Maďaři staví na Dunaji nouzovou hráz. Potopili kvůli tomu dva 80metrové čluny
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
Dunaj je kvůli extrémnímu suchu tak nízko, že ohrožuje provoz jediné maďarské jaderné elektrárny Paks. Úřady proto sáhly k neobvyklému řešení: do řeky kontrolovaně ponořují dva 80metrové nákladní čluny a budují podvodní kamennou bariéru. Cílem je zpomalit proud a zvednout hladinu u místa, odkud elektrárna čerpá vodu pro chlazení. Úplné odstavení Paksu by Maďarsko stálo nejméně 50 miliard forintů měsíčně, tedy asi 3,3 miliardy korun, píše Bloomberg.
Nejde o potápění lodí tak, jak si ho člověk běžně představí. Dva velké nákladní čluny mají posloužit jako provizorní podvodní překážka. Každý z nich měří zhruba 80 metrů a Maďaři je u jaderné elektrárny Paks kontrolovaně ponořují tak, aby částečně přehradily tok Dunaje. Voda se díky tomu před překážkou mírně vzdouvá a u čerpadel elektrárny má její hladina krátkodobě stoupnout asi o 20 centimetrů, píše Reuters.
Je to nouzový způsob, jak elektrárně koupit čas.
Sucho v Německu už není jen problém přírody, ale i ekonomiky. Nízká hladina Rýna, Dunaje a Labe omezuje nákladní dopravu a podle ekonoma Thila Schäfera může letos ubrat německému růstu až 0,4 procentního bodu. Křehké oživení největší evropské ekonomiky by se tak mohlo znovu změnit ve stagnaci.
Rýn, Dunaj i Labe trápí sucho. Německá ekonomika za to může zaplatit
Money
K člunům přibydou tisíce tun kamene
Maďaři současně pracují na podstatně větší podvodní bariéře zabudované do dna Dunaje. Ta má zpomalit proudění a zvýšit množství vody dostupné pro chlazení elektrárny.
Podle Bloombergu mělo jen během soboty na místo dorazit přibližně pět tisíc tun kamene. Dlouhodobější konstrukce na dně řeky by podle Reuters měla být schopna zvýšit hladinu až přibližně o jeden metr. Její vybudování ale zabere několik týdnů.
První efekt mimořádných zásahů už je podle maďarského premiéra Petera Magyara vidět. Hladina vody u čerpací stanice Paksu se v sobotu zvýšila přibližně o jeden centimetr.
Dunaj, jedna z nejdůležitějších evropských řek, se na řadě míst mění v mělký tok plný písčitých mělčin. Lodě nemohou plout s plným nákladem, trajekty stojí, rybáři mluví o nejhorším suchu za desítky let a v Budapešti klesla hladina na nejnižší úroveň od začátku měření. Podle agentury AFP sucho ochromuje dopravu od Slovenska přes Maďarsko až po Rumunsko a Bulharsko – a rychlá úleva není v dohledu.
„Za dva roky to přejdeme pěšky.“ Dunaj trápí historické sucho
Money
Paks jede jen na čtvrtinu výkonu
Důvodem neobvyklé operace je kombinace dlouhotrvajícího sucha a vln veder, které srazily hladinu Dunaje na mimořádně nízké hodnoty. Paks přitom říční vodu potřebuje k chlazení svých reaktorů. Elektrárna, která běžně zajišťuje kolem 40 procent maďarské výroby elektřiny, nyní podle Bloombergu vyrábí jen 485 megawattů. To odpovídá zhruba čtvrtině její téměř dvougigawattové kapacity.
A stále není vyhráno. Dunaj má podle předpovědí znovu klesat. Pokud by hladina překročila další kritickou mez, Maďaři by museli odstavit jednu ze dvou zbývajících provozovaných turbín. Ještě větší pokles by mohl vést k úplnému zastavení elektrárny.
Měsíc bez Paksu by stál miliardy
Odstavení elektrárny by pro Maďarsko znamenalo nejen technický, ale především ekonomický problém. Země by musela zejména ve večerních hodinách dovážet více elektřiny ze zahraničí.
Premiér Magyar odhaduje, že každý měsíc mimo provoz by Paks stál Maďarsko nejméně 50 miliard forintů, tedy zhruba 3.3 miliardy korun. Do částky přitom nejsou započítány případné ztráty firem způsobené napjatější situací na trhu s elektřinou.
Proto teď dává smysl i řešení, které na první pohled působí poněkud bizarně: obětovat dva obří nákladní čluny, aby bylo kolem jaderné elektrárny o pár desítek centimetrů vody více.
Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Vyschlý Dunaj varuje Evropu. Jaderná renesance naráží na nedostatek vody
Názory
Rumunsko už svou elektrárnu odstavilo
Maďarsko navíc velmi dobře vidí, co může následovat, pokud nouzová opatření nezaberou.
Nízká hladina Dunaje už tento týden donutila Rumunsko odstavit oba reaktory jaderné elektrárny Cernavodă. Ani tam nepomohly mimořádné zásahy do toku, které zahrnovaly mimo jiné ponořování člunů naplněných kamením a přesměrovávání vody.
Extrémní sucho tak připomíná jednu méně nápadnou slabinu jaderné energetiky. Reaktory sice nejsou závislé na tom, zda svítí slunce nebo fouká vítr, jejich provoz ale může ohrozit nedostatek vody potřebné k chlazení. Letošní situace na Dunaji už k výraznému omezení jaderné výroby donutila dvě země regionu.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
ČEZ míří z burzy, Westinghouse na burzu. Provozovatelé jádra v USA už na ní jsou
Zprávy z firem
