Ano, bude naděje. Kdo nechce v příštím roce chudnout, měl by si zajistit růst mzdy alespoň o osm. Kromě inflace se na tom podepíše také negativní vliv vládního „konsolidačního“ balíčku a také růst cen energií.
Příští rok nabízí podle premiéra Petra Fialy (ODS) naději, že bude mnohem lepší než roky předcházející. To nejhorší má Česko za sebou, řekl Fiala ve svém vánočním projevu. Inflace se vrátí v roce 2024 k hodnotám obvyklým před třemi roky, skončí neustálé zdražování a reálné mzdy začnou růst, dodal. Za dobrou zprávu označil, že se podařilo i díky konsolidačnímu balíčku dostat pod kontrolu zadlužování země a deficit veřejných financí klesne pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
I poslední předvánoční týden se nesl na vlně růstu akciových titulů, komodit a dluhopisů. Hlavní americký index S&P 500 se obchodoval poblíž mety 4800 bodů, technologický Nasdaq byl hnán vzhůru vlnou uzavřených krátkých pozic. Volatilita zůstává nízko.
Neumím si představit, že by restaurace začaly v příštím roce zlevňovat. To uvedl známý šéfkuchař a podnikatel v gastronomii Zdeněk Pohlreich v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS. A to navzdory tomu, že lze očekávat snižování cen potravin. „Suroviny tvoří v našich nákladech maximálně třetinu. A ostatní položky porostou. Restauratéři jsou navíc podnikatelé, tak musí maximalizovat zisk,“ dodal Pohlreich.
Konec chudnutí Čechů už je za rohem. V příštím roce mzdy reálně porostou. A inflace se dostane k horní hranici tolerančního pásma, tedy ke třem procentům. To je prognóza Newstreamem oslovených ekonomů.
Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže zhruba za dva roky, uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé unii Česká republika, kde ceny meziročně vzrostly o 8,0 procenta. Naopak v Belgii už je deflace, tam ceny meziročně o 0,8 procenta klesly.
Oživení českého realitního trhu lze očekávat v druhé polovině příštího roku. Záviset ale bude hlavně na snižování úrokových sazeb. Z vyjádření odborníků vyplývá, že lze očekávat meziroční zvýšení investic do nemovitostí do 15 procent. Nejvíce by se mohlo dařit odvětví maloobchodních a rezidenčních nemovitostí. Naopak pokles zájmu bude zřejmě na trhu s průmyslovými nemovitostmi a také kancelářemi, které se v Česku nyní dostavují.
Vláda Petra Fialy na příští rok počítá se schodkem ve výši 252 miliard korun. To je sice méně než schodek očekávaný za rok 2023, přesto jde o stále obří sumu. A žádnou změnu v této rozhazovačné rozpočtové politice podle bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera nelze v následujících letech očekávat. „Samozřejmě by šlo mít nižší rozpočet, ale není po tom poptávka,“ uvedl Singer v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Řetězec Lidl slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH. Potvrzuje tím, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce a jejich „čarování“ s maržemi, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
