Česká národní banka ponechala sazby na úrovni sedmi procent. Podle členů rady tak zatím nehrozí utrhnutí mzdově-inflační spirály, ale inflace zatím neklesá dostatečně razantně, aby bylo možné sazby snížit. „Rozhodnutí to je očekávané. Cokoli jiného by vyvolávalo víc otázek než odpovědí,“ myslí si bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal.
Už uplynul nějaký ten čas od okamžiku, kdy jste si domů přivezli nového plechového kamaráda. Na začátku jste mu sjednali všechna možná pojištění, protože nové auto je nové auto, kdo by chtěl riskovat, že do něj bude muset brzy zase investovat nemalé peníze. Jak ale plyne čas, možná si říkáte, že třeba takové havarijní pojištění je zbytečné. Je to vážně tak?
Během posledního tři čtvrtě roku nebylo pro investory jiného tématu než inflace a zvedání úrokových sazeb. Jiná témata jako hospodářské výsledky firem, energetická tranzice, stárnutí populace, vyčerpání růstu HDP v západních zemích a mnoho dalších přestala prakticky existovat.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechá i na středečním zasedání základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kde je od loňského června. Shodují se na tom analytici, podle nichž ani únorová obměna dvou členů rady nebude znamenat změnu v jejím postoji. Očekávají, že jediným hlasem volajícím po růstu sazeb zůstane člen rady Tomáš Holub. Možné snížení sazeb členové rady v nedávných rozhovorech v médiích vyloučili.
Poslední vývoj na finančních trzích je jedním slovem turbulentní. I velkým bankám hrozily problémy, padají akcie i měny. Po pár dnech se však situace otáčí a jako by se nedělo vůbec nic. A tak nyní nejvíce vydělává ten, kdo se svým portfoliem nedělá vůbec nic, píše agentura Bloomberg.
Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003 až 2022. Je tedy stále z dlouhodobé perspektivy podprůměrná. Nicméně i tak je na nejvyšší úrovni od loňského srpna. Zasluhuje se o to nyní hlavně růst důvěry mezi podnikateli. I když mezi nimi není vývoj jednotný. Zlepšuje se totiž nálada podnikatelů a firem v průmyslu a obchodě, zatímco se zhoršuje ve stavebnictví a vybraných službách, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Originální dopis pro otce Freddie Mercuryho, možnost nechat si zdarma ocenit vlastní sbírky a především příležitost nakoupit vzácné známky, mince nebo bankovky od prodejců z celé Evropy. To vše nabídne na jednom místě jarní veletrh Sběratel, který se bude konat od 24. do 25. března v hotelu Olympik Praha.
Zisk českého zemědělství loni vzrostl o 142 procent na 22 miliard korun, vyplývá ze statistik Zemědělského svazu ČR. „Nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Loňský růst nákladů se promítne až do letošního hospodaření,“ upozorňuje předseda svazu Martin Pýcha.
Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla ve středu na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
