Evropská unie ve středu prolomila roky trvající politickou patovou situaci a dohodla se na dohodě, která výrazně změní způsob, jakým společenství pracuje s migranty, přesouvá je po členských zemích a fakticky usnadní vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Informaci přinesl portál Politico.
Ruský prezident Vladimir Putin na setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Číně vyjádřil spokojenost s úrovní vztahů mezi Moskvou a Budapeští, uvedla agentura AFP. Putin a Orbán spolu hovořili tváří v tvář naposledy 1. února 2022, tedy tři týdny před ruskou invazí na Ukrajinu.
Itálie začala požadovat zhruba 5000 eur, tedy přibližně 120 tisíc korun, po žadatelích o azyl, kteří chtějí zůstat na svobodě během konečné fáze řízení o své žádosti. Hrozí jim umístění do detenčního zařízení CPR pokud tuto částku nezaplatí. Dekret byl vydán v oficiálním věstníku a je tudíž platný, informovala v pátek agentura ANSA. Opatření vyvolalo silnou kritiku ze strany opozice.
Úřady na italském ostrově Lampedusa vyhlásily stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrůvek obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA. Na Sicílii také odváží lodě migranty z lampeduského migračního střediska, jež má kapacitu jen několik stovek osob.
Počet obyvatel České republiky se nezadržitelně blíží hodnotě jedenácti milionů. Ke konci letošního června mělo Česko přesně 10 873 553 obyvatele. To je meziročně o zhruba 114 tisíc osob více. Rozsah přírůstku obyvatelstva se však v letošním prvním pololetí citelně snížil. Zatímco loni v prvním pololetí Česku přibylo takřka 243 tisíc obyvatel, letos už to bylo jen přibližně 46 tisíc osob.
Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších vyjednávání a summitů. Důvod? V červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které budou znamenat i novou Evropskou komisi. A jak říkají mnohé diplomatické zdroje v Bruselu, co se nestihne projednat či schválit do března 2024, úplně maximálně do dubna, to už se nestihne vůbec. A témat stále zůstává mnoho: rozšíření Evropské unie, migrace a pro Českou republiku například rovněž důležité nařízení Euro 7, které hovoří o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy.
Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německo se potýká s rekordním nedostatkem pracovníků v odvětví informačních technologií (IT). Podle agentury DPA, která se odvolává na studii Institutu německého hospodářství (IW), bylo loni v tomto odvětví po celém Německu v průměru 68 tisíc volných pracovních míst. To je nejvíc od roku 2010, kdy institut začal tento údaj sledovat.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Česko je otevřená ekonomika v dynamickém světě, populace nám stárne a ekonomika dlouhodobě potřebuje nové lidi. Na trhu chybí 180 tisíc pracovníků, firmy akutně žádají stát o aktivní a koordinovanou spolupráci. Ale migrační politika je víceméně stejná posledních 25 let, rigidní, pomalá, neprůhledná. Neděláme chytrou migrační politiku, bohužel. A to podvazuje potenciál českých firem a tím rozvoj celé ekonomiky, píše ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun, z toho přímo ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí. Částka je dvacetkrát nižší, než kolik stát vyplatil na důchodech, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
