Příští rok si lidé v Česku výrazněji připlatí kromě elektřiny či plynu také za vodu. Její cenový růst se bude pohybovat v pásmu od pěti do deseti procent. Třeba Pražské vodovody a kanalizace odhadují zdražení vodného a stočného v metropoli o šest procent. Důvodem je obecná inflace, která prodražuje položky, bez nichž se vodohospodáři prostě neobejdou.
Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR na 5,8 procenta. Dvě třetiny inflačního pohybu způsobují položky jako bydlení, doprava či zboží zbytné spotřeby v podobě cigaret a alkoholu. Možná ještě zajímavější pohled nabízí skutečnost, že za téměř polovinou inflace stojí domácí poptávka – tedy ne pouze zahraniční ceny. Navzdory tomu, že jak inflace, tak změny úrokových sazeb překvapily svojí výší, stále inflačnímu vrcholu můžeme teprve čelit.
Základní potraviny v Česku v posledních měsících až na výjimky zdražují a následují tak trend ze zahraničí. Průměrné ceny másla, eidamu, mouky či cukru byly na začátku listopadu podle dat Českého statistického úřadu nejvyšší od ledna 2019, kdy statistici data v aktuální podobě zveřejňují. K hlavním důvodům patří mimo jiné rychle rostoucí ceny energií, pohonných hmot obalů a obecně vysoká inflace a nedostatek pracovníků. A co hůře – levněji jen tak hned nebude. Třeba největší potravinářsko-zemědělský subjekt v Česku, skupina Agrofert, od ledna zdraží produkci až o patnáct procent.
Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Utažení měnových kohoutů však nechystá.
Éra levných hypoték je minulostí. Rostoucí sazby ČNB ženou nahoru cenu úvěrů na bydlení a bude hůř. V nejbližších měsících zdraží o tisíce. Pro mladé rodiny se vlastní bydlení stává stále více nedostupné. Bohatí byty kupují dál, i za astronomické ceny.
Evropská komise předpokládá, že v roce 2022 vykáže inflace v ČR průměrné tempo pouze 3,4 procenta. To je výrazně nižší odhad, než jaké nedávno předložily Česká národní banka i ministerstvo financí. Ty předpokládají, že inflace dosáhne úrovně 5,6, resp. 6,1 procenta.
Přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích spolu s energetickou krizí a rozjetou inflací brzdí post-pandemický restart české ekonomiky. Oživení bude pomalejší, shodli se ekonomové České bankovní asociace (ČBA). V nové makroekonomické prognóze tak snížili odhad růstu tuzemské ekonomiky jak pro letošní, tak příští rok. Letos český hrubý domácí produkt (HDP) poroste jen o 2,6 procenta, příští rok zrychlí na 3,9 procenta. Ještě v srpnové prognóze přitom asociace počítala letos s růstem HDP o 3,4 procenta a příští rok o 4,5 procenta.
Inflace v zámoří stejně jako ta česká zaskočila analytiky. Růst spotřebitelských cen ve Spojených státech zdolal hranici šesti procent. V říjnu inflace vystoupila na 6,2 procenta, a dostala se tak nejvýše za téměř 31 let, respektive od listopadu 1990.
Dnešní inflace opět překvapila rychlejším růstem, když vyskočila na 5,8% - nejvyšší úrovně od roku 2008.
Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně stouply o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Polovina tohoto nárůstu jde na vrub rostoucím nákladům na bydlení, za nimiž se pravděpodobně skrývají nejenom vyšší ceny bydlení, ale tentokrát už i energií.
Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí.
