Jádro je mrtvé, ať žije jaderná fúze. Merz doplácí na chyby předchůdců, Německu ale vytyčil nadějný směr
Éra kancléře Friedricha Merze v Německu může brzy skončit, nelze však říct, že by za ním nic nezůstalo. Za jeho vlády přišel obrat k většímu realismu v energetice, průmyslu i inovacích. Merzův přístup se v něčem projeví až za hodně dlouho, jak ukazuje příklad jaderné fúze, nadějného energetického zdroje budoucnosti. Už dnes ale Němci rozvíjejí nový fúzní obor ekonomiky, lákají investory typu Google a nebojí se konkurovat Americe i Číně.
Křesťanskodemokratický kancléř Friedrich Merz se kvůli výsledkům posledních zemských voleb dostal pod velký politický tlak. Jeho popularita dál slábne, kritici poukazují na jeho slabiny v komunikaci. Faktem však také je, že mnoho věcí ovlivnit nemohl. Na roztříštěné politické scéně se musel uchylovat ke kompromisům a doplácel na chyby svých předchůdců. Týká se to také energetiky. Sám výstižně poznamenal, že Němci si v minulosti zvolili nejdražší způsob její transformace.
Odchod od jádra, který už na začátku tisíciletí vyhlásili sociální demokraté a Zelení, po fukušimské havárii potvrdila také kancléřka Angela Merkel z CDU. Její stranický kolega Merz toto rozhodnutí označil za velkou strategickou chybu, která dnes způsobuje nedostatek stabilních energetických zdrojů.
Atomový exit byl chybný z ekonomického, bezpečnostního i klimatického hlediska. Dovážená fosilní paliva přinášejí vyšší emise skleníkových plynů i vysoké náklady pro energetiku, což se projevuje zvláště v době válek na Ukrajině i Blízkém východě. Ani v tomto ohledu neměl Merz žádné štěstí – jeho nástup do úřadu se časově prolínal s vyhrocenými geopolitickými krizemi. A Německu (podobně jako Česku) kvůli dřívějším chybám v energetické politice nezbývá než stavět další plynové elektrárny.
Východoněmecké volby přinesly další vítězství AfD, v Berlíně uspěla Levice. Kancléř Friedrich Merz čelí po sérii neúspěchů rostoucímu tlaku a jeho straně se komplikuje cesta k vládě v dalších spolkových zemích. Otázkou zůstává, zda výsledky povedou ke změně kurzu jeho kabinetu.
Historický debakl CDU. Poprvé od roku 1949 vypadla ze zemského sněmu. Dopadne Merz jako Starmer?
Politika
Od štěpení atomů k jaderné fúzi
Potíž je v tom, že řada Němců si pořád odmítá připustit negativní důsledky naivní protijaderné ideologie. Proto se ani nepodařilo dosáhnout politické shody na restartu aspoň několika velkých atomových reaktorů. Vzhledem k proměně německé politické scény ale nelze vyloučit, že příští vlády podpoří rozvoj menších modulárních reaktorů.
Friedrich Merz loni vytyčil také dlouhodobější cíl – Spolková republika se má stát lídrem v oblasti jaderné fúze. Oproti klasické nukleární energetice, jež vychází ze štěpení atomů, fúze spočívá ve slučování atomových jader lehkých prvků – především izotopů vodíku. Advokáti fúze připomínají, že odpadnou problémy typu ukládání vyhořelého paliva nebo dovoz obohaceného uranu ze zemí jako Rusko.
Nadějný fúzní obor energetiky ještě čeká trnitá cesta, už ale vytvořila nový obor ekonomiky v globálním měřítku. Fúzní startupy přilákaly jen v prvních osmi měsících letošního roku soukromý kapitál ve výši 3,8 miliardy dolarů. V oboru se kromě veřejné podpory točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů energie i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Američtí nebo čínští vizionáři označují jadernou fúzi za jednu z nejperspektivnějších technologií budoucnosti vedle například umělé inteligence.
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
Elektřina z fúzní reakce se už prodává, i když elektrárna ještě vůbec neexistuje
Enjoy
Německo vyhlásilo cíl vybudovat první komerční fúzní elektrárnu na světě do patnácti let, což je přelomový přístup. Nikdo dnes nemůže potvrdit, že to bude opravdu možné. Uvažovat v horizontu patnácti či více let je však navzdory všem pochybám v energetice potřebné. Právě tolik času ostatně uběhlo od rozhodnutí Angely Merkel vrátit se k atomovému exitu a tento verdikt ovlivňuje evropskou energetiku dodnes. Od původního rozhodnutí sociálních demokratů a Zelených uplynulo dokonce čtvrt století.
Neskrývat vysoké ambice, které však musí být podložené reálnými aktivitami, je v současném světě alfou a omegou rozvoje moderních technologií. Jen tak je možné přitáhnout pozornost potenciálních investorů a soukromého kapitálu. Němci se vydali cestou, která už je v Americe samozřejmostí.
Skvělý výzkum, průmysl i inženýři
Spolková republika se přitom může opřít o dosavadní skvělý výzkum v oblasti jaderné fúze, průmyslovou tradici i stále „šikovné ruce“ tamních inženýrů. To všechno bude pro rozvoj nového oboru, dotažení fúze do komerčního stadia i budování celého dodavatelského řetězce budoucích reaktorů nezbytné. Francesco Sciortino, šéf společnosti Proxima Fusion, největší německé naděje v oboru, upozorňuje, že vzhledem k předchozímu výzkumu už teď nejde o potvrzování fyzikálních principů. Proxima se dostala do další fáze, kdy bude nutné ukázat, že fúzní energie může být dostatečně levná a budování fúzních elektráren dostatečně rychlé.
Jaderný reaktor společnosti TerraPower, kterou založil podnikatel a filantrop Bill Gates, už „vyrůstá“ v americkém Wyomingu a nejspíš se stane jedním z nejpokročilejších na světě. Gatesovy vize nabývají reálných rozměrů – rodí se reaktor Natrium s úložištěm, které ideálně pasují do éry obnovitelných zdrojů. Zlomovým bodem se stal letošní srpen, kdy se v projektu Natrium silně „zaháčkovala“ skupina Hyundai. Americký jaderný boom spolupráci s Korejci nutně potřebuje.
Bill Gates buduje moderní jaderný reaktor pro éru obnovitelných zdrojů. A ví, že bez Korejců to nejde
Zprávy z firem
Ve stínu zpráv o problémech německé ekonomiky a zvláště automobilového průmyslu zaniká, že Spolková republika má v hospodářských inovacích silný potenciál. USA a Čína dnes dominují nástupu spousty nových technologií včetně umělé inteligence, designu polovodičových čipů, autonomního řízení v dopravě, vojenských nebo kosmických aplikací. Dotažení podobných inovací do komerční podoby trvá desítky let. Zpráva, že Německo nebo Evropa jako celek vyvíjejí značné úsilí, aby konkurovaly v podobně náročném oboru jaderné fúze oběma velmocem, je sama o sobě povzbuzující.
Německá „Silicon Valley“
Prostředí fúzních startupů v Mnichově nebo Darmstadtu se dnes v mnohém podobá americkému Silicon Valley. V bavorské metropoli sídlí zmiňovaná společnost Proxima Fusion. Vznikla jako spin-off Institutu Maxe Plancka pro plazmovou fyziku a navazuje na výsledky, které se podařilo shromáždit díky výzkumnému fúznímu reaktoru, takzvanému stellarátoru, Wendelstein 7-X.
Německo je ve vývoji stellarátorové fúze světovou jedničkou. Stellarátory jsou v mnohém podobné rozšířenějšímu typu fúzních zařízení, tokamakům. Oba typy spoléhají na obří magnety, které v reaktoru udržují vodíkové plazma (čtvrté skupenství hmoty) za extrémně vysokých teplot. Přibližují se tak prostředí na Slunci, kterým se strůjci pozemské fúze inspirují. Stellarátory je vzhledem k jejich nepravidelnému tvaru podstatně náročnější vybudovat, oproti tokamakům ale mají mít velkou výhodu spojenou právě s jejich specifickou konstrukcí – skrz plazma nemusí protékat elektrický proud a výroba energie tak bude plynulejší, bez jakýchkoliv přerušení. Není vyloučeno, že sázka na stellarátory se Němcům vyplatí, i když více peněz jde zatím v Americe a Číně na tokamaky.
Když Rockefellerova nadace před několika dny společně se svými partnery z řad dalších světových donátorů oznámila vznik Globální koalice pro jadernou filantropii, symbolicky završila přechod od svých „fosilních kořenů“ k nízkoemisní energetice. John D. Rockefeller proslul před více než sto lety jako ropný magnát, nejbohatší muž světa a zakladatel proslulé nadace, která své aktivity financovala díky ziskům z „černého zlata“. V roce 2020 řekla definitivní „goodbye“ fosilním palivům, zaměřila se na podporu obnovitelných zdrojů a nyní se jasně přihlásila k rozvoji jaderné energetiky.
Rockefeller, filantropie a jaderná energetika – patří to k sobě? Dnes už ano
Názory
K početným investorům do Proximy se letos v létě přidal také Google. Americký BigTech už delší dobu nabízí peníze a různé formy spolupráce fúzním startupům ve Spojených státech a není náhodou, že jeho pozornost zamířila také do Německa. Mezi další investory mnichovské společnosti patří energetická skupina RWE nebo různé fondy venture kapitálu. V posledních třech letech tak Proxima „nashromáždila“ zhruba 750 milionů dolarů.
Právě Proxima ukazuje, že rozvoj fúzního oboru ekonomiky není záležitostí vzdálené budoucnosti. Podle jedné z posledních zpráv se například dohodla se zemskou vládou Dolního Saska na vzniku prvního evropského zařízení pro výrobu vysokoteplotních supravodivých pásků, ze kterých se budují zmiňované obří magnety ve fúzních reaktorech. Podobná výroba byla zatím doménou Asie.
Francesco Sciortino vidí v rozvoji Proximy a celého navazujícího oboru důkaz, že Evropa dokáže nejen vynalézat průlomové technologie, ale také kolem nich buduje globálně konkurenceschopné firmy.
Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Vyschlý Dunaj varuje Evropu. Jaderná renesance naráží na nedostatek vody
Názory
Od magnetů k laserům
Stellarátorová fúze není jediným německým „želízkem v ohni“. Němci se zaměřují také na laserovou fúzi – tedy obor, do něhož zapojují tamní silně rozvinuté odvětví optiky a fotoniky. Oproti magnetické fúzi se v tomto případě ke slučování jader využívá soustava vysoce výkonných laserů.
Pozoruhodného světového prvenství dosáhl v tomto oboru startup z Darmstadtu Focused Energy, který vznikl jako spin-off tamní technické univerzity. V investičním kole Series A, kdy po počátečních (seed) investicích do hry obvykle vstupuje vyššími finančními částkami venture kapitál, dokázala společnost Focused Energy nalákat celkem 240 milionů dolarů. V rámci Series A je tato celková investice nejvyšší, jaké se zatím podařilo v globálním oboru jaderné fúze docílit. Kromě fondů venture kapitálu se opět zapojila i společnost RWE.
Rozvoj jaderné fúze v Německu povzbuzuje tamní inovační prostředí, ve kterém se daří propojovat výzkum a průmysl. Přináší nové vývozní příležitosti pro zemi, která se obává o svou pozici exportního lídra, a také vytváří nový rámec pro partnerství veřejného a soukromého sektoru. Když vláda Friedricha Merze loni přislíbila na podporu fúze zhruba dvě miliardy dolarů (1,7 miliardy eur), bezpochyby tím povzbudila i letošní investice Googlu a dalších investorů. Především tím ukázala, že Německo myslí svou ambici držet krok s Amerikou a Čínou vážně. Zatímco klasická jaderná energetika ve Spolkové republice podněcovala neustálé spory, jaderná fúze by snad mohla mít v budoucnu podporu napříč širším politickým spektrem.
Další texty ze seriálu Energie a politika Jana Žižky
Němci před lety zahájili velkou energetickou přeměnu odchodem od jádra a také kancléř Friedrich Merz uznává, že to byla strategická chyba. Následuje útlum uhlí. Stabilní elektrárny jsou však stále potřeba. V Berlíně rozhodli, že si koupí čas budováním plynových zdrojů, které později přejdou na zelený vodík. Jenže vodíkové technologie jsou v nedohlednu a plynové plány se výrazně redukují.
Německo se trápí s energetikou. Jádro už nepomůže, sázka na plyn selhává, vodík je v nedohlednu
Názory
