Počet obyvatel České republiky se nezadržitelně blíží hodnotě jedenácti milionů. Ke konci letošního června mělo Česko přesně 10 873 553 obyvatele. To je meziročně o zhruba 114 tisíc osob více. Rozsah přírůstku obyvatelstva se však v letošním prvním pololetí citelně snížil. Zatímco loni v prvním pololetí Česku přibylo takřka 243 tisíc obyvatel, letos už to bylo jen přibližně 46 tisíc osob.
Česko je otevřená ekonomika v dynamickém světě, populace nám stárne a ekonomika dlouhodobě potřebuje nové lidi. Na trhu chybí 180 tisíc pracovníků, firmy akutně žádají stát o aktivní a koordinovanou spolupráci. Ale migrační politika je víceméně stejná posledních 25 let, rigidní, pomalá, neprůhledná. Neděláme chytrou migrační politiku, bohužel. A to podvazuje potenciál českých firem a tím rozvoj celé ekonomiky, píše ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun, z toho přímo ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí. Částka je dvacetkrát nižší, než kolik stát vyplatil na důchodech, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ti, kdo měli možnost z Ruska odjet, už to udělali, myslí si představitel organizace, která radí Rusům, jak se vyhnout službě v armádě nebo dezertovat. Ruský parlament tento týden schválil změny, které umožní doručování povolávacích rozkazů elektronicky, což vyvolalo spekulace, že nová mobilizace v Rusku je na spadnutí. Zatímco během první mobilizace na podzim se mnozí Rusové pokoušeli narychlo odjet ze země, hrozba dalšího povolávání do armády zatím masovou emigraci nevyvolala, všímá si web Rádia Svobodná Evropa.
Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí.
Válka na Ukrajině už trvá šílených devět let, a nikoli jen rok, kdy začala celoplošná agrese Ruska. Bohužel konec války zatím není na dohled, píše v komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International. „Probírají se všemožné aspekty, podle mě je nejhorší dopad na běžné lidi. Ti denně umírají, trpí pod bombardováním, převrátil se jim život naruby, mají zničená města a domy a mnozí musí před válkou prchat,“ uvádí s tím, že aktuálně je osm milionů uprchlíků v zahraničí (nejvíc v Německu a Polsku, pak v Česku), a dalších skoro 6 milionů je vnitřně vysídlených a nemůžou domů.
Zní to krutě: ničivé zemětřesení, které v pondělí zasáhlo jižní Turecko a severní Sýrii, bylo nevyhnutelné. Věda ví, že v tamním regionu velká zemětřesení byla a budou. Jenom neví, kdy k nim dojde. A kdy přijde na řadu třeba Istanbul.
Britská finanční smetánka loni pokračovala v úprku ze země. Země má zase o 1400 lidí se jměním přesahujícím milion dolarů méně. Důvodem jsou dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie v roce 2020. Počet bohatých exulantů ale loni přece jen ve srovnání s předcovidovými lety klesl, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na analýzu společnosti Henley & Partners.
Za první tři čtvrtletí letošního roku se počet obyvatel ČR zvýšil díky migraci o 10 200 na 10,527 milionu. Přirozeným způsobem podle statistiků obyvatel ČR od ledna do konce září ubylo, když počet zemřelých bylo o 11 200 více než narozených.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu mnoho Rusů opustilo svůj domov a hledalo útočiště ve světě. Míst, kde by je ve velké míře protikremelsky naladěný svět přijal, není zase tak mnoho. Ti movitější ve velkém zamířili do Dubaje, mnozí další našli konečně nové působiště i v Evropě. Do srbského Bělehradu s 1,4 miliony obyvatel jich po únorovém začátku invaze až dosud zavítalo na sto tisíc – a mnozí z nich se nyní rozhodli v Srbsku zůstat a shánějí trvalé bydliště a práci, napsal server Bloomberg.
Indonésie se rozhodla přilákat v nejisté době nové a movité obyvatele. Sází přitom na svůj největší turistický trumf, romantický ostrov Bali. Od Vánoc začne vydávat speciální víza, která umožní pobyt v zemi deset let. Ale nebude to zadarmo, vízum dostanou jen ti, kteří prokážou, že mají na účtu minimálně 130 tisíc dolarů (asi 3,2 milionu korun), uvedla agentura Bloomberg.
