Operátor Vodafone od konce února zvýší ceny paušálních mobilních tarifů pro domácnosti i firmy o devět procent. Důvodem jsou rostoucí ceny energií a dalších výdajů, například na údržbu sítě. Ceník se nezmění u předplacených karet, stávajících tarifů pevného internetu ani u služby Vodafone TV, uvedla firma.
Češi rekordně omezují své nakupování. Nikoli nutně částku, kterou za nákupy utrácí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s jejich nižší kvalitou a přechází tudíž z dražších na levnější varianty.
Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. Mluvčí komory Helena Kavanová uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.
Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.
Euforie na trzích pomalu začala vyprchávat. Investoři začali po týdnech růstů vybírat své zisky, a to i přes příznivá data o inflaci v nabídkové části ekonomiky. Co to znamenalo v realitě? Americký index S&P 500 se odrazil od kulaté mety 4000 bodů, což může nakonec potvrdit dlouhodobý přetrvávající „medvědí“ trend na akciových trzích.
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém zveřejněném pravidelném hodnocení české ekonomiky vyhlíží pro letošek propad její ekonomické výkonnosti reálně o 0,5 procenta. Pro srovnání Česká národní banka (ČNB) pro rok 2023 prognózuje pokles tuzemské ekonomiky o 0,7 procenta, zatímco ministerstvo financí počítá se snížením jejího výkonu pouze o 0,2 procenta. Zhruba „mezi“ je také odhad inflace v podání MMF, který pro letošek Česku prognózuje průměrný celoroční růst hladiny spotřebitelských cen v ČR o 9,3 procenta, zatímco ČNB o 9,1 procenta a ministerstvo financí o 9,5 procenta.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Případné propouštění plánuje 11 procent zaměstnavatelů. Nejvíc ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací. Naopak 79 procent firem se chystá nabírat. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Ukázal to rozsáhlý průzkum o situaci na trhu práce, do kterého se loni v listopadu a prosinci zapojilo téměř 40 200 zaměstnavatelů.
Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky (ECB) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.
Inflace se láme a její pokles zrychlí v druhé polovině roku. To totiž bude ekonomika konečně reálně čelit aktuálním úrokovým sazbám, které jsou nejvyšší od devadesátých let, uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.
Za loňský rok se ve světě prodalo 326 milionů lahví francouzského šampaňského za rekordních více než šest miliard eur (přes 143 miliard korun). K nárůstu prodejů šumivého vína z oblasti Champagne na severovýchodě Francie přispěl vzestup zájmu ze zahraničí i početnější movitá klientela.
