Ministerstvo financí ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta.
Finální dohodu s korejskou KHNP na dostavbu dukovanských jaderných bloků chce vláda podepsat za týden 7. května. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Na růst spotřebitelských cen by cla mít dopad neměla, ministerstvo letos odhaduje průměrnou inflaci 2,4 procenta, tedy stejně jako loni. Na loňské úrovni byl měl zůstat i deficit veřejných financí, ministerstvo ho očekává 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení veřejného sektoru by mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.
Poslanci ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení sporné právní úpravy zamítl. Soud v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Ochrana legitimního očekávání účastníků stavebního spoření nepřevážila nad tímto veřejným zájmem, řekl novinářům soudce zpravodaj Milan Hulmák. Předsedkyni poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou dnešní nález zklamal, ale respektuje jej. Ministr financí Zbyněk Stanjura rozhodnutí soudu uvítal.
Důvodem pro zrušení této formy odvodu daně je nově navrhované jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Jeho prostřednictvím budou zaměstnavatelé posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejích výdělcích. Stát na oplátku nabídne zaměstnancům takzvané předvyplněné daňové přiznání.
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Ministerstvo financí se počtvrté pokouší prodat dva bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově.
Druhým českým zástupcem v Radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) vedle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) už zřejmě nebude guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Místo takzvaného alternáta by měl nově obsadit náměstek ministra financí Marek Mora.
Ministři rozdali loni na odměnách svým náměstkům a vrchním ředitelům sekcí dohromady víc než 38 milionů korun. Nejštědřejší byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která svým dvěma náměstkům vyplatila dohromady 1,5 milionu korun. Bez bonusu naopak loni byli náměstci ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), uvedl server iROZHLAS.cz, který shromáždil informace od jednotlivých resortů. Nejvíc dalo v loňském roce na odměny ministerstvo financí, nejméně ministerstvo spravedlnosti.
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta, uvedlo v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
