Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Kardinálové volbou nové hlavy katolické církve překvapili. Papežem se stal u nás nepříliš známý Američan Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev. Co se názorového rozpoložení týče, jedná se o poměrně tajemnou postavu. Patrně nebude reformátorem Františkova střihu, ale nelze ho lehce zařadit ani mezi konzervativce.
Ve Vatikánu začíná konkláve. I když to katolická církev tak neprezentuje, jedná se o velkou politiku. Ostatně papež reprezentuje 1,4 miliardy katolíků po celém světě a jeho vliv sahá daleko za hranice náboženského světa. Není divu, že světoví lídři mají své favority. Málokdo to řekne tak na rovinu, jako třeba Donald Trump, ale je to tak.
Konkláve, ze kterého vzejde nová hlava katolické církve, je ostře sledovanou záležitostí po celém světě. Zajímá nejen katolíky, protože papežský vliv sahá daleko za pomyslné církevní hranice. Jméno, které zazní po vypuštění bílého dýmu, napoví, kam se bude církev ubírat. A jestli bude navazovat na reformy papeže Františka. O kom se mluví jako o „papabile“?
Zdá se, že liberální svět má nového lídra. Mark Carney a jeho Liberální strana dokázali vyhrát v předem prohraných parlamentních volbách. Nic na tom nezměnily ani hrozby a urážky ze strany Donalda Trumpa. Proč si Kanaďané zvolili právě jeho, ekonoma bez žádných zkušeností z volených funkcí?
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
V podzimních parlamentních volbách bude zajímavé sledovat boj o středové a liberální voliče. Na začátku kampaně však není vůbec jisté, jestli tu nějakou liberální stranu máme. Dosavadní naděje začíná pohlcovat atmosféra politických salonků.
Rozjíždějící kampaň před parlamentními volbami je nesnesitelně bezduchá. Na jedné straně opoziční populisté nejhrubšího zrna, na druhé zas vládní tábor, který nejspíš sám neví, proč by mu měl někdo odevzdat hlas.
Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
