Zajímá nás
Ruský rozpočet vykázal za první dva měsíce letošního roku deficit 2,58 bilionu rublů (755,8 miliardy korun), zatímco ve stejném období loni skončil v přebytku 415 miliard rublů. Moskva výrazně zvýšila výdaje, zatímco příjmy kvůli nižšímu prodeji ropy a plynu klesly. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo financí.
Nová makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) počítá letos s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta.
Celkový majetek České republiky měl ke konci loňského roku hodnotu 6,59 bilionu korun a proti předchozímu roku se zvýšil o 12,8 procenta. Vyplývá to z nejnovější konsolidované účetní závěrky České republiky, o které informovalo ministerstvo financí. Majetek státu tvoří zejména stavby, pozemky, movité věci a peníze na účtech.
Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Česká bankovní asociace (ČBA) se s aktuálním návrhem ministerstva financí na zavedení daně z mimořádných zisků seznámila teprve před několika minutami. Návrh v tuto chvíli analyzujeme. Už teď lze ale předpokládat, že mimořádné zdanění bude mít dopad na hodnocení České republiky investory. Stále platí, že banky nabízejí vládě konkrétní investice ve výši minimálně 50 miliard korun, uvádí ve zprávě Česká bankovní asociace (ČNB).
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Vláda zatím nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat jen do odměn. Uvedl to po jednání s odborovými předáky řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.
Srpnové kontroly marží prodejců pohonných hmot ukázaly výrazný pokles u nafty, kde se marže přiblížila loňskému celoročnímu průměru a činí 3,60 koruny za litr. U nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se marže prodejců minulý měsíc také snížily, pokles ale nebyl tak výrazný a nynějších 4,80 koruny za litr je stále vysoko nad loňskými hodnotami. Uvedl to mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Ministerstvo podle něj nyní nepřistoupí k cenové regulaci.
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.
