Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel, konstatuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok.
Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.
Česká národní banka ponechala sazby na úrovni sedmi procent. Podle členů rady tak zatím nehrozí utrhnutí mzdově-inflační spirály, ale inflace zatím neklesá dostatečně razantně, aby bylo možné sazby snížit. „Rozhodnutí to je očekávané. Cokoli jiného by vyvolávalo víc otázek než odpovědí,“ myslí si bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal.
Velikonoce roku 2023 budou suverénně nejdražší v historii. Důvodem je všeobecná inflace, jež se kromě energií či bydlení silně projevuje také v případě další nezbytné položky, totiž potravin. Cena „velikonočního nákupního košíku“ vzrostla oproti loňskému roku o více než třicet procent (viz tabulka níže). Takové meziroční zdražení nepamatujeme od 90. let, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká národní banka dnes rozhodne o svých úrokových sazbách. Tlaky na růst sazeb v posledních týdnech kvůli hrozící bankovní krizi opadly. Přesto existuje možnost, že právě nyní ČNB sazby zvedne. Důvody? Relativně vysoké nárůsty mezd v prvních měsících roku a skutečnost, že jádrová inflace zpomalila pokles.
Velká Británie zažehnala zeleninovou krizi. Ještě před pár týdny tam některé řetězce prodávaly okurky a rajčata na příděl, dovoz vázl. Nyní je všeho dost a díky velké konkurenci obchodníků musí řetězce držet ceny nízko. Tak nízko, že Češi mohou Britům tiše závidět.
Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle, píše v článku pro Newstream Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Už uplynul nějaký ten čas od okamžiku, kdy jste si domů přivezli nového plechového kamaráda. Na začátku jste mu sjednali všechna možná pojištění, protože nové auto je nové auto, kdo by chtěl riskovat, že do něj bude muset brzy zase investovat nemalé peníze. Jak ale plyne čas, možná si říkáte, že třeba takové havarijní pojištění je zbytečné. Je to vážně tak?
Během posledního tři čtvrtě roku nebylo pro investory jiného tématu než inflace a zvedání úrokových sazeb. Jiná témata jako hospodářské výsledky firem, energetická tranzice, stárnutí populace, vyčerpání růstu HDP v západních zemích a mnoho dalších přestala prakticky existovat.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
