Na důstojný život je potřeba mzda 41 tisíc, vypočetli experti. V Praze víc

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.

V roce 2021 činila minimální důstojná mzda v regionech 31 146 korun, v Praze 36 717 korun. Nárůst v uplynulém roce způsobila zejména vysoká inflace, když nominální mzdy rostly pomaleji než spotřebitelské ceny. Pod úrovní minimální důstojné mzdy se tak ocitlo o 800 tisíc pracovních úvazků víc než v roce 2021.

Lukáš Kovanda: Inflace je stále nebetyčná. Na změny DPH by vláda měla zapomenout

Názory

Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, ministerstvo financí by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Minimální důstojná mzda se dostala na úroveň průměrné mzdy, která loni v ČR činila 40 353 korun. Zákonem stanovená minimální mzda loni byla 16 200 korun, letos se zvýšila na 17 300 korun.

„Vysoký růst cen se koncentruje v oblasti základních potřeb, které mají větší dopad na nízkopříjmové zaměstnance,” upozornil ekonom Jan Bittner. Připomněl, že nominální mzdy inflaci nepokrývají. „Sledujeme politické tlaky, aby mzdy nadále nerostly tak vysokým tempem, protože by údajně hrozila mzdově-inflační spirála,” dodal.

Fialova vláda chce protlačit automatický růst platů učitelů. Mají brát 130 procent průměrné mzdy

Politika

Poslanci budou v nadcházejícím týdnu schvalovat celou řadu zákonů. Je mezi nimi také zavední automatického růstu platů učitelů. Ti by podle nového zákona měli automaticky pobírat 130 procent průměrné mzdy.

ČTK

Přečíst článek

Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. „Důvodem je mzdová nerovnost mezi muži a ženami, která je v Evropě nadprůměrná,” řekl Bittner.

Rovnost v odměňování je právem každé ženy, říká finanční ředitelka Raiffeisenbank

Money

Gender pay gap nebo také rozdíl mezi platovým ohodnocením mužů a žen je velkým tématem a diskuze o něm získává v posledních letech na hlasitosti. Značnou měrou k tomu přispívá také konference Equal Pay Day, jejíž v pořadí už 14. ročník proběhl minulý týden. Na akci vystoupila řada zajímavých osobností, ženy přitom byly v jednoznačné přesile. Představila se mezi nimi i Kamila Makhmudová, finanční ředitelka a členka boardu Raiffeisenbank. V rozhovoru pro Newstream popsala, s jakými překážkami vedle nerovného odměňování se musejí ženy v byznysu potýkat.

Klára Sudová

Přečíst článek

Minimální důstojná mzda se počítá na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností.

Průměrná roční inflace letos vystoupá téměř na 11 procent, tvrdí odhad MF. Energie zlevní, potraviny ne

Money

Ministerstvo financí (MF) v jarní prognóze zhoršilo výhled inflace pro letošní rok. Průměrná roční inflace by se podle rezortu měla udržet jen těsně pod 11 procenty. Oproti lednové prognóze ministerstvo zlepšilo odhad vývoje české ekonomiky. Namísto poklesu ministerstvo očekává mírný růst.

ČTK

Přečíst článek

Platforma pro minimální důstojnou mzdu ji zveřejňuje od roku 2019. Koncept minimálního důstojného výdělku vypracovali po vzoru obdobných statistik, které jsou zveřejňovány v zahraničí. Na české metodice pracovaly dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů, byli mezi nimi například zástupci Agentury pro sociální začleňování, Akademie věd nebo odborů.

Podle odborníků z platformy je jedním z důvodů, proč jsou mzdy v Česku pod úrovní minimální důstojné mzdy, slabší postavení zaměstnanců. „Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,” uvedla Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert-Stiftung, která má blízko k německé sociální demokracii.