Zajímá nás
Francouzi už mají jasno. Zestátnění jedné z největších energetických společností v Evropě, francouzské EDF, je vyjde na necelých 10 miliard eur. Nabídka na převzetí všech zbývajících 16 procent akcií, které ještě francouzská vláda nevlastní, už leží regulačním orgánům na stole.
2 procenta. Tolik plynu by podle německého ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka ušetřilo zachování tří jaderných elektráren. Habeck ale připouští, že by mohla zůstat zachována jedna jaderka v Bavorsku.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval, napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Ekonomiku EDF válcují omezení cen elektřiny nařízené vládou, které má ochránit spotřebitele před prudkým růstem cen energií. EDF tak musí nakupovat elektřinu na trhu za rekordně vysoké ceny a prodávat ji levně konkurentům.
Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.
Jaroslav Strnad sice už není některými tuzemskými médii řazen mezi české miliardáře, protože před čtyřmi lety předal zbrojní impérium CSG, které vybudoval, svému synovi Michalovi. Ten se tím vyšvihl mezi nejbohatší Čechy. Otec Jaroslav však neztrácí chuť dál přebírat perspektivní české firmy v potížích. Nyní dokončuje převzetí třebíčské společnosti MICo. Mezi miliardáře jistě dál patří.
Britská vláda investuje 120 milionů dolarů na rozvoj jaderné energii, která se podle dokumentu odsouhlaseného minulý měsíc stala jedním z hlavních pilířů energetické nezávislosti země, upozorňuje server agentury Bloomberg.
Rusové se na projektu výstavby finské jaderné elektrárny Hanhikivi už podílet nebudou. Rozhodlo o tom konsorcium Fennovoima, které zrušilo smlouvu s ruskou státní společností Rosatom. Konsorcium, které z většiny vlastní finské státní energetické a průmyslové podniky, poukázalo na rizika spojená s válkou na Ukrajině.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena hodlá investovat šest miliard dolarů (136 miliard korun) na záchranu jaderných elektráren, kterým hrozí zavření. Americké vedení zdůvodňuje rozhodnutí potřebou nadále využívat jadernou energii jako bezuhlíkový zdroj energie v zájmu boje proti klimatickým změnám.
Energetický gigant ČEZ zahájil tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. První nabídky od tří uchazečů by měl obdržet do konce listopadu. Začít stavět se má v roce 2029, hotovo by mělo být v roce 2036.
Za hlavní potenciální rizika pro společnost ČEZ kvůli ruské invazi na Ukrajinu lze považovat zejména dopady situace a uvalených sankcí na zajištění dodávek jaderného paliva pro české jaderné elektrárny, zajištění údržby výrobních zařízení, zajištění nákupu plynu pro koncové zákazníky a plnění závazků obchodních společností z titulu uzavřených komoditních kontraktů. Skupina ČEZ jako subjekt kritické infrastruktury přijala veškerá bezpečnostní opatření, řekl předseda představenstva Daniel Beneš.
