ČEZ míří z burzy, Westinghouse na burzu. Provozovatelé jádra v USA už na ní jsou
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
Jaderná energetika se stala už před lety záminkou pro požadavky zestátnit ČEZ ze sta procent. Část minoritních akcionářů dávala hlasitě najevo, že se nechce podílet na riskantních atomových projektech. Dnes přichází z Ameriky jiný trend. Jádro investory přitahuje. Na burzu míří i Westinghouse, který ohlašuje velké „atomové ambice“. A stávající provozovatelé reaktorů se investorům svými jadernými aktivy chlubí.
Lídrem části minoritních akcionářů ČEZ, kteří lobbovali za stoprocentní zestátnění energetické firmy, se stal Michal Šnobr. V lednu 2020 v článku pro Forbes označoval tehdejší plány rozšířit jadernou elektrárnu v Dukovanech za „zatěžování beder soukromých investorů prokazatelně nerentabilní investicí“. Ze zestátněného ČEZ dokonce navrhoval udělat ministerstvo energetiky a menšinové akcionáře vyplatit.
Dnes se zdá, že by Šnobr mohl korunovat své úsilí o „nacionalizaci“ ČEZ úspěchem a je to dost paradoxní – dukovanský projekt nových zdrojů se mezitím oddělil do samostatné společnosti Elektrárna Dukovany II. Málokdo asi pochybuje o tom, že skutečným cílem bylo, aby se minoritním akcionářům podařilo stávající podíly v ČEZ dobře zhodnotit, ať už se to zdůvodní jakýmikoliv argumenty. Proto si Michala Šnobra zřejmě část veřejnosti pamatuje spíše jako odpůrce zestátnění firmy za vlády Petra Fialy, kdy se zdálo, že by stát mohl menšinové vlastníky „oškubat“.
Americký prezident Donald Trump si nemohl vybrat méně vhodný moment. Ohlášená dohoda se Saúdskou Arábií o rozvoji jaderné energetiky vyvolává v době pokračující války na Blízkém východě oprávněné obavy. Korunní princ Muhammad bin Salmán v minulosti nevyloučil snahu získat jadernou zbraň. Hrozí další sváry v regionu, který pořád silně ovlivňuje světový trh s ropou a plynem.
Elektrárny nebo bomby? Trumpova dohoda se Saúdy přináší nové hrozby nejen pro Blízký východ
Názory
A najednou ten Westinghouse…
Česko nejspíš nikdy nebude „jako Amerika“, přesto vždy dávalo smysl sledovat tamní trendy. Westinghouse ohlásil záměr vstoupit na burzu v USA a využil možnosti zatím neinformovat o detailech chystané emise akcií. Zároveň se snaží přilákat pozornost tvrzením, že se mu rýsují potenciální projekty 91 reaktorů po celém světě pro příští desítky let. Všem investorům musí být jasné, že naplnit tuto „cifru“ je nereálné.
Klíčová však bude vize výstavby deseti reaktorů v USA v hodnotě minimálně 80 miliard dolarů. Potvrdila ji dohoda o strategickém partnerství mezi washingtonskou administrativou, Westinghousem a jeho kanadskými vlastníky, kterými jsou finanční skupina Brookfield a těžař uranu Cameco. Vláda hodlá všemožně pomáhat odstraňováním překážek v regulaci nebo například financováním dodavatelského řetězce. Amerika může být pro Česko vzorem i v tom, jak se stará právě o rozvoj lokálních dodavatelských firem, jež v budoucích jaderných projektech sehrají klíčovou roli.
Výhodou investic do jaderné energetiky v USA je mimo jiné skutečnost, že se těší přízni v celém politickém spektru. (V Česku je tato přízeň dlouhodobě ještě vyšší.) Preference pro fosilní i obnovitelné zdroje se v Americe mění podle toho, kdo zrovna vítězí v prezidentských volbách. Jádro zcela vyhovuje představám o bezemisní energetice i potřebě budování elektráren, které nejsou závislé na momentálním počasí.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Lekce od Putina i Trumpa: Evropa musí urychleně omezovat dovoz plynu
Názory
Investoři se vezou na „projaderné vlně“
Jaderná energetika se pro investory stává lákavým soustem také díky rozvoji umělé inteligence a potřebě uspokojovat poptávku datových center po elektřině. Atomovými ambicemi a aktivy se chlubí všichni – od stavitelů atomových zdrojů přes jejich provozovatele až po startupy, které vyvíjejí nukleární technologie budoucnosti. Všechny tyto segmenty lákají rozdílné typu investorů. Investice do pokročilého reaktoru příští generace znamená velmi rizikovou investici, na jejíž výsledky bude nutné dlouho čekat, ale pak může být královsky odměněna. Westinghouse se může vézt na celkové „projaderné vlně“, zároveň ale nabízí šanci konzervativnějším investorům.
Zájem o akcie jaderných společností nejspíš bude kolísat, stejně jako o cenné papíry AI firem. Pokud se vytvoří AI bublina a následně splaskne, ovlivní to také investice do atomové energetiky. Dlouhodobý trend se však zdá být jasný – boom čeká jak AI, tak stabilní a bezemisní atomovou produkci elektřiny.
Westinghouse se každopádně může pochlubit reálným byznysem. Zatímco ve výstavbě reaktorů si pozorovatelé spojují americkou firmu spíše s různými krachy, základem pro její byznys jsou služby pro stávající jaderné elektrárny a dodávky paliva. Díky Westinghousu se ostatně zrodila technologie tlakovodních reaktorů, první z nich firma dodala v roce 1957 v Pennsylvánii.
Tlakovodní reaktory dnes ve světě dominují a služby pro ně udržovaly Westinghouse při životě, i když kvůli nepovedené stavbě nových reaktorů musel projít bankrotovou procedurou v USA. To si dobře uvědomili finanční investoři z Brookfield Business Partners, kteří americkou firmu po bankrotu v roce 2018 převzali a mnohonásobě zvýšili její hodnotu. Dnešní vyhlídky na stavbu dalších reaktorů jsou bonusem, se kterým původně asi ani příliš nepočítali. Nyní jsou vlastníky Westinghousu z 51 % Brookfield Renewable Partners a 49 % ovládá Cameco.
Investory láká i „staré jádro“
Svým jaderným byznysem se investorům chlubí také americké elektrárenské společnosti typu českého ČEZ. Atomové reaktory kromě dalších zdrojů provozují například Duke Energy nebo Vistra a největší jadernou flotilou v USA disponuje firma Constellation, jejíž akcie se obchodují na burzovním trhu Nasdaq. Velkým lákadlem pro zájemce o tyto cenné papíry jsou dohody Constellation o dodávkách energie s technologickými i dalšími firmami typu maloobchodního řetězce Walmart, díky nimž se elektrárenská firma snaží využít svou stávající atomovou kapacitu.
Constellation se dokonce dohodla s Microsoftem na restartu jednoho z reaktorů proslulé jaderné elektrárny Three Mile Island, která vstoupila do historie havárií v roce 1979. Ta se ale týkala jiného reaktoru.
Atraktivita burzy pro firmy spojené s energetikou se netýká pouze Ameriky. Investoři mají možnost obchodovat s investicemi kanadské Cameco, mateřské společnosti Westinghousu, která dnes získává sympatie celým řetězcem od těžby uranu po projekty nových reaktorů. Na burze je korejské Kepco, matka KHNP, nebo japonské firmy jako Hitachi a Mitsubishi Heavy Industries.
Také ČEZ by se místo stahování z burzy mohl potenciálním soukromým investorům chlubit svými jadernými aktivy, ať už jde o staré reaktory, jež dnes snášejí „zlatá vejce“ a jejichž provoz hodlá ČEZ prodloužit na 80 let, prestižní strojírenskou dceřinou firmu Škoda JS nebo majoritní podíl ve vývojově-inženýringové firmě ÚJV Řež (dříve Ústav jaderného výzkumu). Tím spíše, že nejrizikovější výstavba nových jaderných zdrojů už byla převedena jinam.
Po desetiletích amerického zaostávání za Čínou a Ruskem v jaderné energetice mohl mít prezident Donald Trump v den 250. výročí USA důvod ke spokojenosti. Americké startupy splnily, ba překročily jeho plán a ke 4. červenci mohly prezentovat čtyři případy prototypů mikroreaktorů, které dosáhly udržitelné štěpné reakce. Gratuloval i šéf ruského jádra, který však neopomněl připomenout ruské úspěchy.
Trumpovi „jaderní hoši“ urychlili vývoj mikroreaktorů. Gratuloval i šéf Rosatomu
Názory
Soukromé peníze jádro potřebuje
Vývoj v Americe potvrzuje další trend, který už je možné označit za globální. Pro rozvoj jádra je významná role státu, jenž musí nastavit příznivé podmínky a zároveň lákat i soukromé investory. Projaderné země se zavázaly, že k roku 2050 ztrojnásobí světový výkon atomových elektráren, což se bez soukromých investorů neobejde. Ani české ambice, které se týkají i dalších velkých bloků v Temelíně a malých nebo středních reaktorů, nebude možné kompletně financovat z veřejných rozpočtů. Triky jako „mimorozpočtové financování“ nepomůžou.
Neustálé zdůrazňování francouzského příkladu plně zestátněné EDF je zavádějící. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí tamní elektrárenské firmy státem nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
Společnost EDF se společně s britskou vládou snaží přilákat soukromé finance ke svým projektům ve Spojeném království. Podobný vývoj se dá, možná v menší míře, čekat i ve Francii. EDF v březnu vytvořila nový poradní orgán, který hledá nové modely financování výstavby jaderných zdrojů. Jeho členy jsou zástupci známých bank i dalších finančních institucí. A na konci července vyšlo najevo, že francouzská společnost hledá investiční partnery pro svůj malý modulární reaktor Nuward. Jako zájemci se rýsují mimo jiné fondy a průmyslové firmy z Itálie, jež se vydává na cestu návratu k jádru.
Přitahovat soukromé investory k jaderným projektům dokonce začala i Čína. Letos uvedli v čínské jaderné elektrárně Sanao na východě země do komerčního provozu první reaktor, do jehož stavby se zapojil soukromý kapitál. Zatím se podílel pouze dvěma procenty, s dalšími projekty má jeho podíl narůstat. Číňané, kteří staví nejvíce jaderných elektráren na světě, přicházejí s vylepšenou verzí 2.0 svého reaktoru Hualong One, který má dosahovat výkonu více než 1200 megawattů. Výstavby těch reaktorů se má účastnit také soukromý kapitál.
Další texty Jana Žižky
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
