Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.
V Česku je podle oficiálních dat statistického úřadu asi čtvrt milionu nezaměstnaných. Je to nízké číslo, podle údajů Eurostatu je to 2,7 procenta populace, druhé nejnižší číslo v rámci Evropské unie. Méně nezaměstnaných už je podle těchto dat jen na Maltě, 2,5 procenta. Prostě to vypadá, že v Česku všichni makají. Ne na dlouho. Situace se brzo změní. Nezaměstnanost v ČR po letech poroste, míní komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku v srpnu meziročně klesla na 8,5 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Pokles očekávali i analytici.
Zatímco jedna velká banka sazbu svého spořicího účtu v září snižuje téměř na půlku, při nesplnění podmínek na zvýhodněnou sazbu, jiná velká zase vyrazila atakovat šestiprocentní sazbu. Tu ostatně nabízí v Česku stále několik dalších bank. Složité hry s podmínkami pro výhodné úročení a na garance úrokové sazby tak pokračují. Podívejte se, které banky aktuálně nabízejí na spořicích účtech nejvyšší úrok.
Vládní opatření na vyvážení dopadů inflace se občas opravdu nepovedou. Aktuálně to v přímém přenosu můžeme sledovat u návrat spotřební daně na předválečnou úroveň. Akt, který vynese stamiliony do státního rozpočtu, dokázal ještě něco jiného: další zpomalení poklesu inflace.
Zejména rapidní cen pohonných hmot zapříčinil další růst inflace, shodují se ekonomové. Významnou roli však sehrál také sektor gastronomie, protože lidé v srpnu utráceli při dovolených.
Nízký deficit rozpočtu, růst ekonomiky, to jsou věci, o kterých by si mohla nechat leckterá evropská země jenom zdát. Včetně Česka. Ruská ekonomika přesně toto má. Ale jen díky zbrojnímu průmyslu. Válečná ekonomika ale ožebračuje obyčejné ruské občany.
Energie ze dne na den zdražily o stovky procent. Obilí dvojnásobně. Nakonec zdražily před rokem a půl o desítky procent i potraviny. Češi byli v šoku, utáhli si opasky, začali nakupovat ve slevě. Maloobchodní tržby třináct měsíců klesají, inflace je v rámci Evropy rekordní. Dlouhé měsíce se řeší, kdo je viníkem drahých potravin. Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula to dokonce nechal vyšetřovat, nezjistil nic, a nakonec byl vyměněn. Své se rozhodl k tomu říct David Bednář, ředitel drůbežářských závodů Klatovy, druhého největšího českého zpracovatele kuřecího masa. „Viníkem je vláda, neudělala v době krize vůbec nic,“ nebere si servítky Bednář.
Maloobchodní tržby v červenci se meziročně snížily patnáctý měsíc za sebou. Tempo poklesu bylo ale nižší. K růstu tržeb se vrátily po osmnácti měsících internetové a zásilkové obchody, uvedl Český statistický úřad.
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, benzin byl naposledy dražší loni v listopadu, nafta loni v prosinci. Přispělo k tomu zejména zvýšení spotřební daně na začátku srpna.
