Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Není to žádné překvapení. Vláda se necelý rok před volbami celkem jednoduše dohodla, že milionu lidí, kteří jsou placeni z daní pracujících lidí a podnikatelů, přidá od příštího roku peníze. Mluví se o sedmi procentech v průměru, ale pro některé profese to bude i dvanáct procent. Učitelé, policisté, čert ví kdo ještě, prostě milion lidí, které tak trochu potřebujeme, ale kteří se také tak trochu umí vozit za cizí peníze, vydírat, a kteří nikdy nemají daleko k tomu, aby, když si usmyslí, vyhrožovali státu stávkou.
Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), řekla místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrová. Nově by tak podle ní mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.
Je to jako přes kopírák. Nějaká profesní skupina, policajti, doktoři, učitelé, poslanci, soudci, soudní zaměstnanci, kuchařky ve školách, prostě kdokoliv placený z peněz daňových poplatníků, který má pocit, že by mu měl stát přidat, začne vyhrožovat stávkou. Nátlaková metoda od lidí, kteří možná dosud nepochopili, že za A jsou placeni z daní pracujících, a za B, že neexistuje nárok na dorovnávání inflace.
Americká zábavní společnost Walt Disney urovnala žalobu kvůli rozdílům ve mzdách a ženám z Kalifornie, které pobíraly na stejných pozicích výrazně méně peněz než jejich mužští kolegové, doplatí 43,3 milionu dolarů (přes miliardu korun), uvedla agentura Reuters. Dohodu ještě musí potvrdit soudce.
Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
V rámci oslav 17. listopadu by neměla zapadnout víra v lepší ekonomické zítřky pro Česko, které již několik let bojuje s poklesem reálných mezd a poměrně nízkým nebo žádným ekonomickým růstem. Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů slibem, že Česko dožene na úrovni platů Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
Nejbohatší člověk světa Elon Musk, který bude mít brzy na starosti šetření v americkém státním aparátu, jde ve svém byznysu příkladem. Lidem platí málo a rád vyhazuje. Ale ti, kdo vydrží, na tom mohou i pohádkově zbohatnout.
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1400 korun. Na přidání se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Poté navrhl, že by se platy politiků mohly příští rok zvýšit o 6,9 procenta. Předáci to kritizují. Požadují teď pro pracovníky státu a veřejné sféry stejné navýšení jako u ústavních činitelů, jinak hrozí protesty. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Do přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.
Hasiči a policisté dostanou přidáno 2500 korun, sdělil po jednání s odbory bezpečnostních sborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce získají dalších 1000 korun jako stabilizační příspěvek. Hasičům a policistům, kteří pracují ve směnném provozu, by se měly platy zvednout ještě o trochu více. Zástupci odborů doplnili, že by se navýšení mělo týkat i ostatních bezpečnostních sborů. Výsledek jednání považují za posun, spokojeni jsou částečně.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom agentura Reuters.
Izraelská armáda oznámila, že provedla cílený úder namířený na člena teroristické skupiny Islámský džihád v centrálním Pásmu Gazy.
První den obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou v Kuala Lumpuru byl podle zástupce amerického ministerstva financí konstruktivní. Setkají se znovu v neděli, doplnil podle agentury Reuters. Americký prezident v pátek večer místního času odletěl do Malajsie, kde zahajuje cestu po jihovýchodní Asii. Při ní se chce v příštím týdnu setkat mimo jiné s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Na 30 tisíc lidí podle agentury DPA přihlíželo demolici dvou chladicích věží někdejší jaderné elektrárny Gundremmingen v jižní části Německa, která byla na konci roku 2021 trvale odstavena.
Gruzínská bezpečnostní služba v hlavním městě Tbilisi zatkla tři čínské občany, kteří se pokoušeli nelegálně zakoupit uran v hodnotě 8,4 milionu korun. Dotyční plánovali převoz jaderného materiálu přes Rusko do Číny, uvedl náměstek gruzínské bezpečnostní služby. Zadrženým podle něj hrozí až deset let vězení.
Generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová u soudu ve Virginii odmítla obvinění z hypotečního podvodu, které proti ní vzneslo ministerstvo spravedlnosti na podnět amerického prezidenta Donalda Trumpa. Letitiová novinářům řekla, že Trumpova administrativa zneužívá soudní systém jako nástroj pomsty, píše agentura AP.
Asi 150 palestinských teroristů, které Izrael tento měsíc propustil spolu s dalšími Palestinci výměnou za izraelská rukojmí v rámci dohody o příměří, nyní pobývá v pětihvězdičkovém hotelu v Káhiře, informoval o tom britský deník Daily Mail. Podle něj to zjistili novináři, kteří v tomtéž hotelu tajně pobývali.
Páteční prezidentské volby v Irsku pravděpodobně vyhrála levicová poslankyně Catherine Connollyová, která kandidovala jako nezávislá, informuje agentura Reuters. Výsledky mají být známy dnes večer. Osmašedesátiletá Connollyová je dlouhodobým kritikem Evropské unie a také současné izraelské vlády, role irského prezidenta je ale víceméně ceremoniální, napsala agentura AP.
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě o programu pro vědu a digitalizaci vyjednávají online, řekl předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. K tématům podle něj patří mimo jiné i zajištění kyberbezpečnosti s ohledem na hybridní hrozby.
Strany rakouské vládní koalice diskutují o hraničních kontrolách, které by v příštím roce alpská republika možná už nemusela prodloužit. Na jejich zrušení zřejmě naléhá koaliční liberální strana NEOS.