Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.
Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.
Podle podkladů k nařízení by na navrhované zvýšení tarifů bylo podle variant potřeba od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o 15 procent, pro ostatní o deset procent.
Ministerstvo práce předložilo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se změní platové tarify pro státní zaměstnance a zaměstnance ve veřejných službách. Odbory si návrh prošly a nyní zveřejnily protinávrh. Stále trvají na nárůstu platů od ledna o deset procent pro všechny státní zaměstnance.
Většina firem v Česku do konce letoška neplánuje další zvýšení mezd. Plošný nárůst chystá zhruba desetina podniků, jednotlivcům chce přidat necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM, podle které po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu.
Volby se blíží. Takže ministr sociálních věcí Marian Jurečka od lidovců přišel s originálním nápadem. Přidat asi 380 tisícům státních zaměstnanců od ledna až třináct procent na platech.
Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Jurečka navrhuje růst tarifních částek od ledna o pět, nebo o sedm procent. Odbory požadují přidání o devět až deset procent.
Zájem o letní brigády v gastronomii letos roste, přestože je nabízených pozic méně než v minulých letech. Průměrná hodinová mzda v oboru dosahuje 140 až 160 korun, v turistických lokalitách i přes 200 korun. Gastronomie jako taková ale stále bojuje s nedostatkem pracovníků.
Výraznější než očekávaný letošní růst mezd podporuje maloobchodní tržby, které v dubnu překonaly očekávání. Průměrná mzda letos historicky poprvé překoná 50 tisíc korun.
Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ si loni celkově vydělali 194 milionů korun, je to o desítky milionů víc než za rok 2023. Nejvíce si přilepšil šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.
Vláda chystá od ledna zvýšení platových tarifů zaměstnancům veřejného sektoru a státu. Nařízení o přidání by měla schválit na začátku podzimu. Novinářům to dnes před vládním zasedáním řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Kuvajt a Spojené arabské emiráty oznámily, že několik hodin po oznámení příměří mezi Washingtonem a Teheránem čelily vlně íránských úderů. Informovala agentura AFP. Naopak íránské ministerstvo ropného průmyslu podle agentury Reuters uvedlo, že jedna z íránských ropných rafinérií se dnes stala terčem "nepřátelského útoku".
Slovensko od pátku zruší zákaz vývozu nafty do zahraničí, který zavedlo 19. března. Rozhodla o tom dnes vláda premiéra Roberta Fica. Další omezení při prodeji nafty a také dvojí ceny tohoto paliva, které už kritizovala Evropská komise, zůstanou v platnosti.
Číst více
Čínská sociální síť TikTok plánuje investovat ve Finsku jednu miliardu eur 💶 (24,4 miliardy korun) do výstavby svého druhého datového centra v Evropě. Rozhodnutí je v souladu s plánovaným přesunem dat evropských uživatelů na kontinent. S odvoláním na oznámení představitelů společnosti to uvedla agentura Reuters.
Číst více
Ruská hackerská skupina APT28, proti jejímž aktivitám zasáhlo v březnu při mezinárodní organizaci Vojenské zpravodajství, ovládla routery TP-Link pro malé a domácí kanceláře. Získávala tak hesla a další citlivé informace, včetně obsahu e-mailů. Cílem byla kyberšpionáž, uvedl na webu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Policie zadržela sedm lidí kvůli podezření na neoprávněně získanou dotaci na inovační centrum pro začínající vědecké firmy a projekty. Mezi zadrženými jsou dva lidé z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a úředník ze stavebního úřadu. Podezřelí se pokusil neoprávněně získat 13,5 milionu eur (zhruba 340 milionů korun). Informoval o tom úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).
Číst více
New York Times tvrdí, že odhalil identitu tvůrce kryptoměny bitcoin. Za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto) se má skrývat britský kryptograf Adam Back. Odhalení je výsledkem vlastní investigativní práce deníku. Podle autorů několik indicií jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Akcie na evropských trzích dnes výrazně zpevňují 💪, růst je podle analytiků reakcí na zklidnění situace na Blízkém východě. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce po zahájení přidával zhruba 3,7 procenta a nacházel se nad 612 body. Nejvýrazněji zpevňují akcie firem z odvětví cestovního ruchu, průmyslu či bankovnictví, naopak akcie těžebních firem prudce klesají spolu s cenami ropy.
Středoevropský provozovatel restaurací rychlého občerstvení Rex Concepts plánuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) na burze ve Varšavě. Hlavní franšízant značek Burger King a Popeyes 🍗 v Polsku, České republice a Rumunsku očekává z emise akcií výnos až 560 milionů zlotých (3,2 miliardy korun). S odvoláním na oznámení společnosti o tom informovala agentura Reuters.
Číst více
Izraelská armáda provedla dnes ráno několik úderů v jižním Libanonu, informovala libanonská tisková agentura NNA. Militantní hnutí Hizballáh naopak útoky na severní Izrael a izraelské vojáky v Libanonu pozastavilo, napsala agentura Reuters s odkazem na své zdroje.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh od rána prudce klesá 📉, odepisuje kolem 17 procent. Reaguje tak na dohodu o dvoutýdenním příměří na Blízkém východě, což vzbudilo naději na obnovení dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) Hormuzským průlivem.