„Karty nebereme“ nebo „terminál nefunguje“. Oznámení, která zákazníky spíš rozčílí než překvapí. A pro část podniků pohodlný způsob, jak si vynutit hotovost a snížit vykázané tržby. EET 2.0 má tyto praktiky omezit: narovná pravidla mezi hotovostí a kartami a přitvrdí kontrolu tam, kde byla dosud nejslabší.
Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Evidence tržeb se vrací v nové podobě. Podle šéfky financí Schillerové nebude povinná pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínos EET ministerstvo vyčíslilo až na 15 miliard korun ročně.
Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.
Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) by zrušil Národní rozpočtovou radu (NRR), ušetřily by se tak prý desítky milionů korun. Mach to řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Ministerstvo financí tento krok podle něj nechystá. Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že zrušení rady by byla katastrofa.
Česká národní banka považuje navýšení letošního plánovaného schodku státního rozpočtu za spíše kosmetické. Nebude tedy kvůli němu měnit závěry své nové prognózy, kterou její představitelé blíže představili na včerejším setkaní s analytiky. Právě v jeho rámci zaznělo i zmíněné hodnocení navýšení schodku.
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.
Česká republika zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Loni získala téměř 78 miliard korun navíc. Je to ale méně, než rok předtím. Ministryně financí Alena Schillerová slibuje přísnější dohled nad čerpáním evropských peněz.
Národní rozpočtová rada označila návrh státního rozpočtu na letošní rok za jednoznačně nezákonný. Podle jejích propočtů vláda překročila povolený deficit o desítky miliard korun a její argumentace je podle rady nejen chybná, ale i nebezpečná z hlediska dodržování rozpočtových pravidel.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.
Tvorba státního rozpočtu na rok 2026 se nachází v horké fázi. Česko nyní funguje v módu rozpočtového provizoria. V pondělí 26. ledna přinese na vládu návrh rozpočtu Alena Schillerová, ministryně financí. „Neakceptuji žádné nadpožadavky ministrů,“ říká tvrdě Schillerová.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
