Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) by zrušil Národní rozpočtovou radu (NRR), ušetřily by se tak prý desítky milionů korun. Mach to řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Ministerstvo financí tento krok podle něj nechystá. Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že zrušení rady by byla katastrofa.
Česká národní banka považuje navýšení letošního plánovaného schodku státního rozpočtu za spíše kosmetické. Nebude tedy kvůli němu měnit závěry své nové prognózy, kterou její představitelé blíže představili na včerejším setkaní s analytiky. Právě v jeho rámci zaznělo i zmíněné hodnocení navýšení schodku.
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.
Česká republika zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Loni získala téměř 78 miliard korun navíc. Je to ale méně, než rok předtím. Ministryně financí Alena Schillerová slibuje přísnější dohled nad čerpáním evropských peněz.
Národní rozpočtová rada označila návrh státního rozpočtu na letošní rok za jednoznačně nezákonný. Podle jejích propočtů vláda překročila povolený deficit o desítky miliard korun a její argumentace je podle rady nejen chybná, ale i nebezpečná z hlediska dodržování rozpočtových pravidel.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.
Tvorba státního rozpočtu na rok 2026 se nachází v horké fázi. Česko nyní funguje v módu rozpočtového provizoria. V pondělí 26. ledna přinese na vládu návrh rozpočtu Alena Schillerová, ministryně financí. „Neakceptuji žádné nadpožadavky ministrů,“ říká tvrdě Schillerová.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Írán v úterý znovu otevře svůj 🤑🤑🤑akciový trh, který byl uzavřen, když Spojené státy a Izrael na konci února na Írán vojensky zaútočily. "Pozastavení činnosti akciového trhu od začátku války mělo za cíl chránit majetek akcionářů, zabránit panickému obchodování a umožnit transparentnější podmínky pro tvorbu cen,“ uvedl zástupce dozorového orgánu provozovatele burzy Hamíd Járí. Největší akciový trh v Íránu je v metropoli Teheránu, tamní burza byla založena v roce 1967.
