Donald Trump dnešek překřtil na „den osvobození“. Nejspíš chystá další cla k sérii těch, která už svými exekutivními příkazy zavedl. Všechny mají za cíl narovnat údajně nespravedlivou obchodní politiku vůči USA a nakopnout domácí ekonomiku. Bude to fungovat? Z příkladu automobilového průmyslu je patrné, že mnohé americké firmy neskončí na straně vítězů, ale ve výčtu obětí.
Nástup Donalda Trumpa takřka ze dne na den změnil fungování mezinárodní politiky. Obětí je mnoho – a jednou z nich je NATO. Ještě nedávno velmi viditelná instituce se bude muset v novém rozdrobujícím se světě poprat o své místo.
Budoucí kanadský premiér Mark Carney chce s Donaldem Trumpem tvrdě vyjednávat. 51. státem USA se za Kanada za jeho vlády evidentně nestane. Své spoluobčany zase hodlá přesvědčit posunem těžiště liberální politiky na ekonomická témata, aby ho ve funkci ponechali déle než do letošních voleb.
Americký viceprezident J. D. Vance si na nedostatek pozornosti světových médií nemůže stěžovat. Zatímco se snaží působit mocně a rozhodně, v Bílém domě je beznadějně vedlejší postavou, a světovým lídrům demokratického světa je pro smích.
Pokud by Donald Trump zastavil vojenskou pomoc, tak by se Ukrajina dostala do velmi problematické situace. Mohla by Rusku čelit jen s pomocí evropských spojenců? Z analýzy vlivného magazínu Politico a vyjádření některých evropských lídrů vyplývá, že by se Evropa měla začít na tuto alternativu připravovat ihned, ačkoli Trump zatím o zastavení pomoci veřejně nemluví. Jeho politika však bývá nestabilní.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Elon Musk je ústřední postavou administrativy Donalda Trumpa. Voliči oběma tleskají, ale i mezi republikány se začínají ozývat hlasy, že vliv technologického podnikatele sahá až moc daleko. Někteří senátoři mají obavy, že by je Musk v příštích volbách mohl stát jejich křesla. Jakou má tedy jeho angažmá budoucnost?
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Donald Trump se často staví do role kvazi-náboženského vůdce, souběžně s tím se však dostává do konfliktů s mnoha křesťanskými představiteli a duchovními. Nyní se na stranu kritiků veřejně postavil i papež František. Výtky hlavy katolické církve už nepůjde tak jednoduše smést ze stolu.
Výzvy Donalda Trumpa, aby se Kanada připojila ke Spojeným státům, jen ukazují, jak omezené jeho představy o mezinárodní politice jsou. Nejspíš se jedná o další ze sbírky populistických hesel. Pokud by to nakonec myslel vážně, tak mu „národ neorganizovaných koček“ ještě pěkně zavaří. Oba národy totiž nejsou příliš kompatibilní.
Tisíce lidí se dnes sešly v hlavním městě Tuniska, aby ✊ protestovaly proti nespravedlnosti a represím a obviňovaly prezidenta Káise Saída z upevňování vlády jednoho muže pomocí soudnictví a policie. Protestující se oblékli do černého, aby vyjádřili hněv a smutek nad tím, co nazývají přeměnou Tuniska na vězení pod širým nebem, napsala agentura Reuters.
Světové vlády na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dosáhly kompromisní dohody. Ta 📈 zvyšuje finanční prostředky pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním, vynechává ale jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.
Konečný návrh dohody na klimatické konferenci COP30 obsahuje ztrojnásobení finančních prostředků poskytovaných rozvojovým zemím, které jim mají pomoci odolávat extrémním povětrnostním jevům, urychlení opatření v oblasti klimatu či přezkoumání obchodních bariér souvisejících s klimatickými opatřeními. Napsala to agentura AFP. V návrhu však ❌ chybí výslovná zmínka o fosilních palivech, kterou požadovala řada států, včetně evropských zemí.
Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes podle zástupců tamních zdravotnických úřadů zabily 2️⃣4️⃣ lidí a dalších 54 lidí, včetně dětí, zranily. Informuje o tom agentura AP. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké, Spojenými státy zprostředkované příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, obě strany se však navzájem viní z jeho porušování.
Evropští lídři ❌ odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě, informuje dnes agentura DPA. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Agentura Reuters píše o obavě evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by Ukrajina byla zranitelná v případě útoku.
Jediným kandidátem na premiéra vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů je předseda hnutí ANO 👴 Andrej Babiš. Vítězná strana se na tom dohodla i s koaličními partnery, řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct místopředseda ANO Karel Havlíček. Babiš podle něj splní požadavky prezidenta Petra Pavla, aby vyřešil svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert.
Brazilská policie dnes ráno zatkla exprezidenta 👨 Jaira Bolsonara, sdělili jeho právníci agentuře Reuters. Bolsonara v září soud poslal na 27 let za mříže za pokus o převrat a dosud byl kvůli svému zdravotnímu stavu v domácím vězení. Odvolání nejvyšší soud zamítl, a podle agentury AP tak Bolsonara v příštích dnech čekal nástup do vězení.
