Donald Trump dnešek překřtil na „den osvobození“. Nejspíš chystá další cla k sérii těch, která už svými exekutivními příkazy zavedl. Všechny mají za cíl narovnat údajně nespravedlivou obchodní politiku vůči USA a nakopnout domácí ekonomiku. Bude to fungovat? Z příkladu automobilového průmyslu je patrné, že mnohé americké firmy neskončí na straně vítězů, ale ve výčtu obětí.
Nástup Donalda Trumpa takřka ze dne na den změnil fungování mezinárodní politiky. Obětí je mnoho – a jednou z nich je NATO. Ještě nedávno velmi viditelná instituce se bude muset v novém rozdrobujícím se světě poprat o své místo.
Budoucí kanadský premiér Mark Carney chce s Donaldem Trumpem tvrdě vyjednávat. 51. státem USA se za Kanada za jeho vlády evidentně nestane. Své spoluobčany zase hodlá přesvědčit posunem těžiště liberální politiky na ekonomická témata, aby ho ve funkci ponechali déle než do letošních voleb.
Americký viceprezident J. D. Vance si na nedostatek pozornosti světových médií nemůže stěžovat. Zatímco se snaží působit mocně a rozhodně, v Bílém domě je beznadějně vedlejší postavou, a světovým lídrům demokratického světa je pro smích.
Pokud by Donald Trump zastavil vojenskou pomoc, tak by se Ukrajina dostala do velmi problematické situace. Mohla by Rusku čelit jen s pomocí evropských spojenců? Z analýzy vlivného magazínu Politico a vyjádření některých evropských lídrů vyplývá, že by se Evropa měla začít na tuto alternativu připravovat ihned, ačkoli Trump zatím o zastavení pomoci veřejně nemluví. Jeho politika však bývá nestabilní.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Vítěz parlamentních voleb v Německu se jeví jako předem jasný, přesto nás dnes nečeká nudné sledování výsledků. Klíčová otázka zní, zda nové rozložení Bundestagu poskytne prostor pro vznik akceschopné koalice. Jediný, kdo má odvahu Německo restartovat, je nejspíš jen lídr CDU Friedrich Merz. Dají mu k tomu voliči mandát?
Elon Musk je ústřední postavou administrativy Donalda Trumpa. Voliči oběma tleskají, ale i mezi republikány se začínají ozývat hlasy, že vliv technologického podnikatele sahá až moc daleko. Někteří senátoři mají obavy, že by je Musk v příštích volbách mohl stát jejich křesla. Jakou má tedy jeho angažmá budoucnost?
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Donald Trump se často staví do role kvazi-náboženského vůdce, souběžně s tím se však dostává do konfliktů s mnoha křesťanskými představiteli a duchovními. Nyní se na stranu kritiků veřejně postavil i papež František. Výtky hlavy katolické církve už nepůjde tak jednoduše smést ze stolu.
Výzvy Donalda Trumpa, aby se Kanada připojila ke Spojeným státům, jen ukazují, jak omezené jeho představy o mezinárodní politice jsou. Nejspíš se jedná o další ze sbírky populistických hesel. Pokud by to nakonec myslel vážně, tak mu „národ neorganizovaných koček“ ještě pěkně zavaří. Oba národy totiž nejsou příliš kompatibilní.
