Strach z inflace, nejistoty spojené s pandemií a narůstající nedůvěra ve schopnosti politiků i ekonomů žene Čechy k horečnému skupování zlatých cihel. Ty přitom pozvolna docházejí. Vyplatí se nyní nákup zlata?
Dramatické zdražování nekončí. Příští rok se průměrná inflace podle nejrůznějších odhadů dostane dalece nad šest procent. Kdy se česká ekonomika vymaní z jejích nenasytných spárů? Na to se pokusil odpovědět hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Po stagnaci v roce 2020 se ekonomika opět rozběhla a ruku v ruce s tím se zvyšují mzdy. Ovšem reálný růst výdělků brzdí extrémně vysoká inflace, která dle prognóz Ministerstva financí v příštím roce dosáhne 6,1 procenta. Podle České bankovní asociace (ČBA) růst mezd tak vysokou inflaci nevykompenzuje.
Tradičně nejočekávanější aukce podzimu se tentokrát bude konat bez účasti veřejnosti, zájemci se mohou zúčastnit prostřednictvím portálu Artslimit.com, plnou mocí zástupci galerie a podat pevný limit nebo dražit po telefonu. Vedle mistrů meziválečné moderny jsou v nabídce také současní umělci jako Pasta Oner nebo Vladimír Houdek.
Nejdražší sbírku skotské whisky Macallan Red, která je nyní v Česku, si pořídil fond kvalifikovaných investorů Wine Management. Hodnota tří lahví alkoholu staršího sedmdesáti let je šest milionů korun.
K trendu zdražování své produkce se k největším tuzemským výrobcům potravin v čele s Agrofertem či Madetou přidá i skupina Orkla včetně značek spadajících pod dřívější společnosti Hamé a Vitana. Učiní tak od ledna. „Cenové úpravy se budou lišit podle jednotlivých produktových kategorií,“ řekl serveru newstream.cz mluvčí Orkly Milan Linka. „Důvodem je bezprecedentní nárůst cen potravinářských komodit, obalových materiálů, nákladů na dopravu, logistiku, energie a dalších nákladů na lokální výrobu,“ dodal.
Tržby newyorských aukčních síní během posledních dvou týdnů překročily dosavadní rekordy. Poptávka po umění je enormní, sběratelé jsou ochotní platit přemrštěné ceny. Koupi uměleckých děl vnímají i jako dobrý prostředek, jak se ubránit stále rostoucí inflaci.
Obavy Čechů z inflace jsou nejvyšší v historii. Potvrzují to listopadové výsledky každoměsíčního šetření ekonomické nálady obyvatelstva i firem, které provádí Český statistický úřad (ČSÚ). Náladu Čechům nezlepšuje ani další vlna covidu či krachy firem typu Bohemia Energy.
Příští rok si lidé v Česku výrazněji připlatí kromě elektřiny či plynu také za vodu. Její cenový růst se bude pohybovat v pásmu od pěti do deseti procent. Třeba Pražské vodovody a kanalizace odhadují zdražení vodného a stočného v metropoli o šest procent. Důvodem je obecná inflace, která prodražuje položky, bez nichž se vodohospodáři prostě neobejdou.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Jihokorejská prokuratura ☝ obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola z napomáhání nepřátelskému státu a z dalšího zneužití pravomoci. Jun se pokoušel vyprovokovat konflikt se Severní Koreou, aby ospravedlnil své vyhlášení stanného práva loni v prosinci, uvedl podle agentury Reuters mluvčí zvláštního prokurátora. Prezident již čelí obžalobě z řady činů souvisejících se zneužitím svých pravomocí.
Pařížský odvolací soud dnes rozhodne, zda propustí bývalého francouzského prezidenta 👴 Nicolase Sarkozyho z vězení, kam nastoupil 21. října, aby si odpykal pětiletý trest odnětí svobody kvůli podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování své prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye. Do vězení jej poslal prvoinstanční rozsudek pařížského soudu.
