Bill Gates buduje moderní jaderný reaktor pro éru obnovitelných zdrojů. A ví, že bez Korejců to nejde
Jaderný reaktor společnosti TerraPower, kterou založil podnikatel a filantrop Bill Gates, už „vyrůstá“ v americkém Wyomingu a nejspíš se stane jedním z nejpokročilejších na světě. Gatesovy vize nabývají reálných rozměrů – rodí se reaktor Natrium s úložištěm, které ideálně pasují do éry obnovitelných zdrojů. Zlomovým bodem se stal letošní srpen, kdy se v projektu Natrium silně „zaháčkovala“ skupina Hyundai. Americký jaderný boom spolupráci s Korejci nutně potřebuje.
Americký vědec a podnikatel Nathan Myhrvold se před dvaceti lety společně s někdejším zakladatelem Microsoftu Billem Gatesem zamýšlel nad energetickými potřebami lidstva ve 21. století. Došli k závěru, že energetické úspory i rozvoj obnovitelných zdrojů jsou skvělými trendy, ale samy o sobě nestačí. Nathan Myhrvold, který předtím také působil v Microsoftu, upozorňoval, že jaderná energetika ztratila svého inovačního ducha. Gates a Myhrvold založili společnost TerraPower, jež se do rozvoje inovativních jaderných technologií pustila.
„Podařilo se nám dát dohromady jedny z nejlepších mozků, jaderné fyziky a programátory a společně jsme vytvořili model jaderného reaktoru příští generace,“ napsal později Gates ve své knize Jak zabránit klimatické katastrofě.
Reaktor Natrium má být vyvrcholením dosavadního úsilí. Vrací se k technologii sodíkových reaktorů, známé z počátků éry jaderné energetiky v polovině minulého století. Tady se nabízí paralela – podobně jako elektromobily se kdysi staly „slepou uličkou“ a dnes se vrací na výsluní, představují naději pro světovou energetiku také reaktory chlazené tekutým sodíkem. Osm reaktorů Natrium si už objednala společnost Meta (dříve Facebook) a rýsují se další možnosti jejich nasazení.
Americký prezident Donald Trump si nemohl vybrat méně vhodný moment. Ohlášená dohoda se Saúdskou Arábií o rozvoji jaderné energetiky vyvolává v době pokračující války na Blízkém východě oprávněné obavy. Korunní princ Muhammad bin Salmán v minulosti nevyloučil snahu získat jadernou zbraň. Hrozí další sváry v regionu, který pořád silně ovlivňuje světový trh s ropou a plynem.
Elektrárny nebo bomby? Trumpova dohoda se Saúdy přináší nové hrozby nejen pro Blízký východ
Názory
Nynější podstatně modernější technologii Natria vyvinula TerraPower společně s americko-japonskou společností GE Hitachi. Kromě samotného reaktoru se také počítá s úložištěm energie, kterým je obrovská nádrž s roztavenými solemi, jež absorbují přebytečné teplo. Díky úložišti by měl Natrium při výrobě elektřiny v případě potřeby navyšovat výkon z 345 až na 500 megawattů. Sodíkové reaktory přitom na rozdíl od jiných reaktorů 4. generace mají mnohem blíže k realitě. Rusové totiž tuto vývojovou cestu nezavrhli a provozují tyto zdroje v Bělojarské jaderné elektrárně.
„Gatesův reaktor“ Natrium by měl být spuštěn do komerčního provozu v roce 2031, u jaderných projektů, zvláště takto revolučních designů, však nikdy není možné vyloučit zpoždění. Zapojení Korejců, kteří patří k nejzkušenějším a nejschopnějším stavitelům jaderných elektráren, je ale v tomto ohledu dobrou zprávou.
Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie. 
K energii bez limitů je ještě daleko. Ale peníze už proudí
Money
Jádro, které patří k solárům a větrníkům
Koncept reaktoru s úložištěm ideálně zapadá do Gatesových dlouhodobých vizí. Jeden z nejznámějších podnikatelů historie, který se pustil do důkladného studia klimatické změny, chce odstraňovat překážky, jež brání dokonalému využití obnovitelných zdrojů. Přenosová síť elektřiny potřebuje v době solárů a větrníků vyvažující stabilní zdroje, a to zvláště v oblastech s rozsáhlou průmyslovou výrobou nebo datovými centry. Jádro nabízí prakticky jedinou nízkoemisní variantu takové symbiózy s obnovitelnými zdroji.
Skeptici v minulosti často tvrdili, že atomové elektrárny se k proměnlivému slunci a větru nehodí, protože nejsou flexibilní a nedokážou pružně přizpůsobovat svůj výkon. Developeři nových reaktorů postupně parametry takové flexibility vylepšují. Bill Gates se společně s dalšími „mozky“ TerraPower ale rozhodl jít jinou cestou – cestou reaktoru, který reaktoru pořád pojede na plný výkon a přebytečnou energii uloží pro období, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká.
Tradiční představa o úložištích spočívá v myšlence, že se do nich ukládá přebytečná energie v době, kdy jí soláry a větrníky při příznivém počasí vyrábějí více, než je v dané chvíli třeba. A často se předpokládá, že jiné zdroje energie se v těchto situacích musí přizpůsobit a svůj výkon omezit.
Směr, kterým se vydala TerraPower, ale dává větší smysl. Mimo jiné realisticky vychází z předpokladu, že budování jaderných zdrojů je velmi drahé, ale pořád pro stabilitu sítě potřebné. Podle řady analýz by ostatně energetická soustava postavená pouze na obnovitelných zdrojích (kdyby to vůbec bylo teoreticky možné) vyšla vzhledem k potřebě dalších investic do jejího přizpůsobení celkově dráž, než když bude zahrnovat také stabilní jádro. A pokud je nutné drahé atomové reaktory stavět, nemá smysl jejich rentabilitu ohrožovat přílišným omezováním výroby. Proto dává logiku úložiště přímo u jaderného zdroje.
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie. 
Atomový comeback Ameriky. USA opět dobývají Evropu v jaderné energetice
Money
TerraPower naznačuje možné řešení, kterým by se měli tvůrci energetických politik zabývat například i v plánech budoucího vodíkového hospodářství, i když asi hodně vzdáleného. Atraktivita vodíku spočívá v tom, že nabízí dlouhodobější ukládání energie než stávající baterie. Při výrobě čistého vodíku je přitom možné také využívat (tedy „ukládat“) elektřinu z různých atomových reaktorů a nejenom tu z obnovitelných zdrojů.
Od Číňanů ke Korejcům
Dvacetiletá cesta TerraPower byla klikatá, jak se dá u startupů s podobnými přelomovými technologiemi v komplexním energetickém oboru předpokládat. Společnost zpočátku věnovala velké úsilí jinému typu reaktoru s postupnou vlnou (traveling-wave reactor). Bill Gates však měl zjevně pocit, že více pochopení pro tento projekt našel v Číně než v Americe a rozhodl se vybudovat jeho prototyp právě v asijské zemi.
Čínské plány měly svou logiku. Za amerického prezidenta Baracka Obamy dokonce Washington a Peking vytvořily na mezinárodních fórech tandem, který byl tahounem návrhů, jak čelit klimatické změně. Bylo jasné, že Čína věnuje nízkoemisním technologiím obrovskou pozornost, což se jí později z hlediska rozvoje tamní ekonomiky bezesporu vyplatilo. Plánům TerraPower v Asii však učinila přítrž první administrativa Donalda Trumpa. Gates se stal terčem kritiky, že rozvíjí moderní technologie v Číně, nikoliv „domovských“ Spojených státech. Místo „čínského dobrodružství“ tak dnes TerraPower sází na zmiňovaný projekt Natrium v USA.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie
Money
Původní výběr Číny měl i další logiku. Zatímco Západ v posledních desetiletích ve výstavbě jaderných elektráren zaostával, své schopnosti v tomto oboru dokázala rozvíjet především východní Asie. Bez nějaké formy spolupráce s Asiaty je těžké si představit ohlašovaný jaderný boom v Evropě i Americe. Zástupci francouzské EDF se paradoxně jezdí právě do Číny učit, jak se dají stavět atomové reaktory bez velkých časových průtahů a navyšování rozpočtu.
Bez Soulu ani ránu?
Pro Ameriku se ale v době vypjatého velmocenského soupeření s Čínou stal klíčovým jiný východoasijský partner – Jižní Korea. V roce 2022 do TerraPower poprvé investovaly korejské loděnice HD Hyundai a svou kapitálovou podporu navýšily i v rámci loňského investičního kola, podobně jako sám Bill Gates. S dalšími financemi se přidala i přední americká polovodičová firma Nvidia a letos i korejská KHNP. Zapojení Hyundai má jasnou logiku – tato skupina získává zakázky, které se týkají velkých dílů reaktorů, což potvrdila i jedna ze srpnových dohod, u nichž byl osobně i Bill Gates.
Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
I ta sladká Belgie. Německo obkličují projaderné země
Politika
Další srpnová dohoda stanovila, že finálním dodavatelem, takzvaným kontraktorem EPC (Engineering, Procurement, Construction) pro dalších osm reaktorů Natrium bude společnost Hyundai Engineering & Construction. V prvním projektu, který se teď realizuje ve Wyomingu, tuto úlohu zatím plní americký Bechtel.
Korejské loděnice mají nejen silné know-how v těžkém strojírenství, které se hodí i pro jadernou energetiku, ale také velké ambice v oblasti atomových pohonů lodí. Díky partnerství s TerraPower můžou Korejci získat další znalosti v oblasti pokročilých technologií i významné partnery. Jaderné pohony lodí mají podle vizionářů podobně velkou budoucnost jako pokročilé atomové reaktory pro energetiku.
Podstatu dohod s Korejci vystihl nynější výkonný šéf TerraPower Chris Levesque. Američané nabízejí špičkovou technologii, zatímco korejské firmy schopnost vyrábět velké komponenty, stavět reaktory a také je provozovat. Tedy přesně to, v čem Američané historicky zaostali. Sám Chris Levesque získal svůj zápal pro jádro jako kluk, když sledoval, jak ekologičtí aktivisté brzdí projekt jaderné elektrárny ve státě New Hampshire, kde tehdy žil. Nyní Levesque říká, že srpnové dohody s Korejci jsou skutečným přelomem pro projekt Natrium.
Dukovany vstupují do další fáze příprav na svoji jadernou budoucnost. Dvacet čtyři českých odborníků se v Soulu školí v práci s palivem pro plánované bloky APR1000, které má dodat jihokorejská společnost KEPCO Nuclear Fuel. První z nových bloků by měl začít palivo využívat v roce 2036.
Jaderná škola pro Dukovany. Čeští experti v Soulu ladí palivo pro nové bloky
Zprávy z firem
Naštvaný Trump a přemýšliví Korejci
Jistou paralelu se zapojením Korejců je možné hledat například i u chystaných staveb velkých jaderných reaktorů Westinghouse v Evropě. U prvního polského projektu Westinghouse sází také na partnerství s Bechtelem, pro další výstavbu už se ale domlouvá s korejskými firmami. Korejci se mají do značné míry postarat také o jaderný boom v samotných USA. Trumpova administrativa podmínila poslední obchodní dohodu se Soulem tím, že Jižní Korea investuje do americké energetiky, loděnic a dalších oborů 350 miliard dolarů.
Podle posledních informací je Donald Trump naštvaný, že se tyto investice realizují pomalu. Korejci si pravděpodobně „příliš dlouho“ lámou hlavu s tím, jak zmíněné finance vynaložit opravdu účelně. Možná i proto nedávno americký prezident mluvil o svém přátelství se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a zasadil se o omezení a zkrácení amerického vojenského cvičení s Jižní Koreou.
Na konci srpna se objevily spekulace, podle nichž Trumpova administrativa nabídla korejské vládě, aby společně s ní nabyla i podíl v samotném Westinghousu. Korejské ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky tyto zprávy oficiálně popřelo. Otázkou zůstává, jestli na tomto šprochu nebylo pravdy trochu. Nabízí se úvaha, že Korejcům by se takový podíl hodit mohl, kdyby například odstranil limity pro expanzi jejich vlastních firem na světových trzích. Omezení vyplývají z uzavřené dohody o narovnání sporu o duševní vlastnictví s Westinghousem, jejich odstranění ale asi není reálné. A v Soulu spíš může vznikat obava, že by se kvůli podílu ve Westinghousu museli Američanům více podřídit.
Dohody Korejců s Gatesovou TerraPower jsou „úplně jiné kafe“ a zřejmě přinesou velké výhody oběma stranám.
Seriál Energie a politika Jana Žižky
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
