Gender Gap Index 2025 obsadilo Česko až 102. místo ze 148 zemí. Země využívá jen 68,7 procenta svého potenciálu v oblasti rovných podmínek mezi muži a ženami, což je pod průměrem Evropské unie. Největší slabinou zůstává nízké zastoupení žen v politice a ve vedení firem, přestože v oblasti vzdělání a zdravotní péče dosahuje téměř plné parity.
Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.
Platy soudců a státních zástupců mají od příštího roku vzrůst o víc než 13 procent, platy vrcholných politiků o zhruba pět procent. Počítá s tím návrh státního rozpočtu, uvedla večer Česká televize. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování veta prezidenta Petra Pavla. Opoziční ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.
Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
