Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Donald Trump dnešek překřtil na „den osvobození“. Nejspíš chystá další cla k sérii těch, která už svými exekutivními příkazy zavedl. Všechny mají za cíl narovnat údajně nespravedlivou obchodní politiku vůči USA a nakopnout domácí ekonomiku. Bude to fungovat? Z příkladu automobilového průmyslu je patrné, že mnohé americké firmy neskončí na straně vítězů, ale ve výčtu obětí.
Francouzský soud zakázal symbolu tamější krajní pravice kandidovat v příští prezidentských volbách. Ambiciózní, populistické a antiimigrační Národní sdružení rozsudek uvrhl do nejistoty. Může vůbec pomýšlet na další úspěchy bez jména Le Pen v čele? Po zvolení Donalda Trumpa i po jeho soudních třenicích se však další vývoj těžko odhaduje.
Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Londýnští řidiči kultovních černých taxíků sami sebe považují za světovou elitu, ale zájem o profesi klesá. Proč absolvovat až nesmyslně náročný test a kupovat nákladnější elektromobil, když mohou výrazně snadněji začít jezdit v barvách Uberu? Z nového průzkumu vyplývá, že za aktuálního stavu je černý taxík ohroženým druhem a do pár let bude jen položkou v historii britské metropole.
Donald Trump svými kroky i slovy zpochybňuje systém americké demokracie a dělby moci. Nejradši by se zbavil všeho, co nevyhovuje jeho politice. Ovládá administrativu i Kongres, ale na soudce zatím nedosáhne. Právě ti však jsou jednou z mála zbývajících pojistek před prezidentskou neomezenou mocí.
Nástup Donalda Trumpa takřka ze dne na den změnil fungování mezinárodní politiky. Obětí je mnoho – a jednou z nich je NATO. Ještě nedávno velmi viditelná instituce se bude muset v novém rozdrobujícím se světě poprat o své místo.
Budoucí kanadský premiér Mark Carney chce s Donaldem Trumpem tvrdě vyjednávat. 51. státem USA se za Kanada za jeho vlády evidentně nestane. Své spoluobčany zase hodlá přesvědčit posunem těžiště liberální politiky na ekonomická témata, aby ho ve funkci ponechali déle než do letošních voleb.
Americký viceprezident J. D. Vance si na nedostatek pozornosti světových médií nemůže stěžovat. Zatímco se snaží působit mocně a rozhodně, v Bílém domě je beznadějně vedlejší postavou, a světovým lídrům demokratického světa je pro smích.
Pokud by Donald Trump zastavil vojenskou pomoc, tak by se Ukrajina dostala do velmi problematické situace. Mohla by Rusku čelit jen s pomocí evropských spojenců? Z analýzy vlivného magazínu Politico a vyjádření některých evropských lídrů vyplývá, že by se Evropa měla začít na tuto alternativu připravovat ihned, ačkoli Trump zatím o zastavení pomoci veřejně nemluví. Jeho politika však bývá nestabilní.
